Prezident Miloš Zeman udělil milost muži, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Omilostněný sice nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, avšak Zeman jeho další potrestání vnímá jako nadbytečné a kruté.
Odsouzený muž se ocitl ve vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky a za usmrcení z nedbalosti. Zeman přihlédl k tomu, že dopravní nehoda nezpůsobila zranění či hmotnou škodu nikomu dalšímu. Řidič před ní vedl řádný život a do vězení nastoupil dobrovolně. Milost se nevztahuje na sedmiletý zákaz řízení, který soudy muži rovněž uložily.
V odůvodnění zveřejněném mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem stojí, že Miloš Zeman se rozhodoval také s ohledem na dalšího nezletilého syna. „Dítě v důsledku dopravní nehody přišlo o dva své nejbližší rodinné příslušníky a jeho otec, který dopravní nehodu zavinil, se nyní nachází ve výkonu trestu odnětí svobody,“ uvádí se v textu.
Zeman považuje za kruté pro chlapce, že uvězněním svého otce přišel o poslední nejbližší osobu. „Prezident republiky tím vyhověl jak prosbám a přáním ostatních pozůstalých, kteří nyní o nezletilého po dobu uvěznění jeho otce pečují, tak i četným přímluvám řady osob z místa bydliště omilostněného, učiněným již v průběhu trestního řízení,“ doplnil Ovčáček ve vyjádření.
V porovnání s předchůdci Zeman milostmi šetří. Ta pro Kajínka ale budila rozruch
Zeman před předchozími prezidentskými volbami v roce 2013 ohlásil, že milosti nebude udělovat s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Z osmi předchozích milostí vzbudilo největší kontroverzi loňské omilostnění dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka odsouzeného k doživotí.
Agendu milostí převedl Zeman na ministerstvo spravedlnosti, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky - pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí. Aktuální milost udělil nad rámec obvyklého postupu, ministerstvo mu tuto žádost podle mluvčí Terezy Schejbalové nepředávalo.
Zemanovi předchůdci ve funkci prezidenta udělovali milostí výrazně víc. Od Václava Klause dostalo za jeho desetiletého úřadování na Hradě individuální milost 412 lidí. Václav Havel jako český prezident udělil za deset let v úřadu milost 1247 lidem, předtím jako federální prezident jich dal 601.
