Spolujízda, nebo taxi? Uber už nabízí v Praze svou kontroverzní službu

Praha – Americká společnost Uber spustila v Praze novou službu uberPop. Oficiálně ji označuje jako spolujízdu. Má ale rysy klasické taxikařiny – cestující při využití příslušné mobilní aplikace zaplatí dvacetikorunovou nástupní sazbu, dále deset korun za kilometr jízdy a čtyři koruny za minutu jízdy nebo čekání. Služba už vyvolala protesty tradičních taxikářů po celé Evropě a problém s ní má i tuzemské ministerstvo dopravy.

Společnost Uber v Česku podniká od léta, kdy zavedla smluvní přepravu limuzínami (čtěte víc). Teď rozšířila svou nabídku o službu, kterou prezentuje jako spolujízdu. „Praha je ideálním místem pro spuštění pilotu uberPop, protože patří mezi města s nejhustěji zalidněným centrem,“ uvedla mediální zástupkyně firmy Eva Karasová.

V české metropoli a jejím okolí podle Uberu existuje milion vozidel, která jejich majitelé využívají v průměru jednu hodinu denně; zbytek času bezúčelně stojí. A právě na vozidla soukromých majitelů uberPop cílí. Řidičem se může stát každý, komu je alespoň 21 let, má řidičský průkaz a čistý trestní rejstřík.

Aplikace umožňuje zákazníkům, kteří si ji stáhnou do mobilního telefonu, spojit se přímo s registrovanými řidiči. Zákazník přitom v reálném čase vidí, jak daleko je nejbližší volné taxi. To ho odveze na určené místo, a to obvykle levněji než tradiční taxislužba. Služba vznikla ve Spojených státech, v současnosti funguje v desítkách zemí.

Jízdomat: Není spolujízda jako spolujízda

Spolujízdou se v Česku dlouhodobě zabývá společnost Jízdomat, která mezi sdílením jízd a podnikáním Uberu vidí zásadní rozdíly. „Rozdíl mezi řidiči Uberu a řidiči na Jízdomatu je ten, že řidiči Uberu už z podstaty plánují a chtějí vydělat peníze. Vyjedou na cestu až poté, co obdrží objednávku na cestu, a za tu si nechají zaplatit,“ řekla zástupkyně Jízdomatu Martina Čmielová.

U Jízdomatu řidiči požadují částku pokrývající náklady na pohonné hmoty a peníze od spolucestujících vybírají zpravidla přímo ve vozidle, za což si zprostředkovatel neúčtuje žádnou provizi. Uber naopak vybírá za zprostředkování dvacetiprocentní provizi a veškeré finanční toky procházejí přes mobilní aplikaci.

Zásadní rozdíly vidí Čmielová taky v tom, kde zmíněné společnosti svou službu provozují. Zatímco Uber hodlá podnikat v Praze, většina vypsaných spolujízd na Jízdomatu je určena pro delší meziměstské trasy. Stávají se tak konkurencí autobusů nebo vlaků. Uber naproti tomu nahrazuje spíše taxi.

Pražské taxi
Zdroj: Petr Králík/ČTK

Právě od taxikářů lze očekávat největší protesty, jak ukázaly dosavadní zkušenosti z řady evropských měst (více zde). Taxikáři obviňují řidiče jezdící pro Uber z nekalé konkurence – provozují totiž de facto taxislužbu, nemusí ale splňovat požadavky, které na taxikáře klade legislativa a předpisy místní samosprávy (například ohledně označení vozidla, používání taxametru, skládání zkoušek, pořizování licencí atd.).

Pražský magistrát už dokonce pokutoval jednoho z řidičů jezdících pro Uber. Šofér neoznačené limuzíny totiž u sebe neměl platnou písemnou smlouvu o přepravě (více zde).

Že uberPop nejspíš odporuje tuzemským předpisům, se domnívá i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího resortu Martina Nováka služba nenaplňuje znaky spolujízdy, ale výdělečné činnosti. Jako taková by měla podléhat živnostenskému zákonu a zákonu o taxislužbě. Například cena za kilometr ve výši deseti korun podle úřadu výrazně převyšuje náklady na provoz vozidla při spolujízdě. Se zástupci Uberu se bude chtít resort opět sejít a podrobně probrat podmínky nabízené služby.

Vydáno pod