iRozhlas: Agrofert dostal na projekty kritizované auditem EU přes 150 milionů od státu

Z projektů kritizovaných auditem Evropské komise vyplatilo Česko firmám holdingu Agrofert ze státní pokladny zhruba 155 milionů korun. Zjistil to server iRozhlas.cz. Mluvčí Agrofertu serveru řekl, že holding nic vracet nemusí. Audit se týkal dotací EU pro Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO). V roce 2017 Babiš vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu ale premiér fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný. Opozice trvá na tom, aby Agrofert peníze vrátil.

Video Události
video

Události: Dotace Agrofertu

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet Unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu.

Jedná se podle webu iRozhlas.cz o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea.

Projekty linky na toastový chléb a výrobu hnojiv podle auditu nepřinášejí dostatečné inovace, což bylo podmínkou získání evropských peněz. U peněz na sušárny pro firmu Cerea je problémem podle serveru mimo jiné to, že tendr na dodání sušáren vyhrála firma TIS-CR, jejímž jednatelem a společníkem je Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka.

„Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ řekl serveru mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Ministerstvo financí pro Reportéry ČT uvedlo, že stát v rámci strukturálních fondů vyplatil ze svého rozpočtu společnosti 232 milionů korun.

Kvůli auditu hrozí i soud

Se závěry Komise nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Není tak jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty. „Co se týče vymáhání financí, které byly na dotacích firmám ze skupiny Agrofert vyplaceny, daná věc je v řešení. Platí, že pokud se prokáže pochybení, zahájí se proces odejmutí dotace,“ uvedla mluvčí resortu průmyslu Štěpánka Filipová.

Například u dotace na linku na toastový chléb ministerstvo průmyslu a obchodu nadále tvrdí, že holding nárok na peníze měl. Nechává si kvůli tomu zpracovat nový znalecký posudek, podle něhož se podle serveru rozhodne, zda bude peníze po Agrofertu chtít zpět. 

Závěrečná zpráva auditu je konečná a Česko její závěry může napadnout pouze u soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí řekla, že české orgány se závěrem auditu nesouhlasí. Stojí proti sobě podle ní dva právní názory a úřady analyzují možné kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí.

Vrácení peněz

Ministerstvo průmyslu už dříve požádalo Evropskou komisi o zaslání podkladů, podle zástupců resortu zatím nepřišly. Opozice trvá na tom, že by Agrofert měl peníze vrátit.

„Jednoznačně by tyto úřady měly vyžadovat vrácení peněz od firem skupiny Agrofert, protože tyto finanční prostředky byly zjevně vyplaceny v rozporu s pravidly,“ myslí si šéf lidovců Marian Jurečka.

Podobného názoru je i předseda opozičních Pirátů Ivan Bartoš. „Stát by měl vymáhat ty peníze, které byly vyplaceny v rozporu se zákonem,“ dodal.

ČSSD coby vládní partner hnutí ANO je zdrženlivější. „Obecně říkám, že pokud něco bylo vyplaceno neoprávněně, tak to musí být vráceno. V tomto konkrétním případě, pokud vím, máme auditní zprávu, nicméně nemáme žádný právní titul typu rozsudku soudu,“ uzavřel šéf sociálních demokratů Jan Hamáček.