V Moskvě bude kromě Zemana slavit i Kim Čong-un

Praha/Moskva – Od státníků z 28 zemí dostala Moskva příznivou odpověď na pozvánku na oslavy 70. výročí od ukončení bojů v Evropě během druhé světové války. Zatím poslední, kdo oznámil, že přijede, je severokorejský vůdce Kim Čong-un. Český prezident Miloš Zeman bude při slavnostní přehlídce patřit k hrstce účastníků ze zemí Evropské unie, jeho plánovaná cesta se ale nelíbí opozici. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) dokonce vyzvala vládu, aby prezidentovi cestu do Moskvy neproplatila.

„V případě, že prezident země nezmění svůj úmysl a měl by být jedinou nebo jednou z mála hlav demokratických zemí na této akci, neměla by vláda umožnit krytí výdajů na tuto konkrétní zahraniční cestu,“ uvedla Miroslava Němcová. Miloš Zeman by podle ní měl cestu zrušit i proto, že do Moskvy přijede Kim Čong-un, ale především tak podle Němcové má vystoupit proti tomu, že Rusové „porušují mezinárodní právo na Ukrajině, anektovali část této, předtím suverénní země, a kdy dokonce svojí propagandou, svými různými servery narušují bezpečnost v jednotlivých zemích, ale také v ČR,“ uvedla Miroslava Němcová v Interview ČT24.

Výzvu, aby s prezidentem o moskevské cestě ještě jednal a případně mu na ni vláda nedala peníze, ale odmítl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Oznámil, že vláda nebude prezidentovi v cestě do Moskvy bránit.

Nahrávám video

Slova Miroslavy Němcové kritizoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Miroslava Němcová si musí uvědomit, že nehovoří ve volební kampani, ale dotýká se mnohých, kterým v této válce někdo z příbuzných padl či skončil v koncentračním táboře. A proto nemá sebemenší morální právo kárat prezidenta republiky za jeho cestu do Moskvy,“ uvedl. Ostře reagoval také prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček: „Pokud paní Němcová takto přistupuje k připomínce 70. výročí vítězství nad nacismem, vystavuje si sama sobě vizitku.“ V Hyde Parku ČT24 dodal, že se Miroslava Němcová zachovala v duchu ruské propagandy: „Když jsem viděl ruský propagandistický server Sputnik, tak mě napadlo, že jen nahrála ruské propagandě. Článek na Sputniku je o tom, že opozice se snaží zabránit prezidentu republiky zavítat na oslavy ukončení 2. světové války.“ Jiří Ovčáček přitom zdůraznil, že „je to uctění památky rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa, a připomínka 70. výročí ukončení 2. světové války“.

Lavrov: Z Evropy se zúčastní i zástupci Slovenska či Řecka

Miroslava Němcová rovněž poukázala, že se moskevských oslav nezúčastní představitelé žádných dalších zemí EU, později upřesnila, že „je zatím jednou z mála hlav evropských států, které potvrdily svoji účast“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes uvedl, že z 68 pozvaných státníků potvrdilo svoji účast 28 včetně zástupců Slovenska, Řecka a Kypru. Z mimounijních evropských zemí přicestují také představitelé Norska či Srbska. Pozvání nepřijali například americký prezident Barack Obama, polský prezident Bronislav Komorowski ani představitelé tří pobaltských států, odpovědi zatím nepřišly z Londýna ani Paříže. Německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že se oficiálních oslav nezúčastní, do Moskvy by však měla přicestovat další den. Sergej Lavrov i tak očekává, že příjezd Merkelové, která bude v Kremlu jednat s prezidentem Vladimirem Putinem, napomůže boji s „protiruskou kampaní“.

Angela Merkelová na vojenské přehlídce v Moskvě 9. května 2010
Zdroj: ČTK/AP/Sergey Ponomarev

Podle dosavadních odpovědí, které Kreml obdržel, však budou letos v Moskvě hrát hlavní roli představitelé mimoevropských zemí – přijede čínský prezident Si Ťin-pching, vietnamský prezident Truong Tan Sang či severokorejský svrchovaný vůdce (jak zní jeho oficiální titul) Kim Čong-un.

Výběr zemí, které budou mít v Moskvě 9. 5. vrcholné zastoupení…

z Evropy:

  • Černá Hora – neupřesněno
  • Česko – prezident Miloš Zeman
  • Island – neupřesněno
  • Kypr – prezident Niklos Anastasiadis
  • Makedonie – neupřesněno
  • Norsko – neupřesněno
  • Řecko – premiér Alexis Tsipras
  • Slovensko – premiér Robert Fico
  • Srbsko – prezident Tomislav Nikolić

z Asie a Ameriky:

  • Čína – prezident Si Ťin-pching
  • Indie – prezident Pranáb Mukherdží
  • KLDR – svrchovaný vůdce Kim Čong-un
  • Kuba – prezident Raúl Castro
  • Mongolsko – prezident Cachjagín Elbegdordž
  • Vietnam – prezident Truon Tan Sang

zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace

… a které ne

  • Estonsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Německo
  • Polsko
  • Spojené státy americké

Předchozí jubilejní oslavy v Moskvě přitahovaly státníky z celého světa 

Řada státníků do Moskvy cestovat nechce kvůli ruské anexi Krymu a podpoře, kterou Moskva poskytuje východoukrajinským povstalcům. Před deseti či dvaceti lety, kdy probíhaly oslavy za docela jiné geopolitické situace, se slavnostních přehlídek účastnili představitelé Spojených států či Francie stejně jako Německa a Japonska. Jak připomněl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, na 50. výročí od konce evropských bojů odcestoval do Moskvy také tehdejší český prezident Václav Havel a jeho nástupce Václav Klaus se zúčastnil moskevských přehlídek k 60. i 65. výročí. V roce 2005 v Moskvě nechyběl ani tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder, který byl vůbec prvním německým kancléřem, který se moskevských oslav zúčastnil. Ten shodou okolností později čelil kritice, že od svého odchodu z politiky (také v roce 2005) působí jako předseda dozorčí rady společnosti Nord Stream, která jako dceřiná společnost ruského Gazpromu plánuje výstavbu ropovodu z Ruska do Německa.

Rusko slaví každý rok vítězství ve druhé světové válce 9. května, protože německá kapitulace byla podepsána pozdě v noci 8. května v Berlíně, kdy už v Moskvě bylo vzhledem k časovému posunu 9. května. Pro Rusy jde o příležitost k pořádání grandiózních přehlídek na moskevském Rudém náměstí, předvádějících vojenskou sílu současného Ruska. Letos se na Rudém náměstí uskuteční vojenská přehlídka za účasti 15 tisíc vojáků včetně kadetů a kozáků v historických uniformách. Nebudou chybět ani ukázky moderních ruských zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 4 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...