Operační program Zaměstnanost získá prvních 863 milionů korun z evropských fondů. Uvedl to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po mimořádné schůzce Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Celkem má Česko v období 2014 až 2020 k dispozici přibližně 650 miliard korun. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) uvedla v pořadu 90´ČT24 , že za předešlé šestileté období se bude podle odhadu vracet maximálně 10 miliard korun, které se nepodařilo využití. Podle ní se už povedlo využít 98 procent přidělených peněz.
Rychlé čerpání z fondů Evropské unie bude prioritou všech ministrů. Po středečním mimořádném jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) to řekl ve sněmovně premiér. Ocenil i reakci ministerstva financí, kterému při svolání schůzky vyčítal zpožďování procesu.
Schůzku svolal Sobotka v polovině května, protože nebyl spokojený s tempem a postupem prací resortů. Konkrétní požadavky směřoval především ministerstvu financí, jehož šéfovi Andreji Babišovi (ANO) navíc vyčítal, že chyběl na posledním jednání rady a nezpracoval důležitý dokument.
Babiš: Miliardy čekají
Babiš výtky premiéra odmítl. Ve středu dále řekl, že jeho ministerstvo nic nebrzdí. „Pan premiér má špatné informace. Ministerstvo nic nebrzdí, máme v bance asi 15,7 miliardy korun, které čekají na čerpání,“ uvedl Babiš. Programy jsou podle něj připravené, ministerstvo práce a sociálních věcí již dokonce čerpalo v programu zaměstnanost 863 milionů korun. „Všechno jsme probrali a každý myslím ví, co má dělat,“ řekl.
Sobotka po ministerstvu chtěl předložení novely rozpočtových pravidel, rychlé dokončení auditu designace jednotlivých operačních programů, aby mohl Brusel začít proplácet peníze, a jasné definování pravidel pro finanční nástroje. „Jsem rád, že ministerstvo zareagovalo, zrychlilo své aktivity ve všech oblastech a představilo konkrétní termíny,“ řekl předseda vlády.
Chystané změny
Šlechtová uvedla, že vláda pracuje na zjednodušení systému čerpání pro žadatele dotací. Ředitelka společnosti OTIDEA, která se zabývá poradenstvím v oblasti zakázek, Kateřina Koláčková potvrdila, že systém je velmi složitý. Stěžovala si například na různá pravidla pro různé dotační programy, podle ní by pomohlo sjednocení pravidel.
„Není problém získat evropské peníze, problém nastává až ve chvíli jejich přidělení. Postupuje se podle velmi složitých pravidel, často formalistických,“ uvedla Koláčková. Upozornila i na nezralost kontrolorů a jejich velkou fluktuaci. To podle ní často vede k následné kontrole předešlých kontrol a popření práce předchůdců současných kontrolorů.
Šlechtová vysokou fluktuaci potvrdila. Podle ní činila za rok 2015 v průměru 10 procent, ale v některých řidicích orgánech byla i 30 procent. Ministryně rovněž kritizovala chybějící kvalifikaci kontrolorů.
Loni nebyla vyčerpána ani koruna
V loňském roce Česko nové dotace vůbec nečerpalo. A někde je navíc museli vracet, například v základní škole Kameňačky v Brně. Firma, která stavěla zázemí školní sokolovny nedodržela termíny a radnice musela vrátit evropskou dotaci 15 milionů. Podobně kvůli pochybnému tendru na výstavbu zdravotnických zařízení musí nyní Plzeňský kraj vracet 100 milionů.
Potíže kolem dotací kritizuje i opozice. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že „je tu plno věcí, kdy vláda klade překážky sama sobě, aby se ty peníze mohly vyčerpat“. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik zase řekl, že „je tristní, když jsme plátcem do fondů a když to zaplatíme, tak to neumíme kvůli nějakým pochybením ve větší míře vyčerpat“.
Ministři proto dostali od premiéra úkol – evropské fondy musí být pro jejich resorty prioritou. Šlechtová navíc vyzvala případné žadatele, aby se nebáli žádosti o dotace podávat. Uvedla, že podmínky jsou již zjednodušené, navíc se je ministerstvo chystá ještě zjednodušit. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dodal, že již nyní běží výzvy pro začínající zemědělce. Připravuje se rovněž zářijové kolo na potravinářství.
Peníze byly využity, ale jak…
Šlechtová uvedla, že za období 2007 až 2013 se podařilo ve finiši zmenšit množství nevyužitých peněz. Problémem však byla kvalita projektů, do kterých směřovaly peníze využité.
„V mnoha ohledech to bylo zneužito. Peníze, na které jsme měli nárok, jsme investovali do hotelů, které jsou nyní prázdné. Do golfových hřišť, za které se platí vysoké ceny, aby tam vůbec někdo mohl hrát. Do mnoha akvaparků, kam lidé nechodí, nebo je to drahé,“ řekla ministryně. Dodala, že příjemci těchto dotací budou ještě mít velký problém, aby naplnili tzv. udržitelnost. Šlechtová zdůraznila, že pro období 2014 až 2020 přes ni neprojdou žádné projekty, které nedávají smysl.
Bývalý ministr financí Ivan Pilip k tomu řekl, že nastavit evropské fondy na klíčové projekty byla z 95 procent záležitost českých orgánů, nikoliv evropských. Přínos těchto dotací pro růst hrubého domácího produktu odhadl mezi 0,5 až 1 procentem. U státního rozpočtu 7 až 8 procent.
- Od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika čerpala a čerpá evropské peníze ve třech programových obdobích. V prvním zkráceném do roku 2006
získala zhruba 80 miliard korun. Ve třetím období pro roky 2014–2020 je k dispozici zhruba 650 miliard korun. - Zdroj: ČTK
