Česko v pololetí získalo z EU o 66,6 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 66,6 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak za první pololetí druhou nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí čistá pozice Česka činila 126,8 miliardy korun.

Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 85,9 miliardy korun a odvedla do něj 19,3 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Meziroční snížení čisté pozice je dáno podle ministerstva financí dvěma faktory. V roce 2015 bylo čerpání výrazně navýšeno uvolněním plateb, které byly v předcházejících letech pozastaveny, a tudíž nevypláceny. Druhým vlivem pak je ukončování programového období 2007 až 2013 a s tím související přirozený menší tok peněz.

Nahrávám video

Klíčovou úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti dobíhajícího programového období 2007 až 2013. Na politiku soudržnosti Česká republika celkově za první pololetí letošního roku obdržela 64,3 miliardy. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 21,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb 18,2 miliardy korun.

„Díky úspěšnému čerpání peněz z fondů EU máme potřebné finanční prostředky pro rozvoj klíčových oblastí naší země, zejména podporu udržitelného hospodářského růstu, rozvoj dopravní infrastruktury i tvorbu nových pracovních míst,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dále řekl, že jednou z hlavních priorit vlády bude i zahájení čerpání peněz z EU v novém programovém období 2014 až 2020.

Celkově od roku 2004 získalo Česko o 627,8 miliardy korun více, než do EU odvedlo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 448,5 miliardy korun a získala z něj 1076,3 miliardy korun. Celkově tak republika dosud získala z EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.

Nahrávám video

V probíhajícím programovém období by celková čistá pozice ČR měla dosáhnout 696 miliard korun, upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. V dalším období, 2021 až 2027, však už příliv peněz z EU podle něj výrazně oslabí. „Jedním z důvodů bude předpokládaný pokračující hospodářský růst české ekonomiky, dalším pak odchod Británie z EU,“ uvedl. Česká republika se tak podle něj může po roce 2020 stát čistým plátcem ve vztahu k rozpočtu EU.

Největším příjemcem bylo Polsko

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2014 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.

V roce 2014 tak bylo největším přispěvatelem do rozpočtu EU Německo, které odvedlo o více než 15,5 miliardy eur (cca 419 miliard korun) více, než z něj dostalo. Naopak největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 13,7 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 9 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 9 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
3. 10. 2026‌‌

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
3. 10. 2026‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.