Česko v pololetí získalo z EU o 66,6 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 66,6 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak za první pololetí druhou nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004, informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí čistá pozice Česka činila 126,8 miliardy korun.

Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 85,9 miliardy korun a odvedla do něj 19,3 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Meziroční snížení čisté pozice je dáno podle ministerstva financí dvěma faktory. V roce 2015 bylo čerpání výrazně navýšeno uvolněním plateb, které byly v předcházejících letech pozastaveny, a tudíž nevypláceny. Druhým vlivem pak je ukončování programového období 2007 až 2013 a s tím související přirozený menší tok peněz.

Nahrávám video
Česko a eurofondy - Jak jsme si vedli?
Zdroj: ČT24

Klíčovou úlohu ve výsledné pozici Česka podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti dobíhajícího programového období 2007 až 2013. Na politiku soudržnosti Česká republika celkově za první pololetí letošního roku obdržela 64,3 miliardy. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 21,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb 18,2 miliardy korun.

„Díky úspěšnému čerpání peněz z fondů EU máme potřebné finanční prostředky pro rozvoj klíčových oblastí naší země, zejména podporu udržitelného hospodářského růstu, rozvoj dopravní infrastruktury i tvorbu nových pracovních míst,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dále řekl, že jednou z hlavních priorit vlády bude i zahájení čerpání peněz z EU v novém programovém období 2014 až 2020.

Celkově od roku 2004 získalo Česko o 627,8 miliardy korun více, než do EU odvedlo

Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 448,5 miliardy korun a získala z něj 1076,3 miliardy korun. Celkově tak republika dosud získala z EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.

Nahrávám video
Lukáš Kovanda k evropským penězům
Zdroj: ČT24

V probíhajícím programovém období by celková čistá pozice ČR měla dosáhnout 696 miliard korun, upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. V dalším období, 2021 až 2027, však už příliv peněz z EU podle něj výrazně oslabí. „Jedním z důvodů bude předpokládaný pokračující hospodářský růst české ekonomiky, dalším pak odchod Británie z EU,“ uvedl. Česká republika se tak podle něj může po roce 2020 stát čistým plátcem ve vztahu k rozpočtu EU.

Největším příjemcem bylo Polsko

Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2014 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s Českem. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje u původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.

V roce 2014 tak bylo největším přispěvatelem do rozpočtu EU Německo, které odvedlo o více než 15,5 miliardy eur (cca 419 miliard korun) více, než z něj dostalo. Naopak největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 13,7 miliardy eur více, než do něj odvedlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...