Ťok chce pomoci českým silnicím snížením maximální váhy kamionů. Dopravci protestují

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce snížit maximální limit pro hmotnost nákladu kamionů na českých silnicích, píšou úterní Hospodářské noviny. Kamiony jsou podle Ťoka jednou z hlavních příčin špatného stavu tuzemských vozovek. Návrh už podpořila většina členů hospodářského výboru. Nyní chce ministr diskutovat s dopravci. Česmad ale návrh odmítá.

V Česku lze vozit až 48 tun nákladu, což je jeden z nejtěžších nákladů v Evropě. Státy EU dovolují na jeden kamion v průměru 42 tun.

Ťok v rozhovoru pro list řekl, že hodlá prosadit nejen nižší maximální náklad, ale také intenzivnější kontroly na silnicích. Nyní policie prověřuje váhu kamionů namátkově, do budoucna by je mohla hlídat kontrolní síť podobná mýtným branám. Podle ministerstva dopravy mnoho kamionů nedodržuje ani současné, méně přísné váhové limity.

„U 60 procent loni kontrolovaných nákladních vozidel se potvrdilo podezření z porušení hmotnostních limitů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že kvůli váze policie prověřila přes 2000 kamionů. Českem podle údajů z mýtného systému projede za týden 50 tisíc kamionů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Poslanci jsou spíše pro

Pro případnou změnu zákona bude klíčová podpora hospodářského výboru. „Většina členů výboru to podpořila,“ řekl novinám Ťok. Největší zátěž pro silnice představují nákladní vozy, které jezdí pouze po Česku. Pokud dopravci zboží vyvážejí za hranice, musí dodržovat tamní pravidla a auta nakládat méně. Největší problém je podle ministra dopravy s kamiony, které převážejí stavební materiály, především štěrk, písek, lomový kámen, beton a dřevo.

Dopravním firmám se návrh snížení maximální povolené hmotnosti nelíbí. Obávají se, že opatření jejich služby zdraží. Nejčastěji nejsou placeni od ujetých kilometrů, ale od přepravené tuny materiálu. Jejich zájmem je tudíž jízdní soupravu naložit co nejvíc, píšou HN.

Dopravci nesouhlasí

„Rozhodně se nejedná o opatření, které by pomohlo vyřešit problém s českými silnicemi, jež jsou ve špatném stavu,“ řekl novinám mluvčí sdružení Česmad Martin Felix. České silnice jsou podle něj uzpůsobeny pro jízdu téměř padesátitunových nákladních vozů. Pro zatížení vozovky je podle něj klíčové, jak je hmotnost rozdělena na jednotlivé nápravy.

Pro jednu nápravu platí v EU maximální limit deset tun. Podle Felixe dopravci v posledních letech investovali do dražších souprav s větším počtem náprav. Cílem bylo splnit zmíněný předpis EU a současně naložit co nejtěžší náklad.

„Tato investice do dražších vozidel s větším množstvím náprav by pro nás byla v případě snížení maximální hmotnosti v podstatě zmařená,“ zdůraznil. Firmy by musely nakoupit více kamionů a najmout nové řidiče, což by jejich služby prodražilo. Zmínil také Francii, která nedávno maximální hmotnost kamionů zvýšila ze 40 na 44 tun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 11 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
včera v 20:35‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
včera v 20:12‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.