Chybějící zákon je můj dluh, říká Zeman. Že neprošla poslední jeho verze, ho ale těší

Pavel Zeman v Otázkách Václava Moravce: „Dal jsem vládě dostatečný čas na to, aby našla a jmenovala mého nástupce.“ (zdroj: ČT24)

Za dluh, který po sobě zanechá, považuje končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to, že za deset let jeho působení nevznikl nový zákon o státním zastupitelství. Zároveň je však rád, že nakonec nebude přijata novela, která z původního komplexního návrhu zbyla. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Zdůraznil, že rezignaci oznámil s takovým předstihem, aby ponechal dost času k nalezení svého nástupce. Myšlenku, že by vláda do funkce instalovala někoho, kdo státním zástupcem není, označil za znásilnění systému.

Pavlu Zemanovi zbývá dva a půl týdne v čele Nejvyššího státního zastupitelství, které vedl déle než deset let. Prohlásil, že většinu předsevzetí, s nimiž do funkce přicházel, se podařilo uskutečnit. Za největší dluh považuje, že není nový zákon o státním zastupitelství. Připravovat se začal již na počátku minulého desetiletí, ale s tím, jak se měnily vlády, měnila se i jeho podoba. Státní zástupci k ní začali mít čím dál vážnější výhrady a o poslední verzi Zeman řekl, že je nakonec rád, že se nedostala do Poslanecké sněmovny.

„V roce 2013 jsme měli k dispozici moderní a solidní základ ne novely, ale nového zákona o státním zastupitelství. Postupně se do něj dělaly zásahy, až jsme se dostali do stavu, kdy se jedná o novelku, která to posouvá do stadia: funkční období uděláme pro jistotu kratší a uděláme výběrová řízení, kde budeme mít vliv na obsazování míst vedoucích státních zástupců. To byl důvod, proč jsem řekl ne, že takovou podobu státního zastupitelství nechceme,“ vysvětlil svůj postoj.

Ohrožuje kredibilitu justice, obvinil končící žalobce Benešovou

S funkčními obdobími pro vedoucí státní zástupce ovšem operoval nový zákon od začátku a Pavel Zeman dal do souvislosti s nimi – byť nakonec nebyly zavedeny – i svoji rezignaci. „V okamžiku, kdy jsem se začal blížit magické hranici deseti let – což je hranice funkčního období pro předsedy nejvyšších soudů, zároveň to byla zvažovaná hranice pro nejvyššího státního zástupce – jsem si začal říkat, že by bylo zdravé, kdybych úřad předal někomu jinému,“ řekl.

Když rezignaci oznamoval, hovořil však Zeman i o jiném důvodu – údajném tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ta v minulosti byla v podobné pozici. Na přelomu století byla sama nejvyšší státní zástupkyní a skončila po sporech s ministrem Pavlem Němcem. Rozpory mezi Benešovou a Zemanem byly patrné dlouhodobě. Ministryně dokonce hovořila o možné kárné žalobě na nejvyššího státního zástupce v souvislosti s tím, že se vyjadřoval k vrbětické kauze – byť zdůraznil, že k tomu měl mandát od krajského státního zástupce. 

Již v roce 2019 ovšem hovořila Marie Benešová v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes o údajné nedůslednosti státních zástupců a zmínila tehdy „řadu kauz, které skončily fiaskem“. To Pavel Zeman odmítl – za pravdu mu ostatně dává statistika, podle které se podíl případů, které končí zproštěním, v jeho éře snížil zhruba na pět procent. Zatímco za Benešové i její nástupkyně Renaty Vesecké to bylo kolem šesti až sedmi procent. Vyjádření ministryně se mu ale nelíbí hlavně proto, že podle něj ohrožuje renomé justičního systému.

„V podstatě jediné, co justice – kam řadím i státní zastupitelství – má, je její důvěryhodnost. Je založena na tom, jak justice pracuje – jestli pracuje efektivně, jestli pracuje dobře a občané v ni věří. (…) Jestliže dochází k ničím nepodloženým útokům (…), tak dochází ke snižování kredibility těchto institucí,“ zdůraznil.

