Nový únik dat z daňových rájů: Paradise Papers zmiňují i majetek britské královny

Nahrávám video

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo novou rozsáhlou databázi uniklých finančních dokumentů, které podle organizace ukazují, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. Týká se to například i soukromého majetku britské královny Alžběty II. České centrum pro investigativní žurnalistiku uvedlo, že celkem 12 060 dokumentů se přímo týká Česka.

Dokumenty nazvané Paradise Papers (Dokumenty z ráje) se zaměřují především na americké klienty. Podle BBC ukazují například i to, že americký ministr obchodu Wilbur Ross má podíl ve firmě obchodující s občany Ruska, kteří jsou na americkém sankčním seznamu.

Hledání prostoru pro nižší daně je problém globálního světa. Velké korporace jsou umístěny na burzách, akcionáři jsou fyzické osoby nebo třeba penzijní fondy. Právě oni mají výhody spojené s tím, že velké korporace platí nižší daně. U politiků je to jiné, tam bychom se měli ptát, jestli jejich aktivity zachycené v Paradise Papers nemají zakrýt nelegální původ peněz.
Radek Janeček
advokát společnosti Squire Patton Boggs

Databáze obsahuje 13,4 milionu dokumentů, z nichž většina pochází od dvou velkých firem pohybujících se ve světě offshoreových financí. Kauza následuje po loňské aféře takzvaných Panamských dokumentů, které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.

Nový únik dat přináší nová odhalení, jak hluboce je systém daňových rájů propojen se světem politiky, osobního bohatství i velkých korporací jako je Apple, Nike či Uber, kteří se vyhýbají daním čím dál sofistikovanějšími účetními operacemi, uvedlo České centrum pro investigativní žurnalistiku.

„To, že je něco legální, ještě neznamená, že je to morálně správné. Víme o zmizelých miliardách, které měly být správně odvedené na daních,“ uvedl novinář Bastian Obermayer z německého listu Süddeutsche Zeitung.

Právě tento deník data z Paradise Papers zveřejnil. Pracovaly na tom ale další více než čtyři stovky investigativců z 67 zemí světa.

Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshoreové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují například e-maily, smlouvy a často i bankovní záznamy týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

V pavučině vztahů, které vznikly po měsících analýz, uvízlo 120 světových lídrů včetně britské královny Alžběty.

Britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že nechá informace vyplývající z dokumentů ověřit. Zveřejnění materiálů uvítal i německý kabinet s tím, že odhalení přispěje k větší transparentnosti.

Poradce kanadského premiéra, jordánská královna, litevský europoslanec

Mezi známými lidmi, kteří jsou v Paradise Papers jmenováni, je i Stephen Bronfman, poradce a blízký přítel kanadského premiéra Justina Trudeaua, jordánská královna Núr nebo litevský europoslanec a profesionální pokerový hráč Antanas Guogu.

Britská média uvádějí, že mnohamilionové výnosy z královnina Lancasterského vévodství byly investovány do fondů na Kajmanských ostrovech a na Bermudách jako součást offshoreového portfolia, které nikdy nebylo zveřejněno. Peníze šly prostřednictvím offshoreových fondů podle deníku The Guardian i do společnosti BrightHouse, která byla kritizována, že využívá chudých rodin a zranitelných lidí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vévodství, z něhož královna čerpá své příjmy, v reakci na odhalení uvedlo, že o 12 let trvající investici až do zveřejnění Paradise Papers nevědělo. Stanice BBC upozorňuje, že na těchto investicích není nic nezákonného a neznamená to, že by královna neplatila řádně daně.

A například zmíněný americký ministr Ross vlastní podle investigativců přes komplikované kajmanské schéma podíl v námořní společnosti Navigator Holdings. Ta od roku 2014 vydělala přes 68 milionů dolarů na zakázkách od ruské energetické společnosti Sibur. Jejím spoluvlastníkem je zeť ruského prezidenta Vladimira Putina.

„O konfliktu zájmů se chystám mluvit naprosto otevřeně, stejně tak jako o dalších tématech, o kterých panují pochybnosti,“ uvedl ministr Wilbur Ross.

Spolumajiteli firmy, se kterou obchodovala společnost Wilbura Rosse, je Putinův zeť a také Putinův důvěrník. Bylo by zvláštní, kdyby ministr USA nevěděl, v jaké firmě drží akcie.
Daniel Anýž
novinář

Za Česko Kožený, IPB a další

V Paradise Papers je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku 12 060 dokumentů týkajících se České republiky, které se vztahují většinou k událostem z přelomu tisíciletí. Podle centra není možné přesně stanovit, kolik je v Paradise Papers Čechů, protože značná část českých podnikatelů, kteří offshoreové služby využívají, uvádí svoji adresu trvalého pobytu v zahraničí.

V dokumentech jsou zmiňovány starší kauzy, týkající se například Viktora Koženého nebo Investiční a Poštovní banky (IPB) a Kajmanských fondů.

„Pokud jde o Viktora Koženého, pak dokumenty návodně ukazují, jak začal rozprodávat Českou námořní společnost. Zajímavé je, že zatímco on tvrdí, že už vůbec nepodniká, tak v roce 2013 si znovu otevřel jistou společnost. Tyto informace by mohly zajímat finanční úřady v Česku i ve Spojených státech, kde jsou proti němu vedena stíhání. V USA bylo stíhání zahájeno později a v případě finančních deliktů tam presumpce neviny úplně neplatí,“ vysvětlila novinářka Pavla Holcová.

Databáze podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku zmiňuje také firmu Appian a zakládání složitých vlastnických struktur Jitkou Cechlovou Komárkovou a jejím manželem Alešem Cechlem. Jitka Cechlová Komárková je podle žebříčku časopisu Forbes nejbohatší ženou v České republice. Většinu majetku získala při dělení holdingu KKCG rodiny Komárkových.

Přibližně stovka dokumentů z Paradise Papers se vztahem k České republice se týká prominentního advokáta Josefa Brože, který je spojován s bývalým ředitelem společnosti ČEZ Martinem Romanem, uvádí České centrum pro investigativní žurnalistiku. V dokumentech je zmiňován i právník, soukromý bankéř a obchodník se zlatem Kamil Braxator a jeho žena Irena Braxatorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.