Česko chystá sankční seznam. Zahrnout má i podnikatele s vazbami na mafii a ruskou dumu

Události ČT: Česko chce mít vlastní sankční seznam ruských oligarchů (zdroj: ČT24)

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Jedním z ruských podnikatelů, kteří by se na český sankční seznam mohli dostat, je podle zjištění ČT Ruben Tatuljan. Původně byl asistentem poslance ruské Státní dumy, kvůli napojení na bossy ruské mafie figuruje také na americkém sankčním seznamu.

Tajné služby nyní prověřují Tatuljanovy vazby na Česko. Vlivný ruský podnikatel totiž prostřednictvím offshorové firmy spoluvlastní pražskou společnost Dastyno Commerce. Firma se zabývá pronájmem nemovitostí, fakticky ale nemá žádnou provozovnu, jenom jakési virtuální sídlo, kde není možné nikoho zastihnout.

Tatuljan je také partnerem v Česku obviněného Romana Popova, který byl šéfem První česko-ruské a evropsko-ruské banky. Podle webu Investigace dostali oba od banky dosud nesplacený půlmiliardový úvěr. Za půjčku ručí podíly Tatuljanovy firmy v Česku. 

V Česku žijící podnikatelé Myškinovi, kteří za úvěr ručili také, tvrdí, že nevědí, kde peníze skončily. Podle Vladimira Myškina šlo o devatenáct milionů eur. „Já už se nepamatuju,“ řekl na dotaz ČT, jak byly peníze použity. 

Národní sankční seznamy se v jiných zemích osvědčily

Podle českého sankčního zákona by mohl stát lidem napojeným na organizovaný zločin zabránit ve vstupu na své území, případně jim zmrazit majetek. „Seznam je důležitý proto, že ne vždy EU reaguje dostatečně rychle,“ uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti) s tím, že lidé, které potřebuje Česko dostat na sankční seznam rychle, by se tak mohli objevit na českém místo unijního.

Národní sankční seznamy se podle analytiků v jiných zemích osvědčily. „Například USA, Velká Británie, Austrálie, Švýcarsko – tam na ty sankční seznamy celkem v rychlém sledu dávají desítky tisíc jmen,“ uvedl Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab. 

Český sankční zákon by mohl platit už do konce letošního roku. Poslanci ho nedávno schválili v takzvaném druhém čtení, na říjnové schůzi se pak očekává závěrečné hlasování.