Španělsku a Portugalsku hrozí sankce za to, že nestáhly deficit pod určený limit

Španělsko a Portugalsko neudělaly dost ke snížení svého vysokého rozpočtového deficitu, potvrdili v úterý podle očekávání ministři financí EU. Zemím nyní hrozí sankce, na návrh jejich přesné podoby má Evropská komise dvacet dní. Za podobný prohřešek ještě nebyl v historii eurozóny žádný stát potrestán. K zastáncům postihu patří i český ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Obě země nyní mohou do deseti dnů sdělit komisi svůj pohled na situaci a požádat například o co nejnižší trest.

O podobě pokuty tak budou opět rozhodovat ministři financí, nejspíš ještě v červenci či na počátku srpna. Do 12. září musí také znovu oběma zemím říci, jak mají dál deficit snižovat.

  • Za malou a neefektivní snahu srazit deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2014 a 2015 nyní mohou země dostat finanční pokutu v rozsahu až do 0,2 procenta HDP. 
  • Zemím také mohou být zastaveny peníze z evropských fondů.
  • V případě Španělska může jít až o 2,2 miliardy eur (59,5 miliardy korun) a u Portugalska přibližně 360 milionů eur (9,7 miliardy korun).

O rozhodnutí v úterý podle pravidel hlasovali jen ministři financí zemí eurozóny a to bez země, které se věc týká.

Portugalsku bylo v červnu 2013 doporučeno odstranit nadměrný deficit nejpozději do konce roku 2015. Španělsko dostalo ve stejné době doporučení odstranit nadměrný schodek nejpozději do konce roku 2016.

Portugalsku se v požadované lhůtě nepovedlo zbavit se příliš velkého schodku. Ve španělském případě prognózy Evropské komise či země samotné s včasným odstraněním nadměrného schodku ani nepočítají.

Představy o trestu se výrazně liší

K úvahám o případné výši postihu prohlásil místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis, že vzhledem k úsilí, které obě země vyvíjejí, existuje možnost výrazného snížení výše postihu, třeba až k nule. Zdůvodňoval to tím, že obě země od krize „ušly dlouhou cestu a podařilo se jim obnovit finanční stabilitu“, strukturálními reformami pak dokázaly vylepšit ekonomický výkon i v době hluboké finanční a ekonomické krize, se kterou se potýkaly.

Naopak český ministr financí Andrej Babiš se snižováním trestu nesouhlasí. „Pokud máme nějaká pravidla, tak je potřeba je dodržovat. Je tam jasně stanovena pokuta,“ řekl po jednání novinářům. „Evropský rozpočet potřebuje peníze. Tak nevidím důvod, proč slevovat,“ poznamenal Babiš s tím, že podobný postup by byl demotivující pro země jako je Česká republika, které své zadlužení snižují.

6 minut
Babiš: Pokud máme nějaká pravidla, je potřeba je dodržovat
Zdroj: ČT24

Nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem si myslí, že bude hodně záležet na dalším postupu vlád obou zemí. „Mají deset dní na reakci. A doufám, že to bude ofenzivní reakce, že budou mluvit o tom, co chtějí udělat, aby problém vyřešili,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 36 mminutami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 10 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025
Načítání...