Na padesát miliard korun za celý rok odhaduje ministerstvo financí náklady na zvládnutí migrační vlny z válkou sužované Ukrajiny. Česko se nyní stará o více než 270 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před boji a obdrželi dočasnou ochranu. Prahu v pátek navštívila eurokomisařka vnitra Ylva Johanssonová, která pochválila systém přijímání běženců, považuje ho za příkladný. Čeští ministři chtějí zajistit, aby Evropská unie s péčí o uprchlíky Česku více pomohla. Komise zatím počítá s tím, že by země, kam uprchlíci zamířili především, mohly využít peníze z programu REACT-EU.
Zvládnutí migrace bude letos stát 50 miliard, odhaduje ministerstvo
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Celoroční náklady na zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny odhadlo ministerstvo financí na dvě miliardy eur čili asi padesát miliard korun. Válce na Ukrajině navíc úřad přičítá zhoršení predikce dalšího vývoje. Očekává vyšší inflaci, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) nevyloučil, že vyšší bude i schodek rozpočtu. „Kdyby nebylo 24. února, tak bych to vyloučil,“ podotkl.
Podle Stanjury bude nyní Česko jednat s Evropskou komisí o větší podpoře ze strany Bruselu. Dosavadní pomoc z EU podle něj stačit nebude. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že devět států nejvíce zasažených migrací z Ukrajiny připravuje společný dopis do Bruselu.
„Shodujeme se na potřebě ještě větší úpravy pravidel směrem k flexibilnějšímu využití evropských prostředků. Aktuální krize dopadá i na příjemce realizující projekty v současném období a část z nich se dostává do obtíží s jejich dokončením. Chystáme společný dopis, kde Evropské komisi navrhneme konkrétní řešení,“ uvedl Bartoš.
Evropská komise navrhla, že by migrací nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, mohly využít až desítku miliard eur z fondu REACT-EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19. Generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte při návštěvě Česka uvedl, že by Česko mohlo použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i nevyužité peníze z operačních evropských programů. Návrh počítá se 40 eury týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců.
Eurokomisařka vyzdvihla efektivitu české pomoci
Uprchlíků s udělenou dočasnou ochranou je v Česku již 271 828. Nad 270tisícovou hranici se jejich počet dostal ve čtvrtek, kdy ochranu získalo 2824 lidí. Některou formu humanitárního ubytování využívá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) devět stovek lidí s dočasnou ochranou. Považuje to za velmi nízký podíl a důkaz efektivnosti systému pomoci.
Česká centra pomoci uprchlíkům pochválila i eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, která v pátek navštívila Prahu. „Jsem skutečně potěšena tím, jak Česká republika uprchlickou krizi zvládá. Takových center už jsem navštívila řadu, centrum u vás je velice efektivní, dbá na bezpečnost uprchlíků, velice efektivní registraci, umožnění přístupu na pracovní trh. Myslím, že se to řadí k nejlepší praxi v Evropské unii a měli bychom to dávat za příklad jiným členským zemím,“ uvedla.
Johanssonová také vyzvala, aby Češi zaznamenávali svědectví uprchlíků ohledně válečných zločinů. Zmínila se o fotografiích a videích, které zachycují dění na Ukrajině po ruské invazi. „Vidíme hrozné zločiny. Bohužel toho uvidíme asi ještě více. Je důležité, aby válečné zločiny nezůstaly nepotrestány. Je potřeba získávat od lidí, kteří přicházejí, jejich svědectví a zaznamenávat je,“ řekla.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že pracovníci v asistenčních centrech se už na tuto problematiku při vstupních pohovorech zaměřují a upozorňují uprchlíky, že se mohou se svými prožitky obracet na českou policii. Podotkl však, že v asistenčních centrech nicméně uprchlíky nikdo „nevyslýchá“.
Končí termín žádostí o projekty humanitární pomoci i pro mimořádné přihlášky na SŠ
V pátek ve dvě hodiny odpoledne končí příjem žádostí o dotace na projekty humanitární pomoci Ukrajině postižené vojenskou agresí Ruska a ve prospěch ukrajinských uprchlíků v sousedních zemích, zejména v Moldavsku. Maximální výše dotace činí deset milionů korun.
Na dotační výzvu pro české realizátory humanitárních projektů na podporu Ukrajiny se ministerstvo zahraničí chystá vyčlenit minimálně padesát milionů korun. Žádosti mohou zájemci podávat elektronicky. Projekty musí být dokončeny do konce letošního roku.
Posledním dnem také mohou ukrajinští žáci, kteří museli opustit vlast, podávat přihlášky na nematuritní obory středních škol. Na maturitní obory se mohli hlásit jen do úterý. Jak ale vyplývá z informací některých škol, zájem není velký. Například na pražskou Střední odbornou školu Jarov, která je jednou z největších středních škol v Česku, se zatím přihlásili jen čtyři Ukrajinci.
Podle ředitele Miloslava Janečka by mohly některé přihlášky ještě přijít v příštím týdnu. Domnívá se však, že termín pro podání přihlášek je příliš brzy poté, co začali uprchlíci do Česka přicházet. Za hlavní překážku považuje jazyk. Za zásadní považuje, aby stát do konce srpna zajistil, že budou noví žáci umět česky.
Na podporu výuky češtiny vypsalo ministerstvo školství program, ve kterém rozdělí přes miliardu korun. Žadatelé se o peníze mohou hlásit do 31. května. Využít je mohou na kurzy a skupiny, které se pro ukrajinské děti budou konat do konce srpna.
V dotačním programu na kurzy češtiny pro Ukrajince ve věku 14 až 18 let je podle úřadu k dispozici 150 milionů korun, na adaptační skupiny pro děti od 3 do 15 let půjde 1,25 miliardy korun. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je možné, že se v případě potřeby peníze ještě navýší. „Výchozí alokace je 1,4 miliardy Kč, ale můžeme ji navýšit podle skutečných potřeb,“ uvedl.