Valná hromada ČEZu zamítla návrhy akcionářů kolem Šnobra. Ti se kvůli programu obrátili na soud

Minoritní akcionáři ČEZu sdružení kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra podali hned v úvodu páteční valné hromady energetické společnosti protest proti programu jednání a valnou hromadu opustili. Poprvé se přitom zasedalo právě na popud minoritního akcionáře. Šnobr ve svém vystoupení uvedl, že jako kvalifikovaní akcionáři požádali soud, aby je pověřil svolat zasedání v rozsahu, ve kterém chtěli. Ve zbytku jednání valná hromada zamítla všechny jejich návrhy.

Jednání valné hromady trvalo i s přestávkami zhruba čtyři hodiny. Kromě procesních bodů byl přijat pouze protinávrh vedení firmy, týkající se povinnosti předkládat valné hromadě návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti jednou za čtyři roky. Dosud časové určení chybělo, akcionáři kolem Šnobra navrhovali dvouletý interval.

Minoritní podílníci také navrhovali změnu stanov společnosti v opčním programu, který mohou manažeři ČEZu využít na nákup akcií společnosti.

Valnou hromadu ale poznamenalo to, že minoritní akcionáři kolem Šnobra podali hned v jejím úvodu protest proti programu jednání a valnou hromadu opustili. 

Šnobrovi vadilo, že se na program nedostaly Počerady

Šnobr kritizoval mimo jiné to, že ČEZ na pořad jednání nezařadil diskusi o případném prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady, která firmě patří. ČEZ už dříve uvedl, že přijal na pořad valné hromady všechny body, jež právně mohl. 

Firma ČEZ zase vnímá odchod iniciátora valné hromady z jednání jako projev neúcty k ostatním akcionářům, kteří se jednání v Praze účastní. „Museli si vyhradit čas na svou účast na valné hromadě, mnoho z nich přijelo z jiných částí republiky,“ podotkl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Podle Šnobra však vedení ČEZu nezařazením části požadavků program znepřehlednilo a zůstalo z něj torzo. „Program valné hromady byl změněn do té míry, že v podstatě kromě návrhu na odvolání a volbu členů dozorčí rady není na této valné hromadě o čem jednat,“ řekl při odchodu z jednání Šnobr.

Program valné hromady byl navíc podle Šnobra změněn zcela nezákonně. „Je zcela nepřijatelné, aby se představenstvo ČEZu pasovalo do role arbitra, který rozhoduje o programu valné hromady, o který žádají akcionáři,“ zdůraznil. Mluvčí Kříž uvedl, že představenstvo společnosti svolalo valnou hromadu podle zákona.

Podotkl, že na pořad jednání byl zařazen mimo jiné bod volby členů dozorčí rady firmy, u kterého kvalifikovaný akcionář v médiích avizoval, že bude navrhovat svého zástupce. „Kvalifikovaný akcionář se ani k bodu volby členů do dozorčí rady, který sám navrhoval, nevyjádřil a nikoho nenavrhl, a co více, ani se už projednávání tohoto bodu neúčastnil,“ dodal Kříž.

Šnobr také vyzval generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše, aby se do pondělí distancoval od svých slov, že je páteční valná hromada nadbytečná. Pokud tak neučiní, vyzve dozorčí radu společnosti, aby přezkoumala jeho kompetenci vést firmu.

Minoritní akcionáři kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Šnobra chystají na pondělní odpoledne tiskovou konferenci, kde chtějí představit další postup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...