Církevní restituce porušují dva články Listiny, tvrdí ČSSD

Praha – Poslanci sociální demokracie hodlají příští týden podat ústavní stížnost na církevní restituce. Argumentují v ní, že zákon porušuje dva články Listiny základních práv a svobod. Stát by první nemovitosti mohl vydat během půl roku, někteří zákonodárci proto spěchají s tím, aby prodej vrácených nemovitostí co nejdřív zdanili. Žádostí na vrácení církevního majetku se dosud sešlo šestnáct.

Sociálním demokratům se především nelíbí, že stát bude muset vyplatit miliardové finanční náhrady v případech, kdy si církve pozemky a další nemovitosti, na které mají podle nového zákona nárok, nepřevezmou. Pokud by Ústavní soud toto ustanovení zrušil, považovala by to ČSSD za svůj největší úspěch.

Největší opoziční strana opírá svoji stížnost o dva stěžejní argumenty. Restituce podle ní odporují článku 2 Listiny základních práv a svobod, který říká, že stát se nesmí vázat na náboženské vyznání. Druhá výtka vychází z článku 11 Listiny o rovném postavení všech druhů vlastnictví. ČSSD v souvislosti s tím tvrdí, že církve mají při vracení majetku jiné podmínky než restituenti z devadesátých let.

Stížnost proti církevním restitucím
Zdroj: ČT24

Vládní koalice, která zákon prosadila, se stížnosti nebojí. „Neočekávám, že by tam byly rozpory s ústavou,“ tvrdí s klidem předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a ministr financí ji doplňuje. „Domnívám se, že ten návrh nemá šanci a jsem přesvědčen, že to ví i ČSSD.“

Církve zatím podaly 16 žádostí

Během letošního ledna už podaly církve a náboženské společnosti 16 žádostí o vydání lesů, polí a dalších nemovitostí. Státní pozemkový úřad ale předpokládá, že jejich počet bude rychle růst.

Celkem už stát eviduje žádosti v šesti krajích - ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském kraji a také v kraji Vysočina a v Praze. Jména konkrétních nemovitostí i jména církví a náboženských společností, které o majetek požádaly, ale zatím stát tají.

Levice vkládá naději v levicového prezidenta

Ústavní soud se ke stížnosti dostane nejspíš až za několik měsíců a právě s tím ČSSD počítá. Do konce léta se totiž výrazně promění složení Ústavního soudu. Nové soudce přitom bude navrhovat už nově zvolený prezident Zeman. „Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům,“ přiznává šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Nahrávám video

Vláda začne vyplácet peníze církvím až v listopadu. Další, i když mírnější útok chystají už příští týden poslanci ČSSD a nezařazený poslanec Michal Doktor. Chtějí, aby církve platily z vráceného majetku daň z příjmu. „Pozemky se změnou územní dokumentace velmi rychle promění na stavební parcely, zvýší se tak jejich hodnota. Jejich prodejem nepochybně dojde k příjmům, které nepochybně zdaněny mají být,“ tvrdí Doktor. Jeho někdejší koaliční kolega, ministr Kalousek je k tomuto návrhu vstřícný.

Kromě vyplacení finančních náhrad církvím ve výši 59 miliard vydá stát majetek za 75 miliard. Pokud by církve prodaly majetek jen za pětinu této částky, mohl by stát získat na zvažované dani zhruba tři miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 21 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 13 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.