Valná hromada ČEZu zamítla návrhy akcionářů kolem Šnobra. Ti se kvůli programu obrátili na soud

Minoritní akcionáři ČEZu sdružení kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra podali hned v úvodu páteční valné hromady energetické společnosti protest proti programu jednání a valnou hromadu opustili. Poprvé se přitom zasedalo právě na popud minoritního akcionáře. Šnobr ve svém vystoupení uvedl, že jako kvalifikovaní akcionáři požádali soud, aby je pověřil svolat zasedání v rozsahu, ve kterém chtěli. Ve zbytku jednání valná hromada zamítla všechny jejich návrhy.

Jednání valné hromady trvalo i s přestávkami zhruba čtyři hodiny. Kromě procesních bodů byl přijat pouze protinávrh vedení firmy, týkající se povinnosti předkládat valné hromadě návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti jednou za čtyři roky. Dosud časové určení chybělo, akcionáři kolem Šnobra navrhovali dvouletý interval.

Minoritní podílníci také navrhovali změnu stanov společnosti v opčním programu, který mohou manažeři ČEZu využít na nákup akcií společnosti.

Valnou hromadu ale poznamenalo to, že minoritní akcionáři kolem Šnobra podali hned v jejím úvodu protest proti programu jednání a valnou hromadu opustili. 

Šnobrovi vadilo, že se na program nedostaly Počerady

Šnobr kritizoval mimo jiné to, že ČEZ na pořad jednání nezařadil diskusi o případném prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady, která firmě patří. ČEZ už dříve uvedl, že přijal na pořad valné hromady všechny body, jež právně mohl. 

Firma ČEZ zase vnímá odchod iniciátora valné hromady z jednání jako projev neúcty k ostatním akcionářům, kteří se jednání v Praze účastní. „Museli si vyhradit čas na svou účast na valné hromadě, mnoho z nich přijelo z jiných částí republiky,“ podotkl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Šnobra však vedení ČEZu nezařazením části požadavků program znepřehlednilo a zůstalo z něj torzo. „Program valné hromady byl změněn do té míry, že v podstatě kromě návrhu na odvolání a volbu členů dozorčí rady není na této valné hromadě o čem jednat,“ řekl při odchodu z jednání Šnobr.

Program valné hromady byl navíc podle Šnobra změněn zcela nezákonně. „Je zcela nepřijatelné, aby se představenstvo ČEZu pasovalo do role arbitra, který rozhoduje o programu valné hromady, o který žádají akcionáři,“ zdůraznil. Mluvčí Kříž uvedl, že představenstvo společnosti svolalo valnou hromadu podle zákona.

Podotkl, že na pořad jednání byl zařazen mimo jiné bod volby členů dozorčí rady firmy, u kterého kvalifikovaný akcionář v médiích avizoval, že bude navrhovat svého zástupce. „Kvalifikovaný akcionář se ani k bodu volby členů do dozorčí rady, který sám navrhoval, nevyjádřil a nikoho nenavrhl, a co více, ani se už projednávání tohoto bodu neúčastnil,“ dodal Kříž.

Šnobr také vyzval generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše, aby se do pondělí distancoval od svých slov, že je páteční valná hromada nadbytečná. Pokud tak neučiní, vyzve dozorčí radu společnosti, aby přezkoumala jeho kompetenci vést firmu.

Minoritní akcionáři kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Šnobra chystají na pondělní odpoledne tiskovou konferenci, kde chtějí představit další postup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...