Jednání o mzdách v Aholdu. Podle Sobotky projevily obě strany dobrou vůli

Nahrávám video

Odboráři Aholdu se na jednání se zaměstnavateli na konkrétním řešení růstu mezd nedohodli. Obě strany ale projevily pružnost a dobrou vůli, řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se jednání také účastnil. Zástupci společnosti a odboráři odmítli situaci komentovat. Jednání by měla pokračovat v příštím týdnu.

„Obě strany projevily určitou míru pružnosti a dobrou vůli, aby bylo dosaženo dohody,“ uvedl premiér. Zástupci zaměstnavatelů už v minulém týdnu uvedli, že by mzdy v příštím roce u provozních zaměstnanců mohly vzrůst v průměru o 8,5 procenta, pro rok 2018 o dalších sedm procent. Odboráři chtějí letos přidat jednorázově tisíc korun a v příštím roce požadují sedmiprocentní zvýšení mezd.

„Společnost Ahold signalizovala, že je ochotná se vrátit k určitému dorovnání zaměstnancům za rok 2016. Neřešili jsme detaily,“ dodal předseda vlády. Prohlásil, že je rád, že sociální dialog bude pokračovat. Již dříve jednal s nizozemským velvyslancem, který by měl informovat vedení mateřské společnosti Ahold o výši mezd, které firma vyplácí zaměstnancům v Česku.

Jsem rád, že sociální dialog ve společnosti bude pokračovat.
Bohuslav Sobotka

Podle odborářů působících ve společnosti berou provozní zaměstnanci Aholdu jako skladníci nebo pokladní kolem 12 500 korun hrubého měsíčně. Společnost tyto údaje rozporuje, mzda podle ní činí 15 500 korun včetně takzvané variabilní složky, kterou Ahold začal uplatňovat začátkem letošního roku.

Zaměstnancům Aholdu letos od 1. března vzrostly mzdy o tři procenta, což podle předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) Renáty Burianové je u typického zaměstnance růst o 250 korun měsíčně. Současné platy tak dosahují poloviny průměrné mzdy v Česku a jsou podle odborů o málo vyšší, než je minimální mzda 9900 korun. Platy na obdobných pozicích v rámci jiných řetězců jsou údajně o zhruba třetinu vyšší.

Spor o to, o kolik příjmy vzrostly

Podle odborů je jádrem sporu rozdíl v přepočtech výše mezd provozních zaměstnanců pro letošní rok. Ahold tvrdí, že vzrostly o 11,7 procenta. Podle Odborového svazu pracovníků obchodu příjmy vzrostly jednou, a to o tři procenta od 1. března, další navýšení představovalo jen dorovnání mezd u dlouholetých zaměstnanců, kteří za stejnou práci pobírali nižší odměnu než nově příchozí pracovníci.

Části zaměstnanců podle společnosti vzrostly mzdy i k začátku října. Mělo jít o loajální zaměstnance, kteří jsou ve společnosti více než pět let. Navýšení se dotklo téměř 2500 pracovníků na provozních pozicích a mzda se jim zvýšila o 4,4 procenta v průměru, uvedla už dříve firma.

Čisté tržby firmy Ahold v České republice
Zdroj: Albert.cz

Většina velkých obchodních řetězců v Česku v poslední době zlepšila hospodaření. Ahold v České republice v prvním čtvrtletí zvýšil zisk o 75 procent na sedm milionů eur (189,2 milionu korun). Podle odhadu odborů pracuje v maloobchodu a velkoobchodu v ČR 180 tisíc lidí. Ahold, který supermarkety Albert provozuje, v Česku zaměstnává 17 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
10:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.