Studie: Horní zákon vezme lidem práci a obcím peníze

Praha - Horní zákon může připravit o práci přes šest tisíc lidí. Tvrdí to analýza Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí. Dopady si nechal spočítat svaz zaměstnavatelů v důlním a naftovém průmyslu. Plán ministerstva financí, aby se těžební poplatek zvedl desetkrát, má přinést do státního rozpočtu stovky milionů. Ministerstvo průmyslu, které zákon připravuje, tvrdí, že peníze bude brát uhlobaronům, a ne zaměstnancům ani obcím. Proti změnám horního zákona ovšem chtějí společně bojovat Karlovarský a Ústecký kraj - v říjnu chtějí předložit vlastní návrh. Jak to bude vypadat v praxi, teď ale jasné není. Novela má přitom platit už příští rok.

Společnost Sedlecký kaolin na Karlovarsku těží cenný bílý jíl pro 400 firem z celého Česka. Z každého naloženého náklaďáku platí státu za to, že kaolin může těžit. Vláda ovšem teď chce za suroviny dostávat víc, a to až desetkrát. „Minimálně bychom omezili náš rozvoj, takže minimálně stagnací při náboru nových pracovních míst,“ vysvětluje ekonomický manažer firmy Radomil Gold. 

Nejde ale jen o kaolin. Analýza ústavu pro výzkum hnědého uhlí tvrdí, že desetinásobné zdražení připraví lidi o práci. Už během příštího roku by o zaměstnání přišlo přes dva tisíce lidí. V roce 2018 by jich bez zaměstnání bylo přes 6 200. Stát by jim v té době vyplácel na dávkách přes 1,1 miliardy. A o další skoro 1,5 miliardy by přišel kvůli nižšímu výběru daní a pojistného. 

Vyšší nezaměstnanost?

O vlivu změn na trh práce však pochybuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek: „Nemyslím si, že by to mělo dopad na zaměstnanost. Ono to není primárně o ztrátě jediného pracovního místa, ono to je o omezení zisku firem.“ Jenže plán, jak dostat z nerostů, respektive z kont uhlobaronů, víc peněz, aniž by kvůli tomu těžaři šetřili na zaměstnancích, zatím ministr neukázal. 

„Můj úřad má spočteno několik variant. Ještě to bude vyžadovat nějaké koaliční jednání, horní zákon bude platit příští rok,“ dodává Mládek. Toho se bojí i starostové obcí v blízkosti dolů. Ve hnědouhelných regionech, kde je už teď těžké najít práci, by podle analýzy lidí bez zaměstnání přibylo nejvíc. Na Sokolovsku by míra nezaměstnanosti během čtyř let stoupla o víc než procento, na Chomutovsku o dvě a na Mostecku rovnou o tři procenta. 

Změny nelibě nesou zejména na Karlovarsku a Ústecku 

A právě o rozdělování peněz z těžby dnes jednali zástupci Karlovarského a Ústeckého kraje. Současný návrh novely horního zákona se jim nelíbí, stejně jako těžařům. Karlovarský kraj má hned dvě výhrady. Za prvé se mu nelíbí obecně zvyšování poplatků. Těžaři v regionu totiž vloni dali desítky milionů korun na kulturu a sport. Podporují třeba extraligový hokej, druholigový fotbal nebo divadelní festivaly. A pokud by státu odváděli víc peněz, na takovéto dary podle hejtmana už nezbude.

Druhý problém je právě nové rozdělování peněz. Ačkoli by na tom Karlovarský kraj vydělal, tak zatím jako jediný už dopředu peníze odmítl. Poslední návrh novely horního zákona totiž počítá s tím, že obce dostanou jen osm procent a 92 procent zbude právě na stát a kraje. Teď jde 75 procent obcím, zbytek dostává stát. Karlovarský hejtman ale chce, aby dál většinu peněz dostávaly obce, které podle něj nejlépe vědí, jak je mají investovat. Podobný názor mají i zástupci Ústeckého kraje. Společně proto chtějí ministerstvu předložit vlastní návrh, a to nejpozději začátkem října.

"Nám ani tolik nezáleží na tom, jaký podíl budeme mít z vytěžených nerostů. Jde nám zejména o to, aby se obcím kompenzovaly zabrané prostory. Normální obec má příjem z daní z nemovitostí, které stojí na povrchu. Tam, kde je prostor zabraný těžbou, se samozřejmě žádné nemovitosti stavět nemohou, a proto by obce měly dostávat kompenzaci za tu plochu, která je dneska směšně nízká," dodává předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek.

Novela horního zákona by výrazně ovlivnila i chod největšího zaměstnavatele na Sokolovsku. Společnost Sokolovská uhelná by místo nynějších 30 milionů měla odvádět zhruba 300 milionů korun ročně.

Stát v tuto chvíli dostává od těžařů zhruba šest set milionů korun ročně. O kolik si státní pokladna přilepší, bude záležet na tom, jak se peníze rozdělí. Část by nově mohly kromě radnic a státní pokladny dostávat i kraje, ve kterých se těží.

Vydáno pod