Praha - Všichni státní zaměstnanci dostanou od nového roku přidáno minimálně 3,5 procenta. A u hasičů a policistů by to mohlo být dokonce pět procent. Premiér Bohuslav Sobotka to dnes slíbil odborářům. Ti mají strach, že peníze navíc nakonec dostanou jen někteří a ze zbytku se bude financovat přechod na nový služební zákon. Jeho zavedení si podle vládních odhadů vyžádá půl miliardy korun.
Odbory přitom před nedávnem pohrozily protesty, pokud by se další finance nenašly a přidáno nedostali všichni zaměstnanci ve veřejné sféře. „Naše hrozba protesty stále trvá,“ řekl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Já bych chtěl, abychom 3,5 procenta mohli skutečně garantovat,“ prohlásil premiér. Podle něj vláda bude při přípravě rozpočtu hledat další peníze. Ministerstva práce a financí mají do začátku září přesně vyčíslit, kolik by vlastně bylo potřeba na nápravu mzdových tabulek a na služební zákon. „Pokud si to vyžádá dodatečné zdroje, pak budeme jednat o dodatečných zdrojích,“ dodal s tím, že jeho vláda má jen omezené zdroje.
Hasiči i policisté by měli dostat přidáno přes tisícovku
„Máme ambici se pro přidání u policistů a hasičů pohybovat v rozsahu pěti procent. Dnes začínáme jednání s Babišem a finále bude na konci srpna,“ vysvětlil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Pro policistu by to znamenalo navíc 1 055 korun, pro hasiče dokonce 1 175 korun. A například pracovnice podatelny s desetiletou praxí bere 20 701 korun. Nově by si měla polepšit až o 724 korun.
A zvýšení platů ve veřejném sektoru zajímá i zaměstnavatele. Chtějí vědět, kolik lidí ve veřejné sféře vlastně pracuje a kolik do platů v minulých letech mířilo peněz. „Nemůžeme se domnívat, že když do školství nalijeme více peněz, ale ponecháme ve funkcích průměrné ředitele škol, že ta instituce bude hospodařit lépe,“ upozorňoval v Událostech, komentářích předseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů Karel Havlíček. Podle něj by nemělo jít o plošné přidání všem zaměstnancům – více peněz by měli dostat ti, kdo pilně pracují a kdo si je zaslouží. A špatným zaměstnancům by se naopak měly peníze odebrat.
Boj o minimální mzdu
Na zářijovém zasedání by pak měla tripartita projednat znovu návrh na zvýšení minimální mzdy. Ten připraví ministryně práce. Zaměstnavatelé, odboroví předáci a ministři se přitom už začátkem června dohodli na tom, že se nejnižší výdělek zvedne od ledna o 500 korun na 9 000 korun. Vládní ČSSD při koaličních jednáních o jméně eurokomisaře přišla s požadavkem o 200 korun vyšším za to, že podpoří kandidátku ANO Věru Jourovou. Podle hnutí ANO ale o žádnou takovou výměnu nešlo a byla to jen časová souhra, vláda má rychlejší růst minimální mzdy v koaliční smlouvě.
Zatímco odbory by větší zvednutí minimální mzdy uvítaly, zaměstnavatelům se návrh nelíbí. Nevidí důvod, proč by o dohodnuté záležitosti měli znovu jednat. „Chápu, že politické handly jsou všelijaké, vadí mi ale, když se jim dávají ekonomické parametry,“ argumentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Další růst podle něj zaměstnavatelé nejspíš nepodpoří.
Jednání tripartity by příště mohl navštívit i guvernér ČNB
A na tripartitě se řešila i činnost České národní banky. Odbory se totiž obávají další intervence. Loňské snížení kurzu nad úroveň 27 korun za euro považují za neprospěšný krok. V budoucnu chtějí vedení centrální banky přizvat k jednání vlády, odborů a zaměstnavatelů.
„V posledních dnech došlo k aktivaci tématu, že by se ČR mohla připravit na devalvaci 28 korun za euro. Považujeme to za škodlivé. Odnesou to jen a jen občané,“ míní Středula. Podle něj by si tak lidé při přepočtu svých mezd na eura výrazně pohoršili.
