Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.
Starší část Prunéřova míří k zemi a do starého železa. Na velký kotel v Mělníku už také sedá prach a konec dalších uhelných zdrojů bude následovat. Místo toho rostou nové fotovoltaiky. Úřady teď zkoušejí odhadnout, jaká bude česká energetika za několik dekád s přihlédnutím ke klimatickým cílům Evropské unie.
„Jedna varianta více sází na potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů, druhá je konzervativnější a naopak sází na větší rozvoj jaderné energetiky,“ míní náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).
„My se držíme programového prohlášení vlády. To znamená, že počítáme s koncem uhlí ve třicátých letech,“ prohlašuje ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu z ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický.
Různé varianty návrhů
Návrhy pracují s tím, že po roce 2035 vzniknou až tři nové velké reaktory v Temelíně a Dukovanech a první malý. Více než dříve ale věří taky v energetické úspory v budovách. „Počítají s progresivním renovačním scénářem, tedy až s třikrát rychlejším tempem renovací budov oproti stávajícímu stavu a s opravdu kvalitními renovacemi,“ doplňuje konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.
„Ty scénáře předpokládají na vstupu poměrně nízké, nerealisticky nízké náklady na výstavbu jaderných bloků, a naopak v případě, že zvolíme nízký cíl pro obnovitelné zdroje, tak možná nevyčerpáme ty peníze, které teď máme k dispozici,“ podotýká vedoucí energetického programu z Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Unijní cíle obnovitelných zdrojů se zvýšily
První český klimaticko-energetický plán vznikal před čtyřmi lety a jeden z hlavních sporů byl, jak velký bude podíl obnovitelných zdrojů. Unie přitom mezitím své cíle navýšila a narůst bude muset taky český příspěvek.
„Do roku 2030 je tam nějakých 1,7 gigawattu větru a dvanáct gigawattů fotovoltaiky, takže zčtyřnásobení či zpětinásobení současného stavu,“ uvádí Zámyslický. Česko mělo odevzdat hotový návrh Evropské komisi do 30. června, ale nestihlo to. Stejně jako minule.
„Doufáme, že to Komisi nemusí vadit, nicméně jsou i další členské státy, které to také ještě neučinily,“ upozorňuje Třešňák. Úřady chtějí dokončit návrh na podzim. Evropská komise ho pak bude připomínkovat a schvalovat.
