Česká měna oslabila nad 26 korun za euro. Sráží ji zpomalený růst ekonomiky

Česká měna ve středu oslabila k euru nad hranici 26 korun, a je tak nejslabší od letošního července. Vůči euru byla proti předchozímu závěru slabší o sedm haléřů na 26,03 Kč/EUR. K dolaru oslabila o haléř na 23,01 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Podle analytiků se na vývoji kurzu koruny k euru podepsaly informace o zpomalení růstu české ekonomiky.

K euru byla česká měna slabší než ve středu naposledy začátkem letošního července, kdy se kurz držel několik dní nad 26 Kč/EUR. Nejslabší byla koruna letos 3. července s kurzem 26,13 Kč/EUR. „S výjimkou krátkodobého výkyvu na začátku letošního července je koruna nejslabší od září 2017,“ doplnil souvislosti hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

K oslabení přispěla podle analytičky Komerční banky Moniky Junicke zveřejněná statistika českého HDP. „Podle ní ekonomika roste nejpomaleji ze všech zemí v regionu,“ uvedla Junicke.

Region roste rychleji

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta a mezičtvrtletní na 0,4 procenta. Oproti tomu meziroční tempo hospodářského růstu v Maďarsku ve třetím čtvrtletí činilo 4,8 procenta, v Polsku dosáhlo dokonce 5,1 procenta. Slovenský HDP pak stoupl meziročně o 4,6 %. 

„Česká ekonomika zřejmě doplatila na silnou provázanost s ekonomikou německou. Ta ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy a trpí také hrozbou světové obchodní války. Americký prezident Donald Trump si nadále pohrává s myšlenkou zavedení cel na dovoz evropských automobilů,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. 

Za oslabením koruny jsou podle Seidlera výhradně domácí faktory. Domnívá se, že koruna zůstane do konce roku pod tlakem a spíše setrvá na slabších úrovních. „Očekáváme, že může testovat dosavadní minimum 26,18 Kč za euro,“ dodal. Pro příští rok předpokládá, že koruna setrvá nad hranicí 25 korun za euro a průměrný kurz bude 25,60 Kč za euro. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 8 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...