Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) si stojí za rozhodnutím proplatit Agrofertu dotace od předloňského února do loňského srpna. Paragraf o střetu zájmů se na fond nevztahuje, protože neproplácí peníze z kohezních fondů, vysvětluje vedoucí kanceláře generálního ředitele fondu Filip Sova.
Zákon o střetu zájmů pro nás neplatí, dotace Agrofertu proplatit musíme, tvrdí zemědělský fond
Ve čtvrtek ráno ohlásil pražský radní Adam Zábranský (Piráti), že závěrečná zpráva auditu Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyzývá Česko, aby provedlo hloubkovou kontrolu všech dotací vyplacených ze dvou prověřovaných programů po 9. únoru 2017. Tehdy nabyl účinnosti zákon o střetu zájmů přezdívaný „lex Babiš“.
Zákon o rozpočtových pravidlech zakazuje poskytnout dotace při střetu zájmů. Podle mluvčího Sovy má ale SZIF rozdílné postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Podle něj se na fond nevztahuje zákon o rozpočtových pravidlech. „Poskytovatelé dotací z kohezního fondu poskytují dotace podle rozpočtových pravidel, zatímco SZIF poskytuje dotace podle zákona o SZIF,“ popisuje.
Zadržovat dotace není na místě, věří SZIF
Fond funguje jako akreditovaná platební agentura. „Tedy o proplacení dotací v souhrnu sám žádá napřímo do Evropské komise, v případě Programu rozvoje venkova, kterého se týká dotčený audit, prostřednictvím čtvrtletních žádostí o platbu. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že SZIF se nachází v zcela jiném právním postavení, než poskytovatelé dotací z kohezního fondu, a tudíž není na místě dále zadržovat dotace společnostem koncernu,“ uzavírá Sova.
Fond na konci listopadu uvedl, že začne proplácet dotace schválené Agrofertu právě za období mezi únorem 2017, kdy jej Babiš vložil do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Jde o dva projekty, za které fond vyplatí dotaci v celkové výši 51,2 milionu korun.
Podle fondu neexistuje legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací a nemůže je neproplatit, aby se nevystavil riziku žaloby ze strany Agrofertu. Dotace schválené od loňského srpna fond zatím nadále proplácet nebude.
Když bude šance, měla by se ČR soudit do posledního dechu, míní Čunek
Bývalý ministr pro místní rozvoj, hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že i v politice platí presumpce neviny a dokud není politik odsouzen, ať vykonává své funkce. V případě, že on by byl v koalici s ANO, tak by v ní nadále zůstal.
Domnívá se také, že až bude existovat závěrečný verdikt, tak by se Česká republika měla pouštět do případného soudního sporu s EU jen tehdy, pokud odborníci uvedou, že je šance na úspěch. „Když uvidí šanci, tak se soudit do posledního dechu.“
Zmínil také, že stížnost na zákon o střetu zájmů, podle kterého Babiš postupoval (tzv. lex Babiš), je už tři roky u Ústavního soudu. I jeho rozhodnutí tak může zasáhnout do celého sporu o střet zájmů s Evropskou komisí.
Jako velké negativum vidí Čunek to, že mnoho úředníků bude vyčleněno na další součinnost s Evropskou komisí při prověřování celého případu a budou tak chybět na přípravě jiných projektů do budoucnosti.
55 minut
Devadesátka ČT24: Česko a kontrola čerpání dotací EU
Partner společnosti Apogeo Vítězslav Hruška se domnívá – na základě veřejně dostupných informací – že Babišovi právní poradci udělali dobrý kus práce. A to v případě rady, jak má postupovat při převedení majetku do svěřenských fondů.
Naopak auditoři Evropské komise však dospěli k názoru (podle verze, kterou zveřejnil Deník N), že Babiš si ponechal přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých vložil svou firmu Agrofert. A porušuje tak paragraf 4c zákona o střetu zájmů.
Zveřejnění auditu je ve veřejném zájmu, věří Veselý z koaliční ČSSD
V Událostech, komentářích politici komentovali právě zveřejnění evropského auditu. Ve čtvrtek o oficiálním odtajnění diskutovalo vedení Prahy, nakonec ale došlo k závěru, že nejprve musí získat svolení Evropské komise.
