Praha – Kdo někdy navštívil Island, bývá tímto ostrovním státem doslova uchvácen. Většina ostatních o této zemi ví spíše jen to, že je zakládajícím členem NATO bez vlastní armády a touží po EU, dala světu slova jako gejzír a sága, že tam mají sopky s nevyslovitelným jménem, co dokáží na několik dnů totálně paralyzovat leteckou dopravu nejen nad Evropou, že islandská jména jsou v telefonních seznamech řazena podle křestních jmen a že se Island poměrně rychle oklepal z hospodářské krize, která tu před čtyřmi lety položila tři největší banky. Prezident Islandu Ólafur Ragnar Grímsson přijíždí dnes na pozvání svého českého kolegy Václava Klause na třídenní státní návštěvu České republiky.
Přijíždí hlava země, co dokáže ochromit lety nad Evropou
Moje první auto? Škodovka…
Devětašedesátiletý Grímsson, který má na programu také jednání s předsedou Senátu Milanem Štěchem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou a pražským primátorem Bohuslavem Svobodou, se prezidentu Klausovi během jeho návštěvy na Islandu v roce 2005 přiznal, že sice nikdy v Praze nebyl, ale že jeho první auto po získání řidičáku byla škodovka. Do České republiky přijede se svou britsko-izraelskou manželkou Dorrit Moussaieffovou, kterou si vzal v den svých šedesátin.
Jako v pořadí pátý prezident Islandu od roku 1944 se bude Grímsson letos doma ucházet už o pátý prezidentský mandát. Ještě v lednovém novoročním projevu přitom tvrdil pravý opak a víceméně naznačil, že mu 16 let v této funkci už stačilo. Změnil názor poté, co ho o to v petici požádalo 30 tisíc obyvatel Islandu – tedy každý desátý. V zemi větší než celá Česká republika plus ještě jednou celá Morava a Slezsko totiž žije jen o málo víc obyvatel než v Ostravě – a z toho ještě více než třetina v Reykjavíku.
GALERIE
Ólafur Ragnar Grímsson
Rebel Grímsson: Jako první prezident nepodepsal zákony
Islandský prezident má víceméně jen reprezentativní funkci, nicméně jednou z jeho pravomocí je odmítnout podepsání zákonů schválených parlamentem. V takovém případě musí o návrzích hlasovat lidé v referendu. Grímsson je první hlavou země, která tuto pravomoc využila. To se stalo v roce 2004, kdy odmítl mediální zákon; z referenda ale sešlo, protože vláda pro jistotu návrh zákona stáhla. Loni a předloni vyvolal prezident další dvě referenda o vládou sjednané dohodě, podle níž měla země zaplatit Británii a Nizozemsku pět miliard dolarů jako náhradu za ztracené vklady Britů a Nizozemců u islandské internetové banky Icesave. Islanďané se postavili za prezidenta a dohody v referendech odmítli.
Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank (společně s Kaupthing a Glitnir), které v roce 2008 během jediného týdne zkrachovaly. Islandská ekonomika prodělala hlubokou krizi, řada Islanďanů přišla o práci, úspory i bydlení, hodnota islandské koruny se hluboce propadla. Odvrátit bankrot se podařilo jen díky výrazným škrtům v rozpočtu a půjčkám od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Koncem dubna zvláštní tribunál z částečného podílu na zhoršení krize shledal vinným bývalého islandského premiéra Geira Haardeho, šalamounsky mu ale nevyměřil žádný trest. Podle MMF se Island nakonec z hospodářské krize zotavil dříve, než se čekalo. Kvůli krizi pak země začala usilovat o vstup do EU.
Grímssonovou předchůdkyní v úřadě byla v letech 1980-1996 Vigdís Finnbogadóttirová, která se stala první zvolenou prezidentkou na světě a první prezidentkou Evropy. Jednokomorový, 63členný Althing se poprvé sešel v roce 930 a je nejstarším parlamentem světa. Premiérkou je od roku 2009 poprvé žena - socialistka Jóhanna Sigurgardóttirová, která se mimo jiné jako první premiérka na světě otevřeně přihlásila k lesbické orientaci; jako jedna z prvních využila také nový zákon umožňující na Islandu sňatky homosexuálů.
GALERIE
Ledovcový vulkán Grímsvötn chrlí sopečný prach
„Sigurgarova dceraová?“ To zní divně…
Mimochodem: přechylování islandských „příjmení“ působí v češtině poměrně směšně vzhledem k tomu, že to klasická příjmení nejsou. Jde o křestní jméno po otci, k němuž si dcery přidávají „dóttir“ a synové „son“. „Příjmení“ se proto nemění v případě sňatku a logicky ho nepřebírají ani děti. V případě premiérky tedy jméno znamená něco jako „Jóhanna, Sigurgarova dcera“. To je také důvod, proč v islandských telefonních seznamech (i jiných seznamech) jsou lidé řazeni abecedně podle křestních jmen a výhradně křestními jmény se také oslovují. Výjimkou jsou v tomto ohledu jména cizinců – jako třeba zrovna v případě prezidentovy manželky.
Islandština je zkrátka jazyk, který se od dob osídlení Islandu v 9. století nijak výrazně nezměnil – a je zřejmě nejbližší jazyku starých vikingů; platí zde přísné jazykové zákony a nepřejímají se cizí slova. Těžko vyslovitelné islandské názvy jako Eyjafjallajökull a Grímsvötn ale zná kdekdo. Jsou to jména sopek, které na sebe upozornily předloni a loni: Sopečný prach z nich ochromil valnou část letecké dopravy nad Evropou.