Nejvýznamnější osobností pro Čechy zůstává Karel IV. Čtvrté místo obsadil Gott

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Nejvíce, o 15 procentních bodů, si v porovnání s posledním průzkumem z roku 2013 polepšil Gott. „Je samozřejmě otevřenou otázkou, zda a jak dlouho si toto postavení udrží. Zřejmě z tohoto důvodu poklesly procentní hodnoty u osobností na prvních třech místech,“ uvedli autoři průzkumu.

Za čtveřicí uvedených největších osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus, prezident Miloš Zeman a „učitel národů“ Jan Amos Komenský.

Dvě procenta dotázaných pak uvedla hokejistu Jaromíra Jágra a procento hlasů obdrželi husitský vojevůdce Jan Žižka, bývalý prezident Václav Klaus a fiktivní český génius a všeuměl Jára Cimrman. Respondenti podle CVVM uvedli v odpovědi kolem sedmdesáti jmen.

Největší česká osobnost v roce 2007, 2013, 2019 (v %)
Zdroj: CVVM

Éra Karla IV. jako vrcholné období

Dotazovaným byla dále předložena jednotlivá historická období, ze kterých vybírali jen to jediné, které považují za vrchol českých dějin.

Mezi nejčastější odpovědi patří doba Karla IV. a období první republiky, které za vrcholnou etapu považuje 36 procent lidí, respektive 22 procent lidí. Následovaly éra národního obrození a husitství, které uvádělo zhruba sedm procent lidí. Podle CVVM se názor veřejnosti na vrcholná období českých dějin v průběhu více než deseti let téměř nezměnil.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly vznik československého státu v roce 1918, konec druhé světové války, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948, druhá světová válka a pražské jaro.

Průzkum se uskutečnil od 5. do 20. října, zúčastnilo se ho 1021 lidí starších 15 let.