Podle poslance Jaroslava Bžocha (ANO) tak vznikla absurdní situace, kdy se každý může do neveřejné zprávy v médiích podívat a udělat si vlastní názor. Na oficiálním uvolnění dokumentu ale podle jeho názoru v tuto chvíli veřejný zájem neexistuje, a pokud Evropská komise považuje audit za důvěrný, nepřísluší českým úřadům, aby ho zveřejňovaly, míní Bžoch.
22 minut
Události, komentáře: Evropský audit
Naopak místopředseda koaličních sociálních demokratů Ondřej Veselý považuje zveřejnění obsahu auditní zprávy oficiální cestou za žádoucí. „Velmi pravděpodobně to bude pro Česko znamenat finanční postih. Český občan má právo vědět, jaký ten postih bude,“ věří Veselý.
S takovým pohledem souhlasí i primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). „Nedokážu si představit jinou okolnost, která by znamenala větší veřejný zájem, než když premiér členského státu Evropské unie vysává evropské dotace,“ má jasno primátor.
- Potvrzení porušování českých a evropských předpisů
- Finální audit Evropské komise ke střetu zájmů premiéra Babiše potvrdil, že byl porušen český zákon o střetu zájmů, který vstoupil v účinnost 9. února 2017, a rovněž evropské finanční nařízení ke střetu zájmů, které vstoupilo v účinnost 2. srpna 2018.
- Tento audit přímo uvádí, že na jedné straně Andrej Babiš měl přímý i nepřímý vliv na fungování společnosti Agrofert a na straně druhé měl zároveň vliv na dotační politiku státu. Podle auditorů tedy byl v jasném střetu zájmů podle českých i evropských předpisů.
- Další závěry auditu
- Hlavní závěry auditu byly potvrzeny a česká ministerstva nebyla úspěšná se svojí snahou o jejich zpochybnění.
- Finální auditní zpráva obsahuje pouze dílčí úpravy a k vyřazení některých korekcí došlo například z toho důvodu, že Andrej Babiš v roce 2017 nebyl po nějakou dobu ministrem financí, a proto zákon o střetu zájmů nemohl být porušován.
- Audit uvádí, že v systému kontroly a řízení dotačního systému v České republice byly nalezené velmi závažné chyby, které je nezbytné odstranit.
- Audit výslovně uvádí, že v OP Podnikání pro inovace byla chybovost 96,7 procenta a devět z deseti projektů obsahovalo chyby.
- Audit požaduje, aby české úřady provedly hloubkovou kontrolu všech dotací ve dvou auditovaných operačních programech z období 2014–2020 a schválených po 9. únoru 2017, neboť tento audit byl prováděn na určitém vzorku projektů.
- V reakci na výhrady české strany auditoři podrobně zmapovali strukturu svěřenských fondů, do kterých byl vložen majetek Agrofertu. Nastavení a fungování těchto svěřenských fondů vyhodnotili jako zcela účelové, v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i se smyslem a účelem zákona o střetu zájmů a narušující veřejný pořádek. Tento účelový krok by mohl být prohlášen za neplatný již od samotného počátku.
- Celkové korekce a konkrétní příklady
- Zákon o střetu zájmů se netýkal pouze evropských dotací, ale rovněž národních dotací, veřejných zakázek a investičních pobídek. Navíc audit požaduje po české straně hloubkovou kontrolu. Z toho důvodu nakonec možná bude muset Česká republika od společností Agrofertu vymáhat ještě výrazně vyšší částku, než je uvedená korekce v tomto auditu.
- Celkově 100% korekce byly stanovené buďto z důvodu porušování českých a evropských předpisů ke střetu zájmů, anebo z jiných důvodů. Celkové korekce byly prozatím stanovené na 285 226 785 Kč.
- Z důvodu porušování zákona o střetu zájmů byly například napadené projekty:
- Lovochemie, a.s. - „Inovace technologie výroby směsi pro přípravu silných hnojiv“ - evropské dotace ve výši 50 milionů Kč
- Ethanol Energy, a.s. - „Technologie na snížení energetické náročnosti výroby Ethanol Energy, a.s.“ - evropské dotace ve výši 72 milionů Kč
- 5 projektů Cerea, a.s. - s evropskou dotací celkem přes 13 milionů Kč - Zdroj: ČTK
