Praha - Opravdu může každý pochopit smysl Velikonoc? Žádné svátky jara, pomlázka či vajíčka, ve skutečnosti jde o něco úplně jiného. Oslava křesťanských Velikonoc totiž odkazuje k samotné podstatě našeho bytí. „Každý toužíme po něčem stále lepším, chceme se zdokonalovat a být vždycky “in„, … zároveň si - aspoň někdy - uvědomujeme a leckdy i tvrdě prožíváme vlastní omezenost, selhávání nás samotných…,“ přiblížil podstatu Velikonoc teolog Vladimír Málek. Otázkou ale zůstává, zda Velikonoce mohou oslovit i ne či polokřesťany. „Bez víry v Ježíše Krista lze sice za určitých okolností něco z jádra Velikonoc nechat na sebe působit, ale skutečně slavit to, oč v nich jde, dost dobře nejde,“ domnívá se páter Aleš Opatrný, který se o svoje postřehy na téma Velikonoce a nevěřící podělil s portálem ČT24.
Teolog Vladimír Málek: Velikonoce jako definitivní vítězství života nad smrtí
Vánoce, Velikonoce či Dušičky jsou svátky, které nejsou jen pouhými dny volna, ale člověk by se měl také zastavit a zamyslet nad jejich významem. „Jsou to dny, které nám rychle tekoucí čas roku rozčleňují a umožňují zastavit se, setkat se s blízkými…,“ vysvětluje smysl svátků teolog Aleš Opatrný s tím, že jinou věcí je, jak vypadá konkrétní náplň těchto „mezníků“. Bohužel, nelze si nevšimnout, že ideový obsah svátků není téměř vidět, a pokud ano, tak nehraje primární roli, připomíná Aleš Opatrný.
- „Ježíš jako člověk, solidární s námi lidmi, podlehl lidskému omezení a smrti, byl pohřben jako kterýkoli smrtelník. Jako Boží Syn vstal z mrtvých, tak tomu věříme, a nám lidem otevřel onu perspektivu štěstí, radosti a života, kterou v sobě jako touhu neseme, ale které sami od sebe nejsme schopni dosáhnout.“
Nejde jen o utrpení a smrt, ale cena utrpení je nenahraditelná
Asi nejhůř jsou na tom Velikonoce, s nimiž se pojí zejména „tradiční“ velikonoční zvyky, ale podstata, kterou lze nalézt v kostelech, uniká. „Pro věřící je to srozumitelné, jinak je to občas pro někoho zajímavá podívaná, ale pro velkou část obyvatelstva neznámá a asi nezajímavá pevnina,“ domnívá se páter Opatrný. Nicméně podle něj u každého záleží na tom, co v životě prožil a pochopil. „Nejde jen o utrpení a smrt. Jde i o zážitky bezmoci, která nevedla do prázdna, o vědomí vlastního selhání, zkušenost se smrtí blízkých a o vědomí smrti vlastní,“ vysvětluje teolog. Ale lidé se ve skutečnosti utrpení bojí. „Ale čím víc stárneme, víme, že to je mezní otázka,“ připomíná biskupka Československé církve husitské Jana Šilerová s tím, že cena utrpení je v lidském životě nenahraditelná.
Pravdou je, že Ježíšův příběh je pro mnohé nevěřící tak trochu nepochopitelný a vzdálený, nic jim dnes už neříká. Avšak existuje způsob, jak jej přiblížit generaci těch, které ještě neoslovil. Co nám tedy vlastně Ježíš Kristus vzkázal? „Že lze prohrát tak, že je to cesta k vítězství, zatímco mnohá vítězství na scéně života jsou cestou k porážce… Že láska a věrnost nevede k okamžitému úspěchu, ale nakonec k nezpochybnitelnému cíli. Že je možné milovat až k smrti a to i ty, kteří o to nestojí, a že je to víc než nenávist a dělání pořádku silou.“ Tak lze podle teologa Aleše Opatrného vnímat Ježíšovo poselství i dnes.
Co nám vlastně Ježíš svou smrtí vzkázal?
- Aleš Opatrný: „Že o nás Bůh neuvěřitelně silným způsobem stojí, i když my mnohdy nestojíme ani za to, ani o to. A že smrt není či nemusí být tečkou, že je to dvojtečka. Jen my nemáme zkušenost s tím, jak to za ní vypadá, což nás může zneklidňovat….“
- Vladimír Málek: „Ten vzkaz je prostý: Ježíš má člověka tak nesmírně rád, že je ochoten udělat pro něj cokoli, třeba i zemřít. Nejen ochoten, on to doslova udělal.“
Velikonoce jako státní svátky, není to nutné
V mnoha zemích světa je Velký pátek státním svátkem, v Česku tomu tak není, i když pokusy o to v minulosti v parlamentu byly. Oba teologové se shodují v tom, že to není nutné, protože pro většinu lidí by to znamenalo jen další den volna navíc. „Nemyslím si, že by uzákonění Velikonoc jako státních svátků znamenalo jejich hlubší prožívání. Naopak se mi zdá, že ten, kdo chce tyto největší křesťanské svátky prožívat, si svůj program dokáže uspořádat tak, aby k tomu měl možnost…,“ tvrdí teolog Vladimír Málek.
Komunismus, konsumismus - vlastně je to totéž
Skutečnost, že pravý smysl Velikonoc z myslí lidí postupem času vyprchal, lze možná hledat i v tom, jak velikonoční svátky prezentoval minulý režim. Podle Aleše Opatrného ale na komunismus nelze všechno svést, protože například v sousedních zemích, kde se učilo a učí náboženství stále, není situace o mnoho lepší. Vladimír Málek příčinu hledá především v člověku samotném a nevidí zas takový rozdíl mezi komunismem a dnešním konsumismem. „Komunismus nabízel věci laciné a lživé… A lidé rádi sahají právě po tom snadno dostupném a nechávají se hýčkat polopravdami nebo lží. V tom byl komunismus úspěšný podobně jako současný konsumismus,“ tvrdí Málek. Nicméně se domnívá, že komu jde o podstatu, rychle takový trik lákavých a laciných nabídek prohlédne a pravdu nakonec najde.
Velikonoce byly vždy hlavním a ústředním svátkem církevního roku. Křesťané v minulosti slavili vzkříšení Pána celých 50 dní, radovali se z toho, že láska zvítězila nad smrtí a že skrze vzkříšení již máme podíl na naplněném životě Ježíše Krista.
