Ministři financí eurozóny se shodli na postupu, jak pomoci zadluženému Řecku

Srazit veřejný dluh Řecka o 20 procent hrubého domácího produktu – k tomu mají pomoci kroky navržené zástupci Evropského stabilizačního mechanismu. Na krátkodobých opatřeních, která jsou s tím spojena, se v pondělí v Bruselu shodli ministři financí zemí platících eurem.

Diskusi o tom, jak ulevit zadluženému Řecku, slíbili ministři financí eurozóny už letos v květnu. Podmínkou bylo, že Atény úspěšně dokončí první prověrku plnění stávajícího záchranného programu, což se nedávno stalo.

Kroky, které navrhl ESM neznamenají ovšem přímo škrtání v nominální výši dluhu. Jde například o úpravy určitých úroků či o nové rozložení splátek do delšího časového období a podobně.

Pod dohledem měnového fondu

Zmírnění dluhu Řecka je jednou z podmínek, které si pro svůj vstup do stávajícího záchranného programu stanovil Mezinárodní měnový fond (MMF). Původní představa byla, že potřebná dohoda mezi věřitelskými institucemi a Aténami bude hotova ještě letos.

Dijsselbloem ale v pondělí naznačil, že se tak nejspíš stane až počátkem příštího roku. MMF podle něj nyní svůj zájem o podporu Řecka znovu potvrdil. S Aténami ostatně MMF jedná nyní také samostatně.

Fond dává dlouhodobě najevo pochybnosti o reálnosti záchranného plánu, který do roku 2018 předpokládá „udržitelný přebytek“ primárního rozpočtu Řecka 3,5 procenta HDP. Primární rozpočet nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu.

Druhá revize je blízko

Silně zadlužené Řecko se loni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Atény po dokončení první prověrky koncem října dostaly poslední peníze z první části pomoci, celkem 31,7 miliardy eur. Věřitelé tak uznali, že řecká strana dosáhla klíčových milníků v oblasti penzijní reformy, bankovní správy, energetického sektoru a výběru daní.

Nyní se jedná o dokončení v pořadí druhé revize záchranného plánu. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho je dohoda na pracovní úrovni už „blízko“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...