Úředníci, vojáci, policisté a hasiči dostanou od listopadu o čtyři procenta víc

Úředníkům ve státní službě, vojákům, policistům či hasičům od začátku listopadu stoupnou platy. Vláda schválila navýšení tarifů o čtyři procenta, potvrdil na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na zvýšení platů ve veřejné sféře se koalice dohodla v červenci.

Už minulý týden vláda rozhodla, že platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, Akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělské a potravinářské inspekce.

Materiál pro středeční jednání vlády počítá také s tím, že bude možné specialistům na klíčových pozicích ve státní správě zvýšit platový tarif až dvojnásobně. „Chceme udělat státní službu atraktivnější, odměny by měly být konkurenceschopné, tak abychom přilákali do služeb státu i experty ze soukromé sféry,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Pod služební zákon bude od 1. ledna nejspíš spadat 69 994 úředníků, o 819 víc než letos. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 77 241 lidí, což je meziroční růst o 1044. Na platy půjde přes 30 miliard korun, proti letošku o téměř 2,5 miliardy víc.

Platy státních zaměstnanců upravuje zvláštní nařízení stejně jako platy členů armády či policie. Ministerstvo obrany by měla změna tarifů stát v letošním roce 59 milionů korun, v příštím asi 377 milionů. Růst mají podle návrhu resortu tarify všech hodností. Také se chystá zrušení zdanění výsluh, které bylo zavedeno v roce 2011. 

Platy porostou i v krajských nemocnicích

Pokud jde o platy ve zdravotnictví, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uzavřel s Asociací krajů dohodu, podle níž by na lednové desetiprocentní zvýšení mezd ve zdravotnictví měli dosáhnout i zaměstnanci krajských nemocnic. Úhradová vyhláška, kterou ministerstvo připravuje na příští rok, bude podle něj pro nemocniční sektor znamenat navýšení financí o sedm miliard korun, což je šestiprocentní růst. Na navýšení platů to bude stačit, uvedl.

Prioritou je podle ministra zajištění personálních potřeb nemocnic. Nemocnice v regionech se ale podle ministra dostanou i k financím na investice. „Státní rozpočet nám to umožňuje a jsme připraveni podporovat vedle státních nemocnic i regionálních nemocnice,“ uvedl.

Kraje podle šéfa asociace a jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) zřizují 67 nemocnic a 31 z nich má formu příspěvkových organizací, tam automaticky platí tarifní tabulky. Zbývajících 36 má formu obchodních společností, tři z nich jsou společnosti s ručením omezením. I tam kraje podle dnešního memoranda mají zajistit navýšení platů, jakoby šlo o příspěvkové organizace. Připravovanou vyhlášku nicméně kritizuje Asociace českých a moravských nemocnic, podle ní navýšení úhrad nebude stačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...