Adam B. Bartoš v minulosti neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu, podle kterého nacionalistický politik sugeroval veřejnosti názor, že historická přítomnost Židů v Česku znamená hluboce zakořeněný problém.
Bartoš s Ladislavem Zemánkem nechali v březnu 2015 u hrobu Anežky Hrůzové novou ceduli. Stálo na ní, že „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Text publikovali i na stranickém webu.
Za vraždu Hrůzové spáchanou v roce 1899 byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.
Okresní soud v Jihlavě uznal Bartoše i Zemánka vinnými z hanobení a podněcování nenávisti, krajský soud verdikt potvrdil. V dovolání k Nejvyššímu soudu Bartoš například tvrdil, že neexistují důkazy o tom, kdo text umístil na stranický web. Také uváděl, že pokud není demokratická společnost schopná tolerovat provokativní politické názory, není hodna nazývat se demokratickou.
Bartoš plánuje podat dovolání k Nejvyššímu soudu
Dopustil se tak trestných činů popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa. Rozhodnutí je pravomocné. Bartoš plánuje podat dovolaní k Nejvyššímu soudu, zatím to podle záznamů v justiční databázi neudělal.
