Feldheim - vesnice energeticky nezávislá na okolí

Feldheim – Braniborská vesnice Feldheim donedávna produkovala jen obilí a nezaměstnané. Teď ale přitahuje pozornost celého světa. Jako první v Německu získává veškerou potřebnou energii z vlastních obnovitelných zdrojů. Na poli za vsí stojí přes 40 větrníků, které vyrobí dost energie pro všech 128 obyvatel vesnice - a zvládly by pokrýt spotřebu i daleko většího množství lidí.

„Zdejší produkce elektřiny by stačila pro 40 tisíc domácností,“ popsal současnou situaci Feldheimu Werner Frohwitter z energetické společnosti Energiequelle. A jak se z bezvýznamné vesnice stala světová rarita? Malá větrná elektrárna stála za Feldheimem už od 90. let. Když ji radnice chtěla připojit na rozvodnou síť, její vlastník, velký energetický koncern, to odmítl. „Když nemohou nebo nechtějí, pomůžeme si sami. Na Feldheimu je jedinečné, že jsem si postavili vlastní síť,“ vysvětlil starosta Feldheimu Michael Knape.

Investice do výstavby sítě se rychle vrací

Do stavby sítě musela každá domácnost ve vsi investovat v přepočtu 50 tisíc korun. Teď se jim ale peníze vracejí. Cena elektřiny vyráběné přímo ve vsi je o 15 až 20 procent nižší, než kolik se obvykle platí za tu dodávanou odjinud. Kromě elektřiny si navíc vesnice vyrábí i vlastní teplo. K jeho výrobě používá surovinu, která se tu produkuje už staletí – kukuřici. „Kukuřice se smísí s prasečími výkaly a odveze do reaktorů. Tam se vyrábí bioplyn,“ uvedl Frohwitter. Díky bioplynu ušetří na vytápění zhruba 10 procent.

Projekt navíc vytvořil 30 nových pracovních míst, což je pro Feldheim neméně důležité. „Díky tomu tady zůstávají mladí lidé, nestěhují se pryč,“ upozornil Frohwitter. Právě odchod mladých do měst je největším problémem, kterému musí vesnice čelit. „Možná ten trend nemůžete zvrátit, ale můžete jej do jisté míry pozastavit,“ věří.

Do Feldheimu za inspirací

Unikátní vesnici teď vyhledávají návštěvníci ze všech kontinentů. Jen loni jich přijelo na 3 tisíce. Kontejner na návsi se změnil v improvizované informační centrum. „Po událostech ve Fukušimě návštěvníků skokově přibylo, v minulém roce jsme měli několik set hostů právě z Japonska,“ upozornil Frohwitter.

Nahrávám video

Feldheim má svou energetickou revoluci za sebou. Zbytek Německa se na ni teprve chystá. Berlín po katastrofě ve Fukušimě rozhodl odpojit všechny jaderné elektrárny. Mimo provoz by měly být nejdéle do roku 2022. Do roku 2020 pak chce kabinet kancléřky Angely Merkelové zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie z 20 na 35 procent. Nové zdroje jsou ale drahé a recepty z Feldheimu nefungují všude. „Pro města, aglomerace zejména pro průmysl to nepřichází v úvahu,“ podotkl Sebastian Bolay z Německé průmyslové a obchodní komory. Němci se dokonce obávají, že by příští zimu mohly provázet rozsáhlé výpadky proudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Koalice prosadila, že o novele bude sněmovna hlasovat nejpozději hodinu po půlnoci na středu. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 9 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled