Praha – Postoj současné české vlády k Tibetu je velmi smutný, shrnul vzájemné vztahy Khenpo Sönam Tenphel, jeden z hlavních představitelů exilového parlamentu v Tibetu na návštěvě Česka. Podle delegace by česká vláda měla pokračovat v podpoře práv Tibeťanů, jak tomu bylo za éry prezidenta Václava Havla.
Cílem tibetské delegace je získání podpory vlád v otázce dodržování svobody a lidských práv v Tibetu. O odtržení od Číny už prý Tibet neusiluje. Kromě Česka už delegace navštívila Belgii, Estonsko a Polsko, zamíří i na Slovensko, do Rakouska a Švýcarska.
Česká republika na konci dubna uzavřela s Čínou deklaraci (více ZDE), v níž uznala územní celistvost nejlidnatější země světa a slíbila, že nebude podporovat samostatnost Tibetu, který k sobě Čína násilně připojila v 50. letech minulého století. Tenphel ale dnes připomněl, že tibetský exil se už v roce 1980 vzdal požadavku na úplnou nezávislost své země, nynější přístup Prahy k Tibetu ho přesto mrzí.
„Je to velmi smutné. Česká vláda by měla pokračovat v podpoře tibetského lidu a jeho touhy po demokracii, lidských právech a svobodě,“ uvedl druhý nejvyšší představitel tibetského exilového parlamentu. „Ačkoli neusilujeme o nezávislost nebo odtržení od Číny, naši lidé v Tibetu hodně trpí. Nedodržují se tam lidská práva, není tam svoboda. Tibetská kultura a jazyk jsou likvidovány. Pro tyto věci chceme podporu české vlády a českých občanů,“ dodal Tenphel, podle něhož je získání této podpory jedním z cílů tibetské delegace v Praze.
„Chceme, aby země, které mají vztahy s čínskou vládou, využily těchto vztahů k zapůsobení na čínské vůdce, aby zlepšili situaci v oblasti lidských práv, kultury a náboženství v Tibetu,“ vysvětlil Tenphel. Do Česka přijel na pozvání Knihovny Václava Havla. V Praze se setkal se senátory a představiteli nevládních organizací podporujících Tibet i se zástupcem lidskoprávního odboru ministerstva zahraničí.
Deklarace mezi Českem a Čínou vyvolala bouři
Prohlášení českého a čínského ministra zahraničí k Tibetu z letošního dubna vyvolalo kritiku české pravice a zelených, dokument naopak podpořili komunisté a také prezident Miloš Zeman označil politiku Prahy vůči Pekingu za rozumnou a realistickou. „Přál bych si, aby byla aplikována i vůči jiným zemím, nikoli pouze vůči Číně,“ řekl. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ale žádná z předchozích českých vlád, ani za prezidenta Václava Havla, o odtržení Tibetu od Číny neusilovala. „Vždycky jsme respektovali tenhle stav,“ poznamenal ministr.
Havel si získal přízeň Tibeťanů, jeho nástupce chybí, říká Tenphel
Právě díky Havlovi a jeho dlouholetému přátelství s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou mají podle Tenphela Tibeťané velmi vřelý vztah k České republice. „Vaši lidé také trpěli pod komunistickou vládou, i my trpíme pod komunistickou totalitou. Václav Havel sdílel s dalajlamou velmi ušlechtilé hodnoty demokracie, slušnosti, lidských práv a svobody pro všechny lidi na světě. A sdílení těchto ušlechtilých ideologií těchto dvou vůdců sjednotilo tibetský lid,“ tvrdí tibetský představitel. Na dotaz, zda vidí nějakého Havlova nástupce v České republice nebo ve světě, odpověděl: „Bohužel není. Ale nevíme, kdo se zítra objeví.“
Žádný pokrok podle něj nenastal ani ve vztazích mezi tibetským exilem a čínskou vládou, jejichž rozhovory skončily před pěti roky a od té doby podle Tenphela k přímému kontaktu mezi oběma stranami nedošlo. „My přesto dál věříme. Nový prezident Si Ťin-pching je v úřadu teprve rok. Má ještě devět let před sebou a naděje umírá poslední,“ uzavřel Tibeťan.
