Hašek a Tejc odstoupili z vedení ČSSD, mluví o likvidaci odpůrců

Praha – Statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek a Jeroným Tejc rezignovali na funkce ve vedení strany. Oznámili to po dnešním zasedání stranického předsednictva. Tejc zároveň hodlá rezignovat na pozici předsedy poslaneckého klubu strany. Již před první schůzí tak bude ČSSD volit nového šéfa poslanců, kandidovat se přitom nechystá ani Tejcův konkurent z první volby Jan Hamáček. Hašek s Tejcem trvají na tom, aby i odpovědnost za nedostatečný výsledek v předčasných volbách vyvodili i další členové předsednictva – vedle Bohuslava Sobotky také Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek. Podle Haška a Tejce také v ČSSD v těchto dnech dochází k likvidaci názorových odpůrců.

„Abychom umožnili Bohuslavu Sobotkovi plně uplatnit mandát předsedy a osobní odpovědnost za vytvoření a fungování vlády, rozhodli jsme se k dnešnímu dni rezignovat na své funkce ve vedení ČSSD,“ prohlásil Michal Hašek, jenž dosud zastával funkci druhého muže sociální demokracie. „Tento krok je naším příspěvkem k reflexi volebního výsledku.“

„Věříme, že tím přispějeme ke zklidnění situace v ČSSD a zastavíme nesmyslný hon na všechny sociální demokraty, kteří se provinili tím, že svobodně vyjádřili svůj názor,“ dodal s odkazem na poslední jednání stranického předsednictva, které den po volbách vyzvalo šéfa strany Bohuslava Sobotku k rezignaci. Ve funkci hejtmana Jihomoravského kraje zůstává. „Nic takového jsem zatím neoznámil,“ řekl ČT k možnému odchodu i z této pozice.

Jeroným Tejc se potom chystá vzdát čerstvě nabyté funkce předsedy poslaneckého klubu. „Chci zabránit rozštěpení klubu sociální demokracie. Proto jsem se rozhodl na nejbližším jednání rezignovat na pozici předsedy klubu sociální demokracie a hned vzápětí bude zvolen předseda nový,“ prohlásil. Novým předsedou zřejmě nebude Tejcův sok z první volby šéfa klubu Jan Hamáček. Ten dostal pouze 16 z 50 hlasů a nyní ČT řekl, že by post měl zastávat někdo jiný. „Nemyslím, že by bylo rozumné, abych kandidoval znovu, což by znamenalo, že bych žádal kolegy, aby hlasovali jinak,“ uvedl Hamáček.

Odchod obou vysokých funkcionářů z předsednictva ČSSD přichází jen den poté, co svůj konec ve vedení oznámil i senátor Zdeněk Škromach; všichni tak reagovali na masivní kritiku, kterou vyvolalo jejich utajené lánské jednání s prezidentem republiky, které bezprostředně předcházelo výzvě k Sobotkově rezignaci. „Reflektoval jsem stanoviska, která se objevují v rámci sociální demokracie, zhodnotil jsem i volební výsledek, který nepovažuji za úspěch, byť jsem na něj neměl velký vliv, ale přesto svůj určitý díl odpovědnosti za volební výsledek cítím,“ doplnil dnes své včerejší rozhodnutí.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se rovněž zúčastnil lánské schůzky, odstoupil z vedení ČSSD už minulý týden. Milan Chovanec, který byl na lánském jednání rovněž přítomen a tajenou schůzku prozradil, dal Sobotkovi svou funkci k dispozici, ve vedení ale nakonec zůstal.

Smír se nekoná, Tejc i Hašek mluví o štvavé kampani

Jak Hašek tak Tejc zároveň trvají na tom, že se svým jednáním ničeho špatného nedopustili. Michal Hašek zopakoval, že schůzka levicových politiků s levicovým prezidentem není na závadu, odmítl také tu interpretaci, která výzvu k Sobotkově rezignaci na půdě předsednictva pojímá jako vnitrostranický puč. Mělo se jednat o demokratické rozhodnutí stranického orgánu.

Podle Tejce v ČSSD v těchto dnech došlo k umlčení názorové plurality, kterou podle něj mají představovat právě Sobotkovi kritici. Tejc zároveň nadále trvá na tom, že Sobotka by měl vyvodit odpovědnost rovněž, protože kampaň stála na jeho osobě.

