Za dva měsíce bude těžba ropy v Íránu na úrovni před sankcemi

Íránská těžba ropy nejspíše dosáhne do dvou měsíců úrovně před zavedením mezinárodních sankcí kvůli íránskému jadernému programu. Oznámil to dnes náměstek íránského ministra pro ropný průmysl Rochneddín Džavádí. Na tuto úroveň by se mohla těžba dostat do 20. června.

Džavádí minulý týden řekl, že denní produkce ropy v jeho zemi překročila 3,5 milionu barelů. Před uvalením sankcí na íránský ropný průmysl v letech 2011 a 2012 byla mírně pod čtyřmi miliony barelů denně.

Írán by mohl být podle agentury Reuters ochoten jednat o případném zmrazení produkce na schůzce členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), ta se uskuteční 2. června. To ale Teherán odmítá. Je sice přebytkem ropy na světovém trhu znepokojen, produkci ale nezmrazí, dokud nezvýší svoji těžbu ropy na úroveň před zavedením mezinárodních sankcí. Ty na Írán byly uvaleny kvůli kontroverznímu jadernému programu. Hospodářských restrikcí ze strany USA a EU se Teherán zbavil letos v lednu.

Setkání OPEC se uskutečnilo tuto neděli v katarském Dauhá, kdy se nepodařilo dosáhnout dohody o zmrazení těžby na lednovou úroveň. Saúdská Arábie totiž trvala na tom, aby se k dohodě připojili všichni členové ropného kartelu, tedy i Írán. Katarský ropný ministr Muhammad Sadá uvedl, že OPEC potřebuje více času na projednání dohody. Ruský ministr Alexandr Novak později sdělil, že je výsledkem zklamán, dveře pro globální dohodu ale prý nejsou zavřené.

Pokles i nárůst o sedm procent za den

Nedohoda způsobila v pondělí prudký pokles ceny ropy. Později však země většinu ztrát smazaly kvůli stávce v kuvajtském ropném sektoru a cena severomořské ropy Brent dokonce mírně stoupla. Cena ropy ztrácela celý den kolem sedmi procent. „Kolem 18:30 SELČ vykazoval Brent nárůst o 20 centů, tedy 0,4 procenta, a nacházel se nad 43 dolary za barel,“ napsala agentura Reuters. Právě stávka dělníků v Kuvajtu nyní mění cenu ropy z hodiny na hodinu, aktuálně se pohybuje kolem 41,25 dolarů za barel.

Celkově cena rafinovaných ropných výrobků a ropy stoupala. V březnu se cena severomořské ropy Brent dokonce nakrátko podívala nad 40 dolarů za barel. V dubnu dokonce atakovala úroveň 45 dolarů za barel.

Cena ropy dál klesat nebude

Pokles ceny na třicet dolarů za barel je podle hlavního ekonoma společnosti Chytrý Honza Františka Bostla nenastane. „Důležitým faktorem je, že američtí těžaři přestali investovat. Produkce tam šla výrazně níž a nyní se firmy snaží nějakým způsobem přizpůsobit ceně ropy kolem čtyřiceti dolarů za barel,“ dodává Bostl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025
Načítání...