Jako suchý zip. Příznaky idiopatické plicní fibrózy by lidé neměli zaměňovat s následky po covidu

Nahrávám video
Události: Idiopatická plicní fibróza se zaměňuje s postcovidovým syndromem
Zdroj: ČT24

Pneumologové varují před záměnou postcovidového syndromu s jinou plicní nemocí. Nejčastěji s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). S nemocí se léčí stovky lidí, další o ní neví. Pokud se ale neodhalí včas, pacienti nedostanou správnou léčbu a doba dožití se zkrátí.

Příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a vnější vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také zkoumají vliv prodělání covidu-19 právě na vznik fibróz.

IPF poškozuje plicní sklípky, mění jejich jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným kyslík nestačí. První příznaky jsou nenápadné, pacienti se zadýchávají do schodů, později i při chůzi nebo hovoru. Neléčení mají problémy se vůbec nadechnout.

Nádech připomíná chůzi po zmrzlém sněhu

Jenže mnozí problémy neřeší nebo je zaměňují za postcovidové potíže. Přitom idiopatickou plicní fibrózu lze odhalit poslechem už u praktického lékaře. „To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ popsala předsedkyně sekce pro intersticiální plicní procesy  Thomayerovy nemocnice Martina Šterclová.

Někteří pacienti k plicním lékařům už s chybnou diagnózou postcovidového syndromu přicházejí. „Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy,“ uvedla Šterclová.

Správná diagnóza a brzké nasazení léčby může u pacientů s IPF zpomalit ničení plic. U pacientů, kteří mají plíce poškozené po covidu-19, lékaři předpokládají, že se jim postupně zahojí. U IPF jsou ale jizvy na plicích nevratné a postupně jich přibývá.

Pomáhá screening

Část pacientů lékaři odhalili při vyšetřeních kuřáků kvůli včasnému záchytu rakoviny plic, který byl letos spuštěn.

„Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ uvedla předsedkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Koziar Vašáková. 

Plicní zdraví je rovněž jedním z hlavních témat českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 28 mminutami

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 48 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 54 mminutami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 1 hhodinou

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 2 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 4 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 4 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 5 hhodinami
Načítání...