Soud v kauze Viktoriagruppe uložil jednateli firmy Malému osm let vězení

Pražský městský soud uložil jednateli zkrachovalé německé společnosti Viktoriagruppe Petru Malému v kauze chybějící české nafty osmiletý trest vězení. Zároveň mu na deset let zakázal působit ve vedení firem a ochraňovat státní rezervy. Podle nepravomocného verdiktu připravil podvodem Správu státních hmotných rezerv (SSHR) nejméně o 108 milionů korun. Tři manažery české pobočky společnosti soud obžaloby zprostil. Obžalobě čelila také sama Viktoriagruppe, soud ji uznal vinnou a uložil jí desetiletý zákaz činnosti při ochraně státních rezerv.

Městský soud projednával kauzu již podruhé. Loni uznal vinnými Malého, Viktoriagruppe a jednoho ze zaměstnanců odštěpného závodu se sídlem v Dolních Břežanech Lubomíra Novotného. Osvobodil Jaroslava Slavíka a Miroslava Holuba. Tento rozsudek, který jednateli ukládal sedmileté vězení a desetimilionový peněžitý trest, následně zrušil odvolací pražský vrchní soud.

„Za přitěžující okolnost považujeme výši škody, která mnohonásobně převyšuje hranici pro škodu velkého rozsahu,“ konstatovala předsedkyně senátu Jarmila Pavlátová. Přestože Malý podle ní získal z trestné činnosti značné peníze, nyní předal soudu čestná prohlášení, že žádný movitý ani nemovitý majetek nemá. Soud proto muži zvýšil trest vězení a neuložil mu již peněžitý trest.

„Po zrušení předchozího rozhodnutí vrchním soudem nedošlo k žádné zásadní změně skutkových okolností,“ prohlásila Pavlátová. Soud doplnil v druhém kole kauzy některé důkazy, v případě Malého ale podle ní zůstala vina prokázána.

Soudkyně tak odkázala na odůvodnění verdiktu z loňského roku, ve kterém popsala, že Malý záměrně vytvořil situaci, kdy mohl se skladovanými hmotami v Kraillingu nakládat podle svého. Trestnou činnost podle ní páchal sofistikovaně, dlouhodobě a ve velkém rozsahu. Předsedkyně senátu loni zkritizovala i roli státních rezerv v celé kauze.

Malý se čtvrtečního vyhlášení neúčastnil. Jeho advokátka si ponechala lhůtu na případné odvolání. Stejně se v soudní síni vyjádřil i státní zástupce Tomáš Minx. Novinářům po skončení jednání řekl, že se pravděpodobně v případu tří manažerů české pobočky odvolá.

SSHR hradila firmě Viktoriagruppe za skladování české nafty poplatek, jehož výše byla závislá na množství uložené pohonné hmoty. Viktoriagruppe měla naopak platit pokutu, pokud by dojednané množství nafty nestihla uskladnit včas.

Fiktivní navýšení zásob nafty

Podle verdiktu to firma skutečně nestihla a rozhodla se to zakrýt fiktivním navýšením zásob nafty dvěma nepravdivými příjemkami, které zaslala SSHR k proplacení. Od listopadu 2012 do ledna 2013 navíc obžalovaní údajně vyskladnili tři vlakové soupravy nafty, kterou SSHR neuhradili.

Soudkyně odkázala stát s nárokem na náhradu škody do civilního řízení. Již u předchozího rozhodnutí to odůvodnila tím, že proti Viktoriagruppe se vede insolvenční řízení. Podle mluvčího SSHR Jakuba Linky tak firma formálně stále existuje, aktivní však není. Spravuje ji insolvenční správce Mirko Möllen.

„Jsem rád, že nám dal soud za pravdu. Poučení z této kauzy je takové, že nejde skladovat nouzové zásoby v zahraničí. Musí být v Česku hned po ruce, abychom je mohli kdykoliv použít. Vezměte si, že minulé vedení SSHR část zásob nafty uložilo ve skladu Viktoriagruppe v německém Kraillingu v roce 2010. Dnes máme rok 2023 a kauza pořád není uzavřena,“ řekl ve čtvrtek k případu šéf SSHR Pavel Švagr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...