Zeman je přesvědčen, že je pozice nejvyššího státního zástupce v Česku slabá. Připustil, že je spíše s podivem, že v ní vydržel tak dlouho. Míní, že je na tom dokonce hůře než ostatní vedoucí státní zástupci. „K odvolání jiného vedoucího státního zástupce jsou potřeba závažné důvody. K odvolání nejvyššího státního zástupce stačí politická shoda a nejsou potřeba žádné důvody. To byl jeden z důvodů, proč jsme se snažili prosadit nový zákon o státním zastupitelství,“ shrnul.

Policejní útvary se neměly slučovat, je Zeman přesvědčen i dnes

Pavel Zeman byl za deset let u mnoha významných událostí, které formovaly nynější podobu České republiky. Nejvyšším státním zástupcem byl v roce 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval na Úřadu vlády. Byl jím i v roce 2016, kdy ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) sloučil tento útvar s protikorupční policií.

K tehdejšímu dění se nedávno vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který Chovancově reorganizaci už před lety oponoval. Řekl, že to byl Pavel Zeman, kdo ji umožnil, protože se dostatečně nepostavil za dosavadní systém, jmenovitě za tehdejšího ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu.

To Zeman odmítl. Připomněl, že veřejnou debatu o reorganizaci odstartoval on, když dopisem varoval tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) před možnými důsledky. Je přesvědčen, že po sloučení obou složek nastaly potíže, byť se je částečně podařilo vyřešit.

„NCOZ má vedení, které se velice snaží, aby to bylo efektivní. Snaha je veliká, ale přesto se domnívám, že kdyby zůstaly ty jednotky oddělené, bylo by to lepší,“ míní nejvyšší státní zástupce.

Nástupce? Musí to být státní zástupce, věří Zeman

Nyní Pavel Zeman ve funkci končí, ale i když uplynul zhruba měsíc od chvíle, kdy rezignaci oznámil a kdy mohli politici začít hledat jeho nástupce, žádné jméno zatím není na světě. Sám je přesvědčen, že vládě poskytl dost času vzhledem k tomu, že skončí až v polovině roku.

„Pevně věřím tomu, že tím, že jsem rezignoval v polovině měsíce května, dal jsem dostatečný čas šesti týdnů na to, aby našla a jmenovala mého nástupce. Stále věřím, že od 1. července do křesla na Jezuitské 4 sedne nový nejvyšší státní zástupce,“ prohlásil.

Dodal, že kdyby se do 1. července vládě – která nejvyššího státního zástupce jmenuje na návrh ministryně spravedlnosti – nepodařilo nového šéfa žalobců vybrat, dostalo by se Česko do „určité právní nejistoty“. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu z dob, kdy byl ve funkci nově a několikrát nechal podepsat rozhodnutí náležející jmenovitě nejvyššímu státnímu zástupci – jako jsou dovolání – svého náměstka. Soud prohlásil, že to je možné pouze ve výjimečných případech, jako je dlouhodobá nemoc, ale není jasné, zda se to týká i situace, kdy žádný nejvyšší státní zástupce neexistuje. V tom případě by zřejmě bylo nutné, aby se Nejvyšší soud vyjádřil znovu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nechtěla dosud komentovat, mezi kým se při vybírání Zemanova nástupce rozhoduje. Často se spekuluje o náměstkovi nejvyššího státního zástupce Igoru Střížovi, zároveň se však objevily spekulace, že ten by nemusel vyhovovat Pražskému hradu nebo premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Úvahy o tom, že by Benešová situaci vyřešila tím, že by do funkce navrhla někoho, kdo v soustavě státních zastupitelství vůbec nepůsobí, Pavel Zeman zavrhl. V souvislosti s myšlenkou, že by byl vedoucím státním zástupcem jmenován někdo, kdo není státním zástupcem, použil termíny „právní perverznost“ a „znásilnění systému“.

„Zákon o státním zastupitelství je třeba vykládat v komplexu,“ podotkl. Odkázal na to, že jasně říká, že státní zastupitelství vykonává svoji působnost prostřednictvím státních zástupců a zároveň stanoví podmínky, kdo se státním zástupcem může stát, mimo jiné na základě vzdělání, věku a bezúhonnosti.

„Nebude-li platit podmínka státního zástupce na vedoucího státního zástupce, tak nebude možná platit ani podmínka vysokoškolského vzdělání?“ uzavřel Pavel Zeman.