Vláda v demisi by se podle Vystrčila měla zdržet zásadních rozhodnutí. Ústava jí to nezakazuje, poukazuje Vondráček

Události, komentáře: (Ne)důvěra vládě (zdroj: ČT24)

Za nesmyslné považuje hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, které vyvolala opozice a uskuteční se ve čtvrtek, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Opoziční strany podle něj nemají „plán B“, co by dělaly, kdyby se svým návrhem uspěly. Je přesvědčen, že pokud nechá prezident vládu dovládnout, byť v demisi, nijak to její činnost nenaruší. Naopak Vondráčkův protějšek z horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS) se domnívá, že vláda bez důvěry by neměla činit zásadní rozhodnutí, jako je jmenování nového nejvyššího státního zástupce. Předsedové obou parlamentních komor diskutovali o politické situaci v Událostech, komentářích.

Jak dopadne čtvrteční hlasování o nedůvěře vládě, není zatím úplně jasné. Hlasování vyvolaly opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN a k nim se chystají přidat své hlasy také poslanci SPD, není však jasné, co udělají komunisté. Zatím se hovoří o tom, že by kromě hlasování proti vládě mohli například odejít ze sálu.

Předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil upozornil, že i minulé politické kroky KSČM přiměly další strany, aby o hlasování o nedůvěře začaly usilovat. Připomněl, že komunisté v dubnu vypověděli toleranční smlouvu, kterou měli uzavřenou s vládním ANO a která jim mimo jiné bránila v aktivní snaze kabinet shodit.

„Ti, co podepsali žádost o hlasování o nedůvěře vládě, této vládě důvěru nikdy nedali. Vždy hlasovali proti důvěře vládě. Jinak je to, že vláda ztratila důvěru i těch, co ji podporovali. Potom je logické, že ti, co vládě nikdy nevěřili, chtějí hlasování zopakovat,“ prohlásil.

Z vládních stran zní mimo jiné výtky vůči opozici, že do voleb zbývají čtyři měsíce (včetně dvou prázdninových), a tak je hlasování o nedůvěře již zbytečné. „Nebude to mít velký faktický dopad. Ptám se, pro koho je to dobré. Jsem přesvědčen o tom, že České republice to nic dobrého nepřináší,“ podotkl předseda sněmovny Radek Vondráček.

Na jedné straně si Vondráček myslí, že by bylo lepší, aby měla vláda i nadále důvěru, na druhé straně je přesvědčen, že by případná její ztráta neměla zásadní praktické důsledky – tím spíše, že prezident Miloš Zeman dal najevo, že by pověřil nynější kabinet, aby do voleb dál vládl v demisi. „Je to pro mě vyprázdněné gesto bez nějakého směřování,“ dodal.

Vláda v demisi rovná se vláda bez moci? Vondráček nesouhlasí

Vystrčil připustil, že by eventuální vyslovení nedůvěry bylo hlavně symbolickým gestem, ale domnívá se, že by mělo mít i reálný dopad na činnost vlády. Domnívá se, že by postoj sněmovny měla vláda zohlednit například při vybírání nového nejvyššího státního zástupce, který by měl v pololetí vystřídat odcházejícího Pavla Zemana.

„To je jedno z citlivých rozhodnutí, které si myslím, že by vláda v demisi – pokud by byla v demisi – dělat neměla. Ten člověk (nejvyšší státní zástupce) je jmenován na dlouhou dobu a není dobře, aby to dělala vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Vystrčil.

Radek Vondráček s tím nesouhlasí. „Nikde není psáno, že se nemají činit určitá personální rozhodnutí. Z hlediska ústavy má vláda stejné pravomoci,“ upozornil. Dodal, že kdyby skutečně platilo, že vláda bez důvěry nemá dělat žádné zásadní kroky, byla by republika například před vznikem nynějšího kabinetu na tři čtvrtě roku ochromena.

Z etického hlediska je kauza Čapí hnízdo jasná, míní Vystrčil

Nejvyšší státní zástupce – ještě Pavel Zeman – učinil klíčové rozhodnutí i v tom, že je premiér Andrej Babiš (ANO) stále trestně stíhán kvůli kauze Čapí hnízdo. Policie v pondělí navrhla státnímu zástupci, aby jej obžaloval. V minulosti to dozorující státní zástupce neučinil, chtěl případ odložit, ale Zeman jej znovu otevřel.

Podle Vystrčila je již nyní jasné, že získání dotace na Čapí hnízdo nebylo v pořádku – zatím z morálního hlediska. „Případ z hlediska etického chování je naprosto jasný: Byly tady peníze pro malé a střední firmy. Člověk, který vlastnil velkou firmu, vyčlenil část té firmy, aby byla malá, následně si řekl o peníze, peníze dostal – a následně ji dal nazpátek do velké. Podle mě to není etické. Teď zkoumáme, jestli je někde napsáno, jestli to mohl, nebo nemohl udělat, a děláme to pět let,“ řekl druhý nejvyšší ústavní činitel.

Vondráček prohlásil, že z pozice předsedy sněmovny a místopředsedy ANO nechce případ hodnotit. Podivil se však nad tím, že vyšetřování trvá tak dlouho, i nad tím, že policie stíhá už jen dva lidi – Babiše a bývalou členku vedení skupiny Agrofert Janu Mayerovou. „Na začátku bylo obviněných jedenáct lidí. Není příliš obvyklé, aby se vyhovělo stížnosti, není obvyklé, aby došlo k zastavení tímto způsobem. Důkazní situace podle mě spíš vypovídá o tom, že bude úspěšná obhajoba,“ očekává.