Až čtyři miliardy korun bude od státu žádat Agrární komora jako kompenzace za sucho

Nahrávám video

Agrární komora chce, aby jako kompenzace za letošní sucho vyplatil stát zemědělcům 3,5 až 4 miliardy korun. Škody, které jsou hlavně na Moravě, dosahují deseti až dvanácti miliard korun, řekl v pátek na tiskové konferenci při Zemi Živitelce prezident komory Zdeněk Jandejsek. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dříve hovořil o možném příspěvku v hodnotě 1,2 miliardy korun, stejně jako za předloňské sucho. V pátek uvedl, že počká na písemné podklady od komory, jak k této škodné částce došla. Pak se bude situací zabývat.

Peníze by chtěla komora získat ze státních podniků Lesy ČR a Budějovický Budvar s tím, že by firmy neodvedly peníze do rozpočtu.

Sucho ovlivnilo v některých oblastech sklizeň katastrofálně, Jandejsek řekl, že v části Jihomoravského kraje jsou sklizně na úrovni 15 až 20 procent průměru předcházejících pěti let. Jandejsek by chtěl, aby stát vyplácel peníze všem pěstitelům, kteří prokážou, že mají ztráty oproti minulosti alespoň v hodnotě 30 procent.

Nahrávám video

Vznikne fond těžko pojistitelných rizik?

Stát by měl vyplatit peníze podle Jandejska co nejrychleji. „Kdo rychle dává, dvakrát dává,“ uvedl. Samotná výplata by ale podle něj mohla stačit až příští rok, aby poškozené podniky měly aspoň finanční příslib a mohly si vzít překlenovací úvěry od bank.

Podle prezidenta komory není požadavek neobvyklý, například před 15 lety se podle něj jako kompenzace vyplácelo šest miliard korun.

Do budoucna chce komora zavedení takzvaného fondu těžko pojistitelných rizik, který ministerstvo zemědělství původně plánovalo spustit už v tomto volebním období. Nakonec o jeho možných variantách bude rozhodovat až následující vláda. 

Jurečka má pochybnosti

Ministerstvo podle Jurečky ještě finální škody způsobené suchem nezná, finalizuje je. Jejich přibližnou velikost ale agentuře ČTK neřekl. „Buďme realističtí v tom, že je tady potenciálně jedna hromádka peněz. A buď z ní víc uloupneme na kompenzaci škod a o to méně půjde na rozpočet příští rok, nebo tu bude obráceně. Chápu komoru, že chce maximalizovat svoje požadavky, ale já jsem tady od toho, abych posoudil stav,“ řekl v páteční reakci na požadavky komory ministr.

Dodal, že sice chce poškozeným zemědělcům podat pomocnou ruku, ale na druhou stranu chce předvídatelné podmínky v národních dotačních podporách na příští rok. „Když nám to doloží, budeme se tím zabývat, ale úplně to tak nevidím,“ uzavřel Jurečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...