Ústavní činitelé řešili se Zemanem migrační krizi
„Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů, a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU,“ uvedl v prohlášení prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Minischengen nechceme
Schůzka proběhla den před setkáním lídrů Evropské unie v Bruselu, kde se má jednat o dalším řešení migrační krize. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) mandát od vlády má - úkolem číslo jedna je posílení ochrany vnějších hranic Schengenu.
S tím souhlasí i prezident. Evropskou komisi zkritizoval za to, že toto téma zanedbala a přistupuje k němu váhavě a s velkým zpožděním.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v Událostech, komentářích sice naznačil, že kdyby přišla řeč na redukci schengenského prostoru, mohla by se točit kolem Řecka, zdůraznil však, že si žádné podobné úvahy účastníci schůzky nepřejí. „Je naprosto správný postoj, že se Schengen musí bránit společně. Kdyby se země začaly hodnotit, která více, která méně, tak by to mohl být nekonečný příběh,“ uvedla hlava horní parlamentní komory.
Sobotka přivítal, že všichni účastníci schůzky podporují zachování Schengenu i vznik společné evropské pohraniční a pobřežní stráže na jeho ochranu. „Česká republika musí jednoznačně odmítnout nejrůznější nápady na minischengeny,“ řekl po jednání. Narážel tím na Holandsko, kde se objevily nápady, že by vznikl minischengen, který by nezahrnoval nové členské státy EU.
Sobotka: Nápady na minischengeny odmítáme
Neshody zůstávají u přerozdělování uprchlíků
Neshody ale dál panují v otázce přerozdělování uprchlíků. Zeman relokace zásadně odmítá. „Pan prezident prosazuje názor v zásadě strčit hlavu do písku a tvářit se, že kolem nás žádná migrační krize není. To prostě možné není,“ řekl České televizi Sobotka. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ale dodává, že je u migrantů zároveň potřeba mít kontrolu nad jejich skutečným původem.
Diskuse se podle Sobotky vedly i o potřebě rozlišovat mezi muslimy. „Pokud má Západ porazit Islámský stát, tak to může udělat jen tehdy, pokud bude mít spojence mezi umírněnými muslimy a muslimskými státy,“ podotkl.
Tématem schůzky byl i summit NATO ve Varšavě. Česká republika podle Sobotky podpoří pozvánku pro Černou Horu.
Politici ladili se Zemanem společný postoj
Na pravidelných schůzkách u prezidenta se představitelé v minulosti domluvili po odlišných postojích mezi Hradem a vládou. Kromě Zemana, Sobotky a Štěcha se jednání zúčastnili také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Milan Štěch však upozornil, že názorové rozdíly jsou menší, než se může zdát z mediální prezentace. „Prezident sám na úvod konstatoval, že minimálně v 90 procentech se ústavní činitelé v pohledu na problematiku zahraniční politiky včetně migrační krize shodují,“ podotkl.
Letos šlo o poslední společnou schůzku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se s prezidentem znovu potká 2. ledna na obědě v Lánech.
Události, komentáře: Koordinace zahraniční politiky
Zeman: Opatrnost vůči migrační vlně už není jen vlastností V4
Zeman se k migrační krizi vyjádřil i v rozhovoru se slovenskou agenturou TASR. Uvedl, že opatrnost vůči migrační vlně už podle něj není jen vlastností visegrádské skupiny, ale postupně se přidávají i další státy: „Donald Tusk (předseda Evropské rady) nedávno konstatoval, že se situace změnila a převládlo mínění, že přerozdělovací mechanismus je, nediplomaticky řečeno, nesmysl.“
Vrátil se i k zářijové schůzce ministrů vnitra EU, kde Polsko jako jediné z V4 hlasovalo pro mimořádné rozdělení žadatelů o azyl. „Mluvil jsem nedávno s polským prezidentem a zdá se, že jeho postoj i postoj nové polské vlády znamená návrat do Visegrádu a nesouhlas s kvótami,“ konstatoval.
Preziden také vyzval k respektování muslimských zemí. Některé z nich jsou podle něj liberálnější, jiné méně, ale „respektujeme jejich víru, pokud jejich obyvatelé nepřicházejí do Evropy“. Pokud přicházejí do Evropy, dochází podle Zemana ke kontaktu dvou neslučitelných kultur. „A já vůbec nehodnotím, která je vyšší a která je nižší,“ dodal.
