Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.
Zatím platí, že bude stát vybírat takzvanou windfall tax tři roky, ministr Stanjura se ale chystá navrhnout zkrácení její účinnosti, a to v souvislosti s očekávaným koncem cenových stropů. Koaliční strany považují za zbytečné prodlužovat je, protože ceny energií klesají.
„Pokud nejsou mimořádné výdaje, neměly by být ani mimořádné příjmy. To znamená, pokud ta situace na energetických trzích bude přibližně podobná jako v letošním roce nebo lepší, nebude potřeba mimořádných kompenzací ze strany státu. Pak není potřeba ani mimořádných příjmů,“ zdůvodnil ministr chystaný krok.
Ve vládě má konec daně z mimořádných zisků podporu také u STAN. Jejich předseda a vicepremiér Vít Rakušan argumentuje podobně jako Stanjura. Daň podle něj ztrácí smysl, nebude-li stát garantovat maximální ceny energií. „Jsou to spojité nádoby. Ve chvíli, kdy se dohodneme na konci zastropování, měl by skončit i tenhle instrument,“ řekl.
Piráti si to však nemyslí. Daň podle nich s cenovými stropy přímo nesouvisí. „Znamená to, že by se darovalo energetickým firmám a bankám mnoho miliard korun na zlatém podnosu. Očekáváme, že mimořádné zisky budou v energetickém průmyslu a částečně i v bankovním sektoru pokračovat,“ uvedl předseda poslaneckého klubu strany Jakub Michálek.
Za přijatelné by Piráti považovali snížení sazby daně z 60 na 40 procent, ale jako takovou by ji chtěli zachovat. Rozhodnutí ale ještě není na pořadu dne. Stanjura by chtěl daň zrušit sice k 1. lednu 2024, ale zpětně – diskutovat o tom plánuje až v první polovině příštího roku.
Opozice je přesvědčena, že nynější Stanjurova myšlenka má hlavně zamaskovat, že se mu nedaří vybírat tolik peněz, kolik chtěl. „Chce se vyhnout velké blamáži s windfall tax. Odhadl ji pohledem z okna, neprošlo to žádným expertním posouzením. Vypadá tak, že nevybírá,“ řekla stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Předseda SPD Tomio Okamura hovoří o „totálním fiasku“. „Vláda slibovala, že vybere sto miliard korun. My jsme od začátku říkali, že to sto miliard nebude, že to bude zlomek,“ prohlásil.
Ministerstvo financí původně odhadovalo, že daň z mimořádných zisků vynese státu 85 miliard korun a mimořádné odvody výrobců elektřiny dalších 15 miliard. Letos na jaře očekávaný výnos daně dramaticky snížilo na 28 miliard. V létě ale odhad znovu přehodnotilo na 46 miliard korun, k tomu 17 miliard mají přinést další odvody. Jaká bude skutečnost, bude ministerstvo vědět na konci září, až všechny firmy, které mají daň hradit, zaplatí letošní zálohy.
