Gross: U kauzy Morava jde o legitimitu vlády

Praha - Kauza Morava nemůže být přirovnávána ke kauze Budišov. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý premiér a ministr vnitra Stanislav Gross. Kauza Budišov mohla mít kriminální pozadí, u Moravova případu ale jde o legitimitu vlády, vzkázal Topolánkovu kabinetu Gross. ODS se podle něj nepochybně snaží o to, aby bylo dění posledních dnů interpretováno tak, že jeden naivní poslanec selhal a nechal se svést "padouchem" Tlustým.

On sám se s „pozitní a negativní motivaci“ poslanců během své aktivní politické kariéry nesetkal. „Ve sněmovně se vždy tak trochu obchodovalo. Ale vždy to bylo na úrovni politických témat - ne v rovině, kterou jsme mohli sledovat v reportáži. Pokud tomu dnes je jinak, pak se politika posouvá úplně někam jinam,“ odpověděl Gross na otázku, zda praktiky, o kterých Morava mluvil, jsou v české politice nové.

Morava není Budišov, odmítá Gross srovnávání

Stanislav Gross:

„Kauza Budišov mohla mít kriminální podtext. U Moravova případu jde o legitimitu vlády.“

Do příprav údajného podvodného čerpání peněz z evropských fondů na opravu zámku v Budišově měl být zapojený i tajemník sociálnědemokratických premiérů Zdeněk Doležel. Tvrzení, že ČSSD se po zveřejnění kauzy zachovala stejně jako dnes ODS, která si stěžuje, že Moravovu kauzu uměle vyvolala média, ale bývalý premiér odmítá. Oba případy odmítl srovnávat. „U Moravova případu je předmětem utváření politické moci a vůbec legitimita vlády - zda se opírá o důvěru skutečnou, nebo vynucenou, či koupenou. Kauza Budišov mohla mít kriminální podtext. V mých očích jsou to dvě různé roviny,“ říká Gross.

Paroubek neměl u Kubiceho zprávy možnost reagovat

Bývalý předseda ČSSD v souvislosti s oběma kauzami zmínil i zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy. „Novináři zveřejnili to, co bylo v Kubiceho spisech napsáno bez autora. Bylo to ve stylu 'jedna teta povídala'. V Moravově kauze naproti tomu vidíme, že informace zaznívají přímo z úst politiků,“ připomíná expremiér.

Dodal, že Mirek Topolánek měl u Moravovy kauzy výhodu, že reportáž Janka Kroupy viděl několik dní před jejím odvysíláním v televizi Nova. „Jiří Paroubek u Kubiceho kauzy takovou šanci neměl - a stalo se to tři dny před volbami,“ upozorňuje Gross. „Spis byl prostě zveřejněn. Nikdo se nesnažil zkoumat, jestli se informace ve spise zakládají na pravdě. A to, že se pár týdnů po volbách zjistilo, že šlo o snůšku nesmyslů, nikdo nezkoumal.“

Za únik informací mohou „odejití“ zaměstnanci státních služeb

Problém úniků informací ze státních služeb vidí Stanislav Gross v propouštění zaměstnanců z veřejné sféry. „Tito lidé před sebou mají ještě deset až patnáct let aktivního života a jsou nuceni se o sebe postarat. Tito lidé dnes pracují jako, jak já říkám, obchodníci se strachem. Jsou to spolupracovníci politiků, novinářů nebo byznysmenů.“ Nejvíce informací podle něj nevynášejí lidé, kteří na případech aktivně pracují, ale ti, kteří jsou „čerstvě odejiti“ ze státní služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 21 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 13 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.