Pneumologové varují před záměnou postcovidového syndromu s jinou plicní nemocí. Nejčastěji s idiopatickou plicní fibrózou (IPF). S nemocí se léčí stovky lidí, další o ní neví. Pokud se ale neodhalí včas, pacienti nedostanou správnou léčbu a doba dožití se zkrátí.
Jako suchý zip. Příznaky idiopatické plicní fibrózy by lidé neměli zaměňovat s následky po covidu
Události: Idiopatická plicní fibróza se zaměňuje s postcovidovým syndromem (zdroj: ČT24)
Příčiny vzniku IPF lékaři neznají, může jimi být genetika a vnější vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo kouření. Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také zkoumají vliv prodělání covidu-19 právě na vznik fibróz.
IPF poškozuje plicní sklípky, mění jejich jemnou tkáň na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Ubývá tak plochy na dýchání a nemocným kyslík nestačí. První příznaky jsou nenápadné, pacienti se zadýchávají do schodů, později i při chůzi nebo hovoru. Neléčení mají problémy se vůbec nadechnout.
Nádech připomíná chůzi po zmrzlém sněhu
Jenže mnozí problémy neřeší nebo je zaměňují za postcovidové potíže. Přitom idiopatickou plicní fibrózu lze odhalit poslechem už u praktického lékaře. „To, že má pacient IPF, lze poměrně snadno poznat při poslechu plic fonendoskopem. Při nádechu a výdechu se ozývá zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu. Lze jej také přirovnat k rozepínání suchého zipu,“ popsala předsedkyně sekce pro intersticiální plicní procesy Thomayerovy nemocnice Martina Šterclová.
Někteří pacienti k plicním lékařům už s chybnou diagnózou postcovidového syndromu přicházejí. „Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy,“ uvedla Šterclová.
Správná diagnóza a brzké nasazení léčby může u pacientů s IPF zpomalit ničení plic. U pacientů, kteří mají plíce poškozené po covidu-19, lékaři předpokládají, že se jim postupně zahojí. U IPF jsou ale jizvy na plicích nevratné a postupně jich přibývá.
Pomáhá screening
Část pacientů lékaři odhalili při vyšetřeních kuřáků kvůli včasnému záchytu rakoviny plic, který byl letos spuštěn.
„Do programu zveme bývalé a současné kuřáky ve věku mezi 55 až 74 lety a těchto lidí se nejvíce týká také IPF,“ uvedla předsedkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martina Koziar Vašáková.
Plicní zdraví je rovněž jedním z hlavních témat českého předsednictví v Radě Evropské unie.