Česko má na 49. místě 54 hodnoticích bodů. Ze žebříčku je patrné, že západoevropské státy a země Evropské unie si v potírání korupce vedou z regionálního hlediska nejlépe, ale kvůli covidu-19 se ocitly pod mimořádným tlakem.
Ke špičce v tomto regionu patří Dánsko, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, na opačný konec pak TI řadí Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Pandemie podle TI vytvořila nečekaný tlak na soudržnost systémů v mnoha státech a také politickou krizi, jež ohrožuje budoucnost liberální demokracie.
Ze souhrnného hodnocení vyplývá, že země, které jsou na žebříčku nejvýše, jsou schopné lépe obstát v době pandemie a souvisejících ekonomických problémů. Investovaly více do zdravotnictví, dokážou lépe zajistit univerzální zdravotní péči a méně tolerují porušování demokratických principů.
TI: Korupce má na svědomí lidské životy
„Covid-19 není jenom zdravotní a ekonomická krize, je to také korupční krize, kterou v současné době nezvládáme,“ konstatuje šéfka TI Ferreira Rubiová. Pandemie dle TI do krajnosti testuje, jak je Evropa schopná reagovat v nouzové situaci, přičemž v mnoha případech země v otázce korupce a odpovědnosti neobstály.
Nejméně v jedenácti státech EU kvůli ní odložili volby a některé země kvůli nouzovému stavu značným způsobem zasáhly do lidských práv.
Ze zjištění TI vyplývá, že se korupce loni projevila při tom, jak si země zajišťovaly například ochranné pomůcky, roušky a ventilátory. „Vytvořila se situace, v níž je velmi lákavé korumpovat a shrabovat peníze do vlastní kapsy na úkor obyvatelstva. V tomto případě korupce lidi doslova zabíjí,“ řekl k loňskému roku dočasný ředitel TI Daniel Eriksson.
Organizace poukazuje na to, že „zhoubný důsledek korupčního chování poškodil možnost globálního řešení pandemie a má na svědomí nespočet lidských životů“. V důsledku korupce byly zneužity peníze potřebné na investice do zdravotnictví, takže někde občané zůstali bez lékařů a bez fungujících nemocnic nebo klinik.
Státní správa je vyprázdněná, lidé jsou dosazováni z loajality, tvrdí česká Transparency
Podle české pobočky Transparency International není hodnocení Česka lichotivé. O devětačtyřicátou příčku se v indexu dělí s Ománem a Rwandou. Průměr Evropské unie, který činí druhým rokem 64 bodů, se tak Česku nadále vzdaluje. „Po deseti letech jsme se vrátili zhruba na stejné výsledky. Mírný vzestup nastal v letech 2013 až 2017,“ popisuje ředitel české pobočky Petr Leyer.
Kritizuje Česko za to, že pokračuje „privatizace veřejného zájmu“: „Pravidla nejsou porušována, ale jsou nastavena tak, že nahrávají určitým vlivovým skupinám,“ je přesvědčen Leyer. Příkladem podle něj je údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo neprůhledný lobbing ve sněmovně, například u odpadové legislativy.
Ohledně státní správy a dohledových institucí pak podle Leyera neexistuje politická vůle vybudovat je nezávislé a odborné. „Státní správa je vyprázdněna intelektuálně i kapacitně. Posty jsou obsazovány pouze na základě loajality a přizpůsobivosti politické moci,“ domnívá se ředitel české TI. Zmiňuje výběrové řízení na nového šéfa antimonopolního úřadu, které bylo podle něj netransparentní a doprovázely je pochybnosti o odbornosti vybraného kandidáta. Doplnil, že vláda nemá motivaci přilákat do státní správy odborníky, jejichž názorům by případně musela čelit.
Analytik TI Milan Eibl dodává, že v Česku se dlouhodobě nedaří vymýtit případy politické korupce, k čemuž pandemie přispěla. „Vytváří ideální podhoubí pro to, aby se organizované skupiny mohly přisát na státní rozpočet,“ uvádí Eibl. Odkázal na brněnskou korupční kauzu Stoka, na rozdělování sportovních dotací, na stíhání soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka či na aktivity antimonopolního úřadu v dobách bývalého předsedy Petra Rafaje. „Všechny tyto případy jsou možné, protože se pomalu povolují otěže,“ míní.
Zamezte střetu zájmů a posilte kontrolní instituce, doporučuje zemím TI
Nejférověji si ve světě podle TI vedou Dánsko a Nový Zéland, které mají shodně 88 bodů z možných sta. Spojené státy řadí TI na pětadvacátou příčku s 67 body, což je méně oproti 69 bodům z roku 2019 a také až za mnoha západními demokraciemi. Na chvostu žebříčku se umístily Jižní Súdán a Somálsko s dvanácti body.
TI hodnotí situaci od roku 1995 na stobodové škále a považuje za špatné, že loni měly země v průměru jenom 43 bodů, přičemž dvě třetiny nedosáhly ani na padesát bodů. V téměř polovině sledovaných států se za minulé desetiletí situace nelepší. Z regionů na tom loni byla nejhůř subsaharská Afrika s dvaatřiceti body průměrného hodnocení.
Nejúspěšnějším regionem je Evropská unie a západní Evropa, kde se hodnotilo jedenatřicet států, které v průměru dosáhly 66 bodů. „Čím je země demokratičtější a otevřenější, tím rychleji se vypořádá s korupcí,“ zdůrazňuje Eriksson.
Mají-li země v budoucnu úspěšněji čelit krizím a omezit korupci, doporučuje TI posílit kontrolní instituce, což zajistí služby i těm, kdo je potřebují nejvíc, zamezit střetu zájmů otevřeným smluvním systémem, chránit demokracii a prosazovat občanskou společnost, zveřejňovat důležitá fakta a zajistit přístup k informacím.
