Vláda se rýsuje. ANO a KDU-ČSL již zveřejnily jména, ČSSD zatím otálí

Praha - Rodící se koalice již zná rozdělení resortů pro jednotlivé strany, rýsuje se i konkrétní jmenná podoba vlády. Jedinou větší neznámou je post ministra dopravy za ANO, podle místopředsedkyně hnutí Věry Jourové je ve hře několik kandidátů, mezi nimi i Martin Kolovratník. Své kandidáty ještě nezveřejnila ani ČSSD. Rozdělení křesel je však již v tuto chvíli jasné. Na osmi z nich by měli být lidé nominovaní za vítěznou ČSSD, hnutí ANO obsadí šest vládních postů, nominanti KDU-ČSL by pak měli vést tři ministerské resorty. Koaliční smlouvu chtějí ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsat 6. ledna. Do konce roku už se lídři stran asi nesejdou, předseda ANO Andrej Babiš bude do 5. ledna v zahraničí.

Na začátku vyjednávání tří možných koaličních stran se rýsovalo pouze jedno spojení s konkrétním vládním postem. Ani Bohuslav Sobotka neměl své pravděpodobné angažmá na místě předsedy vlády od začátku jisté. Po volbách totiž předsednictvo ČSSD vyzvalo šéfa strany Sobotku, aby rezignoval na svůj post. Předseda vítězné partaje však situaci ustál a chystá se tak podruhé ve své politické kariéře usednout do vládního křesla.

V letech 2002–2006 byl Sobotka ministrem financí a za jeho působení Česká republika zažila největší porevoluční ekonomický růst. Při Sobotkově úřadování na ministerstvu financí však také poprvé v historii samostatné ČR překročil schodek státního rozpočtu výši 100 miliard korun. Sobotka je v čele ČSSD od roku 2011, kdy nahradil Jiřího Paroubka po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010.

Ještě není jisté, koho přesně ČSSD do vznikající vlády navrhne, spekuluje se však hlavně o sedmi mužích. Ministrem vnitra by se mohl stát Milan Chovanec, v současnosti hejtman Plzeňského kraje, člen strany od roku 1997. Chovanec vystudoval bakalářský obor Veřejná správa na právnické fakultě ZČU prostřednictvím kurzu celoživotního vzdělávání, který dokončil během devíti měsíců. Chovanec, nováček v Poslanecké sněmovně, jako první přiznal svou účast na utajované povolební schůzce představitelů ČSSD s prezidentem Milošem Zemanem.

Možné složení vlády ČSSD - ANO - KDU-ČSL

Předseda vlády: Bohuslav Sobotka (navržen ČSSD)
Vicepremiér pro ekonomiku a ministr financí: Andrej Babiš (ANO)
Vicepremiér a ministr bez portfeje pro vědu, výzkum a inovace: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)
Ministr zahraničních věcí: Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Marcel Chládek (ČSSD)
Ministr vnitra: Milan Chovanec (ČSSD)
Ministr práce a sociálních věcí: Roman Sklenák (ČSSD)
Ministr zdravotnictví: Svatopluk Němeček (ČSSD)
Ministr průmyslu a obchodu: Jan Mládek (ČSSD)
Ministr bez portfeje pro legislativní radu vlády, problematiku lidských práv a rovných příležitostí: Jiří Dienstbier (ČSSD)
Ministr obrany: Martin Stropnický (ANO)
Ministryně spravedlnosti: Helena Válková (ANO)
Ministryně pro místní rozvoj: Věra Jourová (ANO)
Ministr životního prostředí: Richard Brabec (ANO)
Ministr dopravy: ? (ANO)
Ministr zemědělství: Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Ministr kultury: Daniel Herman (KDU-ČSL) 

Chovancovým stranickým kolegou ve vládě by mohl být Lubomír Zaorálek. Zdali se však Zaorálek ministrem zahraničí stane, je nejisté. Spekuluje se o tom, že jeho vládní účast by mohl blokovat prezident Miloš Zeman. Zaorálek je dlouholetým poslancem za ČSSD, současným místopředsedou strany a v letech 2006–2010 byl předsedou Poslanecké sněmovny. Vystudovaný filozof na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykově univerzitě) byl po roce 2010 byl stínovým ministrem zahraničí za ČSSD.

Dalším ze stínových ministrů za ČSSD, který by měl dosednout do čela „svého“ resortu, je Roman Sklenák, pravděpodobný ministr práce a sociálních věcí. Rodák z Brna je současným předsedou poslaneckého klubu své strany a držitelem magisterského titulu na pedagogické fakultě a bakalářského titulu na právnické fakultě Masarykovy univerzity. Sklenák v Jihomoravském kraji obhájil svůj mandát z roku 2010.

