SPD se ve sněmovně snaží zablokovat změnu volby radních veřejnoprávních médií

Dolní komora ve čtvrtek měla debatovat o navrhované změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), která předpokládá zejména zapojení Senátu. Hnutí SPD ale jednání o vládní novele od rána obstruovalo. Odpoledne pak schůzi přerušily pravidelné interpelace na členy vlády, poslanci tak budou pokračovat v pátek. V otázce doplnění vedení sněmovny ANO navrhlo na místopředsedkyni sněmovny Kláru Dostálovou, která by měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Jednací den dolní komory začal pří mezi opozicí a koalicí související s projednáním písemné interpelace Patrika Nachera (ANO) o omezování svobody slova na omluveného premiéra Petra Fialu (ODS). Výměna názorů na to, jak dál postupovat, trvala na plénu i o přestávce v zákulisí zhruba hodinu. Zástupci koalice obvinili opoziční poslance ze snahy o oddálení zahájení úvodní debaty o vládním návrhu na změny výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu.

Premiér se původně omluvil do 10:30, až následně koaliční zástupci oznámili, že do sněmovny dorazí až po 11:00. Předsedové opozičních klubů ANO a SPD Alena Schillerová a Radim Fiala zdůrazňovali, že podle jednacího řádu jsou čtvrteční dvě hodiny mezi 09:00 a 11:00 určeny pro vypořádání poslaneckých písemných interpelací. „Jde o souboj o to, jak dlouho se bude zdržovat projednání pevně zařazeného bodu (vládní novely zákonů o České televizi a Českého rozhlasu),“ komentoval postup opozice šéf poslanců ODS Marek Benda.

Během odpoledních interpelací se Fiala znovu vyslovil pro evropské řešení vysokých cen energií. Reagoval tak na dotaz Marie Pošarové (SPD), která poukazovala na plán německé vlády vynaložit na zmírnění dopadů drahých energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Podle ministerského předsedy není možné přistoupit na to, aby mezi sebou soutěžily v těchto podporách rozpočty jednotlivých členských zemí.

Na dotaz dalšího interpelujícího Radovana Vícha (SPD) ministerský předseda poukázal na to, že vláda národní řešení připravila, ale pracuje na evropském, protože by bylo levnější, efektivnější a výhodnější. Prokazatelně podle něho vede ke snížení cen energií i jen slovní intervencí. „Soupeřit v tom, jak budeme dotovat vlastní průmysl, a soupeřit v tom s Německem a dalšími bohatými zeměmi, já považuju za nesprávnou cestu,“ dodal Fiala, ale také podotkl, že kabinet na evropské řešení nespoléhá. 

Předseda vlády hájil také ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN) kvůli jeho výroku o firmách a energiích. Síkelovo vyjádření o tom, aby se velké firmy vydávaly za malé a střední, aby dosáhly na vládní pomoc, označil za nadsázku.  Uznal ale, že si členové vlády musí dávat na svá vyjádření pozor.

Expremiér Andrej Babiš (ANO) obvinil během interpelací Fialu, že v unijní politice selhal. Premiér na to řekl, že úspěchy neměří fotografiemi na sociálních sítích.

Změna volby radních ČT a ČRo

Senátoři by měli podle předlohy volit vždy třetinu radních České televize a Českého rozhlasu. V případě televizní rady by horní komora obsazovala šest míst, přičemž celkový počet členů by vzrostl z nynějších patnácti na osmnáct. Do Rady Českého rozhlasu by Senát vybíral tři členy, zůstala by devítičlenná. Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené.

Zástupci opozičních ANO a SPD pokládají navrhované změny za pokus politicky ovládnout obě veřejnoprávní média. Naopak ministr kultury Martin Baxa (ODS) tvrdí, že cílem novely je posílení nezávislosti a odolnosti České televize a Českého rozhlasu.  

Předseda SPD Tomio Okamura jako první u pultíku vystoupil a nepřímo ohlásil snahu tohoto hnutí zmařit projednání vládní novely. Koaliční kabinet Petra Fialy chce podle lídra SPD „politicky úplně ovládnout Českou televizi“. Okamura tak vysvětlil svůj postup, kdy nyní navrhuje přednostní projednání jiných bodů schůze.

„Budeme dělat všechno pro to, abyste nemohli politicky ovládnout Českou televizi, aby se z ní nestala totalitní televize,“ prohlásil Okamura.

Šéf SPD během celého dopoledne mluvil o tom, proč by podle něho měla sněmovna přednostně projednat návrh SPD na zavedení obecného referenda. Okamura patří mezi řečníky s přednostním právem a jeho vystoupení tak není časově omezeno. Poslanci bez tohoto práva mohou zdůvodňovat návrh změn již schváleného programu nejvýše pět minut.

Ke schválení novely vyzývají také mezinárodní novinářské a mediální organizace. Omezí to podle organizací možnost politických tlaků na tato veřejnoprávní média. Výzvu zveřejnil Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (IPI). Připojilo se k ní kromě IPI, který sdružuje představitele médií z více než stovky zemí světa, ještě dalších deset organizací, například Reportéři bez hranic (RSF), Evropská vysílací unie (EBU) nebo Evropská federace novinářů (EFJ).

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. 

ANO navrhuje Dostálovou na místopředsedkyni

Poslanecký klub ANO navrhl na místopředsedkyni sněmovny bývalou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Ve funkci má nahradit bývalou místopředsedkyni za ANO Janu Mračkovou Vildumetzovou, která ke konci září rezignovala. Po ranním jednání klubu ANO to řekla jeho předsedkyně Alena Schillerová. Nominaci zatím neprobírala s koaličními stranami, bude s nimi teprve jednat.

Mračková Vildumetzová skončila ve vedení dolní komory v souvislosti s pražskou kauzou Dozimetr. Čelila kritice kvůli tomu, že jeden ze stíhaných v tomto případu, podnikatel Zakaría Nemrah, byl svědkem na její svatbě a je také kmotrem jejího dítěte.

Jednapadesátiletá Dostálová nyní stojí v čele sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Volba místopředsedy sněmovny by se mohla uskutečnit za zhruba dva týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 1 hhodinou

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 6 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 19 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 19 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.