Česká armáda za dvacet let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance dospěla. Je o tom přesvědčen náčelník generálního štábu Aleš Opata, podle kterého umožnila účast na mezinárodních misích NATO českým vojákům získat těžko nahraditelné zkušenosti. V Interview ČT24 ale Opata připustil, že se armáda i dnes potýká se zásadním nedostatkem. Tím podle něj nejsou lidé, nýbrž technika, s jejíž obměnou již nelze dále vyčkávat.
Díky NATO mohla česká armáda dospět, říká náčelník jejího generálního štábu
27 minut
Aleš Opata v Interview ČT24: Vstup do NATO znamenal ukotvení ČR v silném bezpečnostním systému
Když 12. března 1999 ministři zahraničí Česka, Maďarska a Polska v Independence předávali přístupové listiny svých států americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové, byl dnešní náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata právě na velitelském kurzu ve Spojených státech a dopad ceremoniálního aktu okamžitě pocítil. „Některé přednášky byly jenom pro členské země NATO. Bezprostředně jsme se toho začali účastnit,“ vzpomněl.
Především ale vstup a dvacetileté členství v Alianci, kterou Aleš Opata považuje za „nejsilnější obrannou organizaci na světě“, umožnily podle něj české armádě dospět. Jednak se země ocitla v týlu, měla jasné spojence a mohla se v roce 2004 pustit do největší proměny ve své historii – totiž do profesionalizace.
„Protože jsme byli členy Severoatlantické aliance, měli jsme možnost otevřené spolupráce s našimi partnery a měli jsme možnost účastnit se různých zahraničních operací od Balkánu po Asii, armáda velice rychle vyspěla. Vojáci získali sebedůvěru, stali se profesionály. Kdybychom tyto možnosti neměli, stoprocentně by to trvalo déle,“ zdůraznil Opata, který před nástupem na generální štáb mimo jiné velel českému kontingentu v Afghánistánu.
O významu afghánské operace náčelník generálního štábu nepochybuje. „Jako vojáci si říkáme: Co je menší zlo z hlediska bezpečnosti státu? Být tam, pomáhat vládě a ozbrojeným složkám, aby získaly schopnosti, které nemají? Nebo být doma, čekat na to, jak to dopadne a kam se potenciál terorismu může z Afghánistánu rozvinout? (…) Lepší je v tom prostoru být, mít přehled a být schopen reagovat. Čekat, co se stane, a reagovat potom stojí mnohem větší úsilí,“ míní.
Jugoslávie jako memento
Aleš Opata má ale zkušenosti nejen z Afghánistánu. V 90. letech působil i v Bosně a Hercegovině. Česko tehdy ještě nebylo členem NATO, armáda se zapojila do mise UNPROFOR pod hlavičkou OSN. Ačkoli o sobě čeští vojáci dali vědět – proslavili se například při záchraně francouzských vojáků ze základny, která se ocitla pod minometnou palbou – podle Opaty nebyla mise OSN úspěšná a naopak celý průběh války ukázal význam NATO.
„Nebyl jsem nikdy bytostným podporovatelem operací OSN jako takové, i když jsem přesvědčen, že řada z nich byla úspěšná. Jugoslávie úspěšná nebyla, řada věcí byla podceněna. Do doby, než byla zahájena operace NATO na území Bosny a Hercegoviny, docházelo k válečným zločinům, genocidě na obyvatelstvu a vojáci neměli mandát, aby problém mohli řešit,“ uvedl.
Války v Jugoslávii byly pro českou armádu kromě zkušeností, které vojáci získali, důležité i z dalšího důvodu. Ukázaly, že se bojištěm může stát i docela nedaleké místo, kam se ještě nedávno jezdilo na prázdniny.
„Uvědomili jsme si, že ozbrojený konflikt může vzniknout v bezprostřední blízkosti hranic České republiky, a to lusknutím prstem. Jugoslávie – prostor, kde jsme působili – od nás byla vzdálena 800 kilometrů. Tam jsme začali vnímat riziko z hlediska bezpečnosti,“ shrnul Opata.
Dnešní hrozby jsou však jinde než na Balkáně. Za tři největší považuje náčelník generálního štábu terorismus, kybernetické hrozby a Rusko. „Rusko v uplynulých letech začalo velmi dynamicky přezbrojovat a vybavovat armádu novými prostředky. Nejsou to jenom prostředky konvenční, jsou to i prostředky taktických balistických raket, jsou to prostředky elektronického boje. (…) Rusko má ambici stát se globálním hráčem,“ podotkl.
Dobří vojáci, kteří ale stále čekají na novou techniku
I díky zkušenostem vojáků ze zahraničních misí se Aleš Opata domnívá, že z lidského hlediska je česká armáda na vysoké úrovni. Nedostatky přesto má – podle náčelníka generálního štábu jde o techniku. Plánované nákupy se dosud nepodařilo provést a Opata varoval, že již není čas dále váhat.
„Modernizace, o kterých se dnes mluví, jsou věci, které už nemůžeme odkládat. Odkládali jsme je patnáct let a čerpali jsme ze zásob, které armáda měla. Dnes zásoby nejsou, bezpečnostní prostředí je komplexní a reakce armády musí být flexibilní, musí být hned,“ zdůraznil.
Zároveň však věří, že je vše na dobré cestě. Připomněl závazek vlády, že do roku 2024 se výdaje na obranu zvýší na dvě procenta HDP a že existuje koncepce rozvoje ozbrojených sil.
