Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.
Vlastnění médií politiky je nešvar totalitních zemí, řekl Michálek. Podle Vondráčka novela neprošla řádným procesem
30 minut
Události, komentáře: Schválená novela zákona o střetu zájmů
Novela, kterou v pátek schválila sněmovna, mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Zpřísňuje postihy a ztíží obcházení zákazu tak, že se má vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu.
„Média by v demokracii měla být samostatným pilířem moci a měla by kontrolovat politiky. Nemělo by to být naopak – politici kontrolují ta média a říkají: 'Vím, co mají psát'. To je spíš rysem totalitních nebo oligarchických režimů,“ uvedl Michálek. Jako nechvalně známý příklad uvedl Maďarsko, kde se podle něj propojuje mediální scéna a oligarchické zájmy. Zmínil rovněž Itálii za doby vlády Silvia Berlusconiho.
„To je opravdu nešvar, dokonce to kritizovala i nejvýše postavená představitelka hnutí ANO Věra Jourová, která sama řekla Andreji Babišovi (ANO), že by měl skutečně zvážit prodej toho média,“ uvedl Michálek. Podotkl, že je to věc, která má platit obecně a do budoucna a nemá být personifikována jen na Andreje Babiše.
Vondráček zmínil, že nejde jen o vlastnictví. „My už máme takovou zákonnou úpravu – zákon o střetu zájmů a paragraf 4a, který to řeší.“ Podotkl, že ovlivňovat obsah médií lze mnoha způsoby, nejen takto.
„Jsme v poslední době svědky jevu, kdy například na Úřadu vlády měl být placen novinář jednoho média, které nepovažuji za nezávislé. Jsme svědky toho, že se z Úřadu vlády nebo z ministerstev platí novinám obrovské propagační kampaně v desítkách milionů,“ uvedl Vondráček s tím, že jde o téma k širší debatě, která však ve sněmovně neproběhla. „Svévolně se porušil jednací řád a zase nám vzali slovo,“ říká Vondráček.
Vondráček: Co je moc, to je moc
Koalice totiž nechala ve středu kvůli obstrukcím omezit dobu pro vystoupení poslanců a stanovit pevný termín hlasování. „V podstatě nenechala promluvit sedmdesát poslanců. Co je moc, to je moc,“ uvedl Vondráček. ANO ohlásilo, že se v případně platnosti novely obrátí na Ústavní soud.
Michálek zmínil, že v situaci, kdy opozice paralyzovala se svojí menšinou parlament a neustále vystupovala, byl takový postup v pořádku. „Jenom pan Vondráček, který se rozčiluje, že neměl možnost vystoupit, vystupoval minimálně pětkrát, možná desetkrát během té rozpravy.“ Podotkl, že opozice může vystupovat a obstruovat tak, aby to přilákalo pozornost, ale ne tak, aby úplně zničila fungování parlamentu.
Zmínil, že v minulosti udělala tehdejší Babišova vláda to samé. „Ústavní soud říká, že to je narušení procedury, ale je to podle principu – na hrubý pytel, hrubá záplata – v takovém případě je posouzení na Ústavním soudu,“ dodal Michálek.
ANO rovněž prosazovalo odklad účinnosti novely zákona na rok 2026, v této souvislosti Vondráček zmínil, že opozici šlo o to, aby se novela netýkala lidí, kteří už byli zvoleni za určitých podmínek. „Zkrátka není možné měnit pravidla během hry během poločasu, takže tam jde spíš o obhajobu toho principu,“ podotkl s tím, že také nešlo o Andreje Babiše a konkrétní vlastnění médií, ale o základní principy a legislativní proces ve sněmovně.
Kysela: Bude záležet na konkrétních argumentech
Ústavní právník Jan Kysela v Událostech, komentářích podotkl, že v případě posuzování porušení jednacího řádu bude u Ústavního soudu záležet na konkrétních argumentech a také na tom, jak se bude případ odlišovat o těch minulých. Připomněl, že soud řešil podobný případ už třikrát – během vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), vlády Andreje Babiše (ANO) a vlády Petra Fialy (ODS).
„Vždycky dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, kolik času bylo ve prospěch opozice vyhrazeno, kolik řečníků mluvilo, jak dlouho mluvili a co říkali, že přestože bylo jasné porušení jednacího řádu, nikdy nebyl dotčený ústavní princip, který by měl Ústavní soud chránit,“ uvedl Kysela.
V případě vlastnictví médií politiky Kysela zmínil, že pokud jsou někteří politici bohatí a investují do určitého typu citlivých oblastí podnikání, což je vlastnění médií, tak to může být problém. „Ve chvíli, kdy skrze média ovlivňujete voliče, využíváte jiné škály prostředků, než mají političtí hráči, kteří žádná média nemají.“
Dodal, že politik by si měl vybrat, co čím chce být – jestli chce být mediální podnikatel, či velkopodnikatel v uzenářství. „Chtít to všechno dohromady asi není úplně základní právo.“
S tím souhlasí i novinář a publicista Karel Hvížďala, který zmínil, že je zřejmé už před volbami, že strany nejsou ve stejné pozici. „To vidíme na Maďarsku, na Polsku,“ uvedl a zmínil výrok amerického novináře Fareeda Zakaríi, který řekl, že by se měl změnit politický slovník, protože už nejde o volby. „Ty cifry, které z toho vycházejí, ukazují na index uzurpování moci té které politické strany, takže to je úplně jiná kategorie.“
Podotkl, že v případě Andreje Babiše a jeho vlastnictví Mladé fronty Dnes šlo o falešnou hru s veřejností. Podotkl rovněž, že většina lidí nemá čas a schopnosti rozlišovat falešné informace od skutečnosti. „Společnost potřebuje trochu více mediální výchovy – umět rozlišovat zdroje, což je dnes velmi těžké, protože jich je nekonečně. To už chce velkou kvalifikaci.“
