Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.
Životní prostředí je teď klíčovým resortem, řekl nový ministr Hladík. Fiala akcentoval ochranu vody
Události: Jmenování Petra Hladíka ministrem (zdroj: ČT24)
Prezident Pavel připomněl po jmenování nového ministra životního prostředí, že ukončil „poměrně dlouhé období různých dohad a výhrad“. Dodal, že z toho, co měl „možnost zjistit, tak prázdných“.
Vyzdvihl význam resortu životního prostředí a zmínil se o mnoha úkolech jeho nové hlavy – podpoře strukturálně postižených regionů, ochraně vody, zemědělském zákonu, zákonu o ochraně přírody, o odpadech i recyklaci. „Očekávám, že se do nich hned pustíte,“ podotkl prezident.
Po jmenování se Hladík spolu s Jurečkou a Fialou přesunul do Vršovic, aby se ujal funkce. Fiala pak hovořil o dalších úkolech ministerstva životního prostředí vedle těch, o nichž se zmínila hlava státu. Premiér mluvil například o rozšíření programu Nová zelená úsporám. Podporu chce rozšířit o investice do bytových domů, možnost přechodu z plynových zdrojů na obnovitelné zdroje energie nebo poskytnutí státních půjček pro investice.
Za zásadní považuje premiér také ochranu vody. „Ochranu vody a vodních zdrojů považujeme za náš národní zájem,“ prohlásil. Hladíkovo ministerstvo by podle něj mělo letos připravit zákon o zakotvení ochrany vody do ústavy.
Jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí (zdroj: ČT24)
Hladík není spokojen s některými transformačními projekty
Sám Petr Hladík hovořil o klíčovém významu ministerstva životního prostředí v transformaci energetiky na bezemisní. Budoucností podle něj je jaderná energie a energie z obnovitelných zdrojů, ve funci se chce soustředit na pomoc obcím a městům s aplikací komunitní energetiky.
Regiony, které transformace zasáhne nejvíce – o nichž se zmiňoval Pavel – chce nový ministr navštívit a zajímat se o to, jak chtějí rozdělit peníze ze 40miliardového programu připraveného na jejich podporu.
Od hejtmanů si chce nechat odprezentovat připravené projekty. „Mám u některých projektů otazník, jestli jsou vhodné, jestli přinesou změnu byznysu, zaměstnanosti,“ poznamenal Hladík.
Kromě ochrany vody se chce ministr zaměřit také na ochranu půdy, chce zabránit výstavbě na té nejhodnotnější. Hovořil také o přípravě vyhlášení národního parku na Křivoklátsku a chráněné krajinné oblasti u soutoku Moravy a Dyje a v Krušných horách. „Ve zbývajících dvou a půl letech dokážeme rozšířit nejhodnotnější chráněná území až o 25 procent,“ plánuje ministr.
Tisková konference ministra Hladíka a premiéra Fialy (zdroj: ČT24)
Ekologické organizace očekávají zájem o klima i podporu recyklace
Na příjezd nového ministra čekali před jeho úřadem aktivisté z hnutí Fridays for Future, kteří uvedli, že doufají, že s Hladíkem na ministerstvo přichází expert a člověk s aktivním zájmem o problematiku klimatické krize.
Jan Freidinger z Greenpeace považuje za důležitý úkol zajistit, aby Česko splnilo to, k čemu se v ochraně biodiverzity zavázalo na globální a evropské úrovni: chránit minimálně 30 procent české přírody, z toho deset procent v nejpřísnějším režimu.
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA uvedl, že Hladík má před sebou velký úkol prosadit, aby nová energetická politika státu byla silně zaměřena na ochranu klimatu, odklon od uhlí do roku 2033, modernizaci energetiky a zajištění energetických potřeb pro všechny.