I resorty školství a zdravotnictví by mohli převzít jejich bývalí stínoví ministři za ČSSD, jmenovitě Marcel Chládek, respektive Svatopluk Němeček. Chládek byl v roce 2008 zvolen do Senátu a od stejného roku působil rovněž v zastupitelstvu Středočeského kraje. Senátor vytyčuje českému školství za vzor finský model. Potenciální ministr zdravotnictví Němeček kromě stínového postu řídí od roku 2005 Fakultní nemocnici v Ostravě.

Dosavadní stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek, který v loňském roce proslul svými výroky o živnostnících jakožto parazitech, by se měl stát novým ministrem průmyslu a obchodu. Mládek již ministrem byl, v letech 2005–2006 vedl necelých deset měsíců resort zemědělství, když ve vládě Jiřího Paroubka nahradil Petra Zgarbu. Před listopadem 1989 byl členem KSČ. Ani stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier podle všeho na svůj preferovaný resort nedosáhne, měl by však ve formující se vládě obsadit post ministra bez portfeje pro legislativní radu vlády, problematiku lidských práv a rovných příležitostí.

Ministrem financí i vicepremiérem pro ekonomiku se tedy s největší pravděpodobností stane předseda ANO a konglomerátu Agrofert Andrej Babiš, resort spravedlnosti by pak měla převzít Helena Válková. Dvaašedesátiletá právnička a bývalá členka KSČ se specializuje v trestním právu a kriminologii, od roku 1999 vedla katedru trestního práva na Právnické fakultě ZČU v Plzni. Odsud však v roce 2011 po kritice tamějších poměrů odešla.

Resort obrany by mohl připadnout bývalému herci a diplomatovi Martinu Stropnickému. Stropnický byl velvyslancem v Portugalsku, Itálii a Vatikánu, v letech 1990–1993 pracoval jako generální ředitel sekce kulturních styků. Proti jeho případnému angažmá na ministerstvu obrany se však ozval prezident Zeman. „Kdyby byl navržen na ministra kultury, budu respektovat, že má za sebou profesní zázemí. Ale s obranou nemá vůbec nic společného,“ prohlásil na Stropnického adresu.

Ministryní pro místní rozvoj by se mohla stát Věra Jourová, první místopředsedkyně hnutí ANO. Bývalá členka ČSSD se v posledních letech věnovala čerpání evropských dotací, na podzim roku 2006 strávila neoprávněně měsíc ve vazbě, za což jí soud později přiznal 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy. Pátou známou potenciální vládní tváří je pak pravděpodobný ministr životního prostředí Richard Brabec. Nový místopředseda hospodářského výboru je zároveň šéfem dozorčí rady Lovochemie a člen představenstva Svazu chemického průmyslu ČR. Brabec je také bývalým členem ODS a Unie svobody. 

Jedinou větší neznámou je post ministra dopravy za ANO. Andrej Babiš původně nabízel bývalého šéfa odboru dopravy Středočeského kraje Pavla Čiháka. Ten však zřejmě pro své spojení s Davidem Rathem z nominace vypadl. Ve hře ale zůstal novopečený poslanec a bývalý ředitel Českého rozhlasu Pardubice Martin Kolovratník. „Jsem absolventem dopravní fakulty v Pardubicích, takže mám odborné zázemí, byť je to řada let. Před působením v Českém rozhlase jsem pracoval ve  stavebních firmách, takže i ta stavařina je trošičku blízká,“ řekl ČT. Dalším kandidátem by mohl být i generální ředitel řízení letového provozu Jan Klas. Nominaci dnes nepopřel, ale ani nepotvrdil. 

Známá jsou všechna jména nominovaná KDU-ČSL. Lidovcům by měla připadnout ministerstva zemědělství, kde může usednout potenciálně nejmladší člen vlády, Marian Jurečka. Dvaatřicetiletý kandidát na ministerský post přitom do strany vstoupil již v osmnácti letech a od prosince 2011 je prvním místopředsedou strany, nyní i předsedou lidoveckého poslaneckého klubu. Jurečka vede rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova, vystudoval obor rostlinolékařství na brněnské Mendelově univerzitě a od roku 2005 vede distribuční středisko agrochemie ve společnosti Lukrom.

Ministrem kultury by se mohl stát Daniel Herman. Bývalý šéf Ústavu pro studium totalitních režimů je vystudovaným teologem a bývalým knězem. Členem KDU-ČSL se stal letos v květnu a do letošních voleb vedl lidoveckou kandidátku v Praze. Předseda strany Pavel Bělobrádek by pak měl být vicepremiérem a ministrem bez portfeje, který by měl být zodpovědný za vědu, výzkum a inovace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda ze sebe dělá šaška, míní Decroix k situaci kolem účasti Pavla na summitu NATO

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Delegaci na summitu NATO povede premiér, řekl Babiš. Podle Pavla je to v rozporu s opatřením ÚS

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Prezident také odmítl návrh premiéra, aby na summit NATO neletěl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 11 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled