Ministři financí eurozóny se shodli na postupu, jak pomoci zadluženému Řecku

Srazit veřejný dluh Řecka o 20 procent hrubého domácího produktu – k tomu mají pomoci kroky navržené zástupci Evropského stabilizačního mechanismu. Na krátkodobých opatřeních, která jsou s tím spojena, se v pondělí v Bruselu shodli ministři financí zemí platících eurem.

Diskusi o tom, jak ulevit zadluženému Řecku, slíbili ministři financí eurozóny už letos v květnu. Podmínkou bylo, že Atény úspěšně dokončí první prověrku plnění stávajícího záchranného programu, což se nedávno stalo.

Kroky, které navrhl ESM neznamenají ovšem přímo škrtání v nominální výši dluhu. Jde například o úpravy určitých úroků či o nové rozložení splátek do delšího časového období a podobně.

Pod dohledem měnového fondu

Zmírnění dluhu Řecka je jednou z podmínek, které si pro svůj vstup do stávajícího záchranného programu stanovil Mezinárodní měnový fond (MMF). Původní představa byla, že potřebná dohoda mezi věřitelskými institucemi a Aténami bude hotova ještě letos.

Dijsselbloem ale v pondělí naznačil, že se tak nejspíš stane až počátkem příštího roku. MMF podle něj nyní svůj zájem o podporu Řecka znovu potvrdil. S Aténami ostatně MMF jedná nyní také samostatně.

Fond dává dlouhodobě najevo pochybnosti o reálnosti záchranného plánu, který do roku 2018 předpokládá „udržitelný přebytek“ primárního rozpočtu Řecka 3,5 procenta HDP. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

Druhá revize je blízko

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény po dokončení první prověrky koncem října dostaly poslední peníze z první části pomoci, celkem 31,7 miliardy eur. Věřitelé tak uznali, že řecká strana dosáhla klíčových milníků v oblasti penzijní reformy, bankovní správy, energetického sektoru a výběru daní.

Nyní se jedná o dokončení v pořadí druhé revize záchranného plánu. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho je dohoda na pracovní úrovni už „blízko“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 5 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 5 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 15 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...