Napodruhé už Zeman u vlády uspěl, do Moskvy poletí

Prezident Miloš Zeman poletí do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. Cestu mu napodruhé schválila vláda. Minulý týden kabinet projednávání tohoto bodu přerušil kvůli sporům okolo možné účasti prezidenta na kontroverzní vojenské přehlídce na Rudém náměstí. Zeman se jí ale nakonec nezúčastní. Jeho návštěva Moskvy bude také nakonec o den kratší než se původně plánovalo.

Podle šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bylo rozhodnutí vlády „takřka jednomyslné“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že pro usnesení hlasovali všichni přítomní členové vlády, s výjimkou ministra pro legislativu a Zemanova častého kritika Jiřího Dienstbiera (ČSSD). „Vláda schvalovala cestu, která by měla být od 8. do 9. května, takže se cesta zkrátila,“ doplnil Zaorálek. Náklady na cestu se tak podle ministra i jejím zkrácením snížily na 330 000 korun.

To v zásadě potvrdil i prezident při své návštěvě Karlovarska. „Vy jste publikovali jako obvykle přemrštěnou cenu této cesty, ale spletli jste se jen dvakrát, což je u vás docela normální. Nebude to 600 tisíc, ale 300 tisíc,“ řekl novinářům s tím, že do Ruska s ním pojede „minimální“ delegace: kromě mluvčího Jiřího Ovčáčka ještě šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček a „patrně“ kancléř Vratislav Mynář.

Účast na přehlídce ruských ozbrojených sil kvůli anexi Krymu a podpoře povstalců na Ukrajině většina západních státníků bojkotuje. Případná Zemanova účast tak byla trnem v oku některým členům kabinetu i opozice. Kvůli rozdílným názorům ministrů vláda minulou středu schvalování Zemanovy návštěvy přerušila a pověřila šéfa diplomacie Zaorálka, aby získal podrobnosti o programu prezidenta v Moskvě. Podle médií se měl také pokusit Zemana přesvědčit, aby se přehlídky po boku ruského prezidenta Vladimira Putina a severokorejského diktátora Kim Čong-una neúčastnil.

Zeman chce v Moskvě jednat o železnici a kanálu Dunaj-Odra-Labe

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček následně v pátek oznámil, že v době konání vojenské přehlídky se prezident v Moskvě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Dodal, že šlo o nezávislé rozhodnutí hlavy státu a masivní kritika možné účasti na přehlídce v něm prý nehrála žádnou roli. Vládní i opoziční politici tento krok přivítali.

Bratislava schůzku nepotvrdila, což Zeman považuje za vnitřní věc sousedního státu. Uvedl, že s Ficem chce v Moskvě mluvit třeba o možné výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe či o zamýšlené širokorozchodné trati do Vídně, která by mohla mít odbočku do Břeclavi. „Program bilaterálních jednání se zpravidla dojednává až krátce před začátkem akce,“ doplnil prezident. „Jediné, o čem vás můžu ujistit, je, že neplánuji bilaterální jednání s Kim Čong-unem.“

Zeman do Moskvy přiletí 8. května večer, kdy se také setká s veterány. Následující den začne v Kremlu oficiální program, který podle Zaorálka zahájí setkání představitelů asi 30 zemí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Následovat bude vojenská přehlídka, které se Zeman nezúčastní. Podle Ovčáčka chce prezident položením věnce také uctít památku sovětských vojáků, kteří přišli o život při osvobozování Československa. Právě uctěním památky rudoarmějců zdůvodňoval svou cestu do Ruska, které kvůli svému zasahování do krize na Ukrajině čelí západním sankcím. Kdyby tam nejel, považoval by to prý za urážku padlých vojáků. Do vlasti se Zeman vrátí 9. května.

Kabinet dnes schválil také Zemanovu cestu do Polska. Na pozvání prezidenta Bronislawa Komorowského zamíří 7. května na Westerplatte, poloostrov u Gdaňska, kde 1. září 1939 začala německá invaze do Polska, a tím i nejkrvavější konflikt 20. století.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.