  • Michal Hašek: Téměř dva týdny jsme terčem nevídané mediální kampaně založené na fabulaci o lánském puči. Kampaň bohužel splnila účel a zakryla debakl sociální demokracie v předčasných volbách. V sociální demokracii jsou nátlakovými metodami umlčování kritici a lidé s názorem odlišným, než má předseda.
  • Jeroným Tejc: Nechtěl bych, aby se ze sociální demokracie stala strana, kde budu mít právo jen na názor, který konvenuje předsedovi strany, a nechci, aby se místopředsedy mohli v budoucnu stát jen lidé, kteří mají stejný názor jako většina. Odmítám normalizační slovník a metody likvidace vnitrostranických odpůrců, kterých jsme byli svědky. V posledních dnech chyběla jen slova o zaprodancích a ztroskotancích.

Oba zároveň deklarovali, že jejich zájmem je prospěch sociální demokracie a účast ČSSD na vládě. „Budeme i nadále loajálními sociálními demokraty, kteří ctí programové zásady a sliby voličům,“ uvedl za oba Hašek.

Podle Haškova dnešního vyjádření by odpovědnost za nedostatečný volební zisk strany měl převzít také hlavní volební manažer Milan Chovanec a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, který připravoval volební program. Zaorálek ale Haškovu výzvu nevyslyší. „To je dobrý nápad. Ano, všichni odejdeme,“ reagoval sarkasticky. “Nevšiml jsem si, že by mě některý z okresů a krajů vyzval k rezignaci. Necítím k tomu žádné důvody," dodal s tím, že na výkonném výboru bude prosazovat, aby se nekonal mimořádný sjezd.

Tečku má napsat nedělní výbor. Poté chce Sobotka vyjednávání

Bohuslav Sobotka už před jednáním předsednictva považoval rezignaci obou aktérů lánské schůzky za jediný možný krok. ČSSD se podle něj volbou nových místopředsedou nyní zabývat nebude. „Politické grémium může fungovat i tak,“ řekl ve vysílání ČT24 již ráno. Tečku za krizí ve straně by podle něj měl napsat ústřední výkonný výbor, který zasedne v neděli v žižkovském hotelu Olšanka.

Zde chce Sobotka rovněž navrhnout konání mimořádného volebního sjezdu, na kterém by měl být potvrzen mandát vedení strany, eventuálně zvoleno (či „dovoleno“) vedení nové. „Termín, který chci navrhnout, je 22. únor příštího roku. Já doufám, že do té doby již bude vyjednána nová vláda,“ konstatoval Sobotka.

Jednání s dalšími parlamentními stranami o povolebním vyjednávání chce zahájit již po nedělním ÚVV. „Nevylučuji, že mohou začít už v neděli, nepochybně v pondělí,“ informoval. Ve vyjednávacím týmu chce zástupce vedení strany a poslaneckého a senátorského klubu.

Bohuslav Sobotka
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

KRIZE v ČSSD:

Sobota 26. října: Sociální demokracie po sedmi letech v opozici získala v předčasných volbách 20,45 procenta hlasů, ačkoli ambice měla podstatně vyšší. Skupina čelných představitelů strany (Hašek, Chovanec, Škromach, Tejc a Zimola) ještě večer navštívila v Lánech prezidenta Miloše Zemana, aniž by o tom předseda strany věděl.

Neděle 27. října: Michal Hašek dopoledne vyzval Sobotku k rezignaci kvůli volebnímu výsledku. Tentýž požadavek dvěma třetinami hlasů zopakovalo odpoledne i předsednictvo. Sobotka se mu odmítl podřídit. Rovněž byl odvolán z vyjednávacího týmu.

Pondělí 28. října: Sobotka obvinil Michala Haška ze snahy rozložit ČSSD, tisíc lidí mu vyjádřilo podporu na demonstraci na Hradčanském náměstí.

Úterý 29. října: Hnutí ANO a KDU-ČSL oznámily, že povolební vyjednávání chtějí vést se Sobotkou, ačkoli není členem stranického týmu. Poslanci ČSSD zvolili do svého čela Jeronýma Tejce. Michal Hašek v Interview ČT24 opakovaně odmítá informace o lánské schůzce jako fámu.

Středa 30. října: Milan Chovanec opakovaně potvrzuje svou účast na lánské schůzce, následně ji přiznávají i její další účastnici. Předseda Senátu Milan Štěch i šéf ČSSD Sobotka vyzývají všechny její aktéry k rezignaci.

