Španělsku a Portugalsku hrozí sankce za to, že nestáhly deficit pod určený limit

Španělsko a Portugalsko neudělaly dost ke snížení svého vysokého rozpočtového deficitu, potvrdili v úterý podle očekávání ministři financí EU. Zemím nyní hrozí sankce, na návrh jejich přesné podoby má Evropská komise dvacet dní. Za podobný prohřešek ještě nebyl v historii eurozóny žádný stát potrestán. K zastáncům postihu patří i český ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Obě země nyní mohou do deseti dnů sdělit komisi svůj pohled na situaci a požádat například o co nejnižší trest.

O podobě pokuty tak budou opět rozhodovat ministři financí, nejspíš ještě v červenci či na počátku srpna. Do 12. září musí také znovu oběma zemím říci, jak mají dál deficit snižovat.

  • Za malou a neefektivní snahu srazit deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2014 a 2015 nyní mohou země dostat finanční pokutu v rozsahu až do 0,2 procenta HDP. 
  • Zemím také mohou být zastaveny peníze z evropských fondů.
  • V případě Španělska může jít až o 2,2 miliardy eur (59,5 miliardy korun) a u Portugalska přibližně 360 milionů eur (9,7 miliardy korun).

O rozhodnutí v úterý podle pravidel hlasovali jen ministři financí zemí eurozóny a to bez země, které se věc týká.

Portugalsku bylo v červnu 2013 doporučeno odstranit nadměrný deficit nejpozději do konce roku 2015. Španělsko dostalo ve stejné době doporučení odstranit nadměrný schodek nejpozději do konce roku 2016.

Portugalsku se v požadované lhůtě nepovedlo zbavit se příliš velkého schodku. Ve španělském případě prognózy Evropské komise či země samotné s včasným odstraněním nadměrného schodku ani nepočítají.

Představy o trestu se výrazně liší

K úvahám o případné výši postihu prohlásil místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis, že vzhledem k úsilí, které obě země vyvíjejí, existuje možnost výrazného snížení výše postihu, třeba až k nule. Zdůvodňoval to tím, že obě země od krize „ušly dlouhou cestu a podařilo se jim obnovit finanční stabilitu“, strukturálními reformami pak dokázaly vylepšit ekonomický výkon i v době hluboké finanční a ekonomické krize, se kterou se potýkaly.

Naopak český ministr financí Andrej Babiš se snižováním trestu nesouhlasí. „Pokud máme nějaká pravidla, tak je potřeba je dodržovat. Je tam jasně stanovena pokuta,“ řekl po jednání novinářům. „Evropský rozpočet potřebuje peníze. Tak nevidím důvod, proč slevovat,“ poznamenal Babiš s tím, že podobný postup by byl demotivující pro země jako je Česká republika, které své zadlužení snižují.

Nahrávám video

Nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem si myslí, že bude hodně záležet na dalším postupu vlád obou zemí. „Mají deset dní na reakci. A doufám, že to bude ofenzivní reakce, že budou mluvit o tom, co chtějí udělat, aby problém vyřešili,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Jiřím Václavkem téma rozebírají experti.
před 3 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 1 hhodinou

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 14 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 15 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 20 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.