Na cílené a efektivní využití peněz na zelenou transformaci apelovala Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku. „Opatření, která snižují emise skleníkových plynů, mají často celou řadu vedlejších pozitivních dopadů: zbavují nás závislosti na dovozu fosilních paliv, pomáhají řešit energetickou chudobu i zlepšují ovzduší ve městech,“ konstatovala.
V oblasti odpadů a nakládání s nimi by se resort měl nadále zaměřovat především na podporu recyklace a předcházení vzniku odpadů, zejména na úrovni obcí a měst, míní Sarah Ožanová z Arniky. „Důležitá je také podpora poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu,“ poznamenala. Zálohový systém na plastové lahve by podle ní měl být zaveden do konce roku 2025.
Stínový ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) považuje za zásadní, aby „nový pan ministr pokračoval v projektech, které slouží statisícům domácností“. Konkrétně jmenoval program Nová zelená úsporám, Kotlíkové dotace a program Dešťovka. „Aby byl realisticky uvažující, aby nepodléhal určitým aktivistickým vlnám, které jsou rozhodně i v koalici,“ dodal.
„Očekáváme od něj mnohé. Ale v první řadě, že přistoupí k pokračující dekarbonizaci evropské ekonomiky racionálně,“ prohlásil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Nemůže to být taženo jen zájmy energetiky. Musíme vzít v potaz i klima, ale musíme vzít v potaz také sociální dopady,“ doplnila ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.
Fiala s návrhem na jmenování váhal, Zeman ho pak odmítl
Hladík je nepřímým nástupcem Hubáčkové, která byla od předloňského prosince původní ministryní životního prostředí ve vládě Petra Fialy (ODS), ale rezignovala loni v říjnu. Zdůvodnila to zdravotními problémy. Lidovci, kterým podle koaliční smlouvy resort náleží, ji chtěli od počátku nahradit svým místopředsedou Hladíkem, ale s tím narazili. Nejprve váhal premiér Fiala s tím, aby jeho jméno předložil prezidentovi Zemanovi, a když to učinil, Zeman prohlásil, že Hladíka nejmenuje.
„Pan prezident mi sdělil, že má výhrady k mému jmenování a není v tuto chvíli připraven mě jmenovat ministrem životního prostředí. Domnívám se, že jsem mu tyto výhrady, které on vznesl, vysvětlil, nicméně v tuto chvíli pan prezident na svém stanovisku trvá,“ řekl Hladík poté, co počátkem ledna jednal se Zemanem v Lánech.
Hlavní problém spočíval v tom, že v říjnu prohledala kancelář Hladíka – v té době končícího náměstka brněnské primátorky – policie v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou. Z ničeho jej však neobvinila, KDU-ČSL nominaci potvrdila a Fiala s návrhem nakonec souhlasil. Zeman naopak kromě výhrad souvisejících s bytovou kauzou zdůvodnil své rozhodnutí i pochybnostmi o Hladíkově odbornosti a kompetencích.
Z jednoho měsíce čtyři
Od 1. listopoadu, kdy Hubáčková skončila, až dosud byl pověřen řízením resortu životního prostředí lidovecký předseda Jurečka, který ale má ve vládě i funkce místopředsedy a ministra práce a sociálních věcí. Dalšího resortu se ujímal s tím, že jej bude spravovat asi měsíc, nakonec z toho ale byla třetina roku, i když část práce v lednu Hladíkovi přece jenom přenechal, když jej jmenoval náměstkem.
Den před jmenováním Hladíka ministrem dal Jurečka najevo, že mu taková dvojí, respektive trojí funkce nevyhovovala. „Hodně se mi uleví. Byly to náročné čtyři měsíce. Nechápu, jak mohl skoro tři roky dělat Karel Havlíček dvojministra dvou resortů. Já budu velmi rád, když předám resort životního prostředí Petru Hladíkovi a budu se moct naplno věnovat ministerstvu práce a sociálních věcí,“ řekl ve čtvrtek po inauguraci nového prezidenta.