Čtvrtek 31. října: Předsednictvo rozhodlo, že povolební vyjednávání povede Sobotka, Hašek se veřejnosti omluvil za to, že lhal, a uvedl, že zváží svou rezignaci. Jiří Zimola odstoupil z předsednictva.

Sobota 2. listopadu: Na stranu předsedy ČSSD se postupně přiklánějí další a další krajské organizace, aktéry lánské schůzky vyzývají k vyvození odpovědnosti.

Úterý 5. listopadu: Prezident Miloš Zeman označuje za komické, že jeho lánští hosté schůzku tajili.

Čtvrtek 7. listopadu: Zdeněk Škromach v Hyde Parku ČT24 oznámil rezignaci na funkci v předsednictvu.

Pátek 8. listopadu: Po zasedání předsednictva ČSSD oznámili odchod z vedení Michal Hašek i Jeroným Tejc. Sobotka informoval, že chce na 22. února svolat mimořádný sjezd strany, který má zvolit nové vedení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze 9 o senátorské křeslo zabojují Smoljak (za STAN) a Pecková (za ODS)

Senátor David Smoljak (za STAN), který obhajuje mandát v senátním obvodu Praha 9, se ve druhém kole voleb za týden utká o Senát s operní pěvkyní Dagmar Peckovou (za ODS). Smoljak získal 48,92 procenta hlasů, Pecková 23,06 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 44,77 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů. Smoljak řekl, že je vděčný, že nezklamal důvěru voličů, protože pro něho hlasovalo ještě více lidí než před šesti lety. Pecková sdělila, že ať volby dopadnou jakkoliv, bude v Senátu za Prahu 9 zástupce opozice.
02:59Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Kolíně se o Senát střetnou Kašpar (STAN) a Brzobohatá (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kolín postoupil starosta Kolína Michael Kašpar (STAN), který se za týden utká s Andreou Brzobohatou (ANO). Kašpar, který získal 45,26 procenta hlasů, chce před druhým kolem oslovit také voliče dalších kandidátů a získat podporu starostů větších měst v obvodu. Brzobohatá, která získala podporu 25,54 procenta voličů, řekla, že je s výsledkem prvního kola spokojená. Voleb se zúčastnilo 43,97 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (ze Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (za ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb zvítězilo pět kandidátů, nejúspěšnější byl STAN

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. V posledním z nich, na Praze 5, komise hlasy sečetla v neděli před sedmou hodinou ráno. V prvním kole volby uspělo pět kandidátů, o zbývajících dvaadvacet křesel se v druhém kole utkají nejsilnější kandidáti v duelech, které se uskuteční v pátek a sobotu 16. a 17. října. První kolo letos po šesti letech opět vyhráli Starostové.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21). Za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska získal 32,54 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,1 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,41 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
01:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Praze vyhrálo hnutí STAN, druhé je SPOLU pro Prahu

Obecní volby v Praze vyhrálo hnutí STAN, má po sečtení všech okrsků 23,17 procenta hlasů. Druhé SPOLU pro Prahu získalo 22,05 procenta, třetí Praha sobě 17,91, čtvrté ANO 14,36 procenta, plyne z dat. Sečteno bylo v hlavním městě až jako poslední v republice kolem sedmé ráno v neděli. Volební účast dosáhla 46,04 procenta.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V obvodu 78 Zlín se o Senát střetnou senátor Goláň (ODS) a Mitáček (za STAN)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu 78 Zlín postoupil obhajující senátor Tomáš Goláň (ODS) a Ivo Mitáček (za STAN). Goláň získal 33,54 procenta hlasů, druhý Mitáček má 22,83 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 45,49 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. S postupem do druhého kola je Mitáček spokojený. Důležité podle něj bude zaktivizovat voliče, aby nezůstali doma. Goláňovu reakci se nepodařilo získat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V obvodu 72 Ostrava-město se o Senát střetnou Šimetka (za ODS) a Baránková Vilamová (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Ostrava-město postoupil obhajující senátor Ondřej Šimetka (za ODS). Za týden se utká s Lucií Baránkovou Vilamovou (ANO). Šimetka získal 46,74 procenta hlasů, druhá Baránková Vilamová má 30,61 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 39,52 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.