Všeobecná zdravotní pojišťovna připravila systém podpory lékařů pro dospělé i děti v místech, kde nemají doktoři o otevření praxe zájem. Často jde o pohraniční a jiná odlehlá místa. Pojišťovna by lékařům nabídla o třetinu vyšší část platby. S žádostí o řešení problému se na VZP obrátilo ministerstvo zdravotnictví. Ministr předpokládá zavedení už na podzim.
„Standardní průměrná praktická péče pro dospělé poskytuje službu 1740 klientům a úhrada za rok je pro ordinaci zhruba dva miliony korun. V rámci bonifikace by v případě otevření ordinace v oblasti, ve které lékaře potřebujeme, došlo k navýšení zhruba o šest set tisíc korun. Myslíme si, že je to bonifikace, která by mohla být pro kolegy lékaře zajímavá,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
V případě praktických lékařů pro děti a mládež je vytyčená částka o něco nižší, ordinace by si i tak ale přilepšily o zhruba pět set padesát tisíc korun.
Cílem je otevírat ambulance i tam, kde je sice splněn zákonný požadavek na místní a časovou dostupnost s 35 minutami dojezdu, ale v regionech s menší hustotou obyvatel může být lékařská praxe stále obtížně dostupná pro seniory nebo rodiny s dětmi. Nabídka zvýhodněné platby by tak přišla na řadu v momentě, pokud by se opakovaně nedařilo v rámci výběrového řízení nalézt lékaře. Finanční zvýhodnění by bylo garantováno po dobu pěti let.
Problém pociťují v příhraničních oblastech také nemocnice. Mladí lékaři často jezdí pracovat raději do ciziny. „Pět kilometrů za hranicemi je nemocnice v Selbu a tam bude plat samozřejmě daleko vyšší,“ zmínil starosta Aše Dalibor Blažek (HNHRM). I kvůli odchodům chtějí odbory vyjednat lékařům od ledna zvýšení platů o deset procent. Od ministra mají slíbenou zatím polovinu.
Podpora pro malé praxe, odměny i za službu první pomoci
Už v současné době VZP podporuje malé praxe, v nichž lékařům pojišťovna kompenzuje menší počet pacientů. Pokud má takový lékař zhruba 400 lidí, již nyní mu pojišťovna doplácí 300 tisíc korun. „V případě, že by taková praxe byla zřizována v oblasti, kde není zájem praktických lékařů o činnost, tak by se navyšovala o dalších zhruba tři sta tisíc korun jako bonifikace," zmínil Kabátek.
Další finanční přilepšení by čekalo na ty lékaře, kteří by se zasazovali o preventivní péči a uzpůsobili by i časovou dostupnost své služby. „Podmínkou pro dosažení určitého bonusu je dodržení minimálně dvou dnů v týdnu ordinační doby minimálně do 18 hodin,“ dodal ředitel VZP. Dohromady by si tak mohli přilepšit o přibližně čtyřicet tisíc korun.
Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) také řešil s pojišťovnou problém se zajištěním lékařské služby první pomoci. „Část praktických lékařů nemá zájem se do systému zapojovat, hledají spíš důvody, proč se nezapojit, místo toho, aby systém fungoval,“ uvedl Němeček. Model odměny, kterou VZP připravila, vybízí k aktivní účasti. „Bude vyplácena jednorázově v případě, že lékař doloží účast na lékařské službě první pomoci při minimálním rozsahu deseti služeb ročně,“ uvedl Kabátek s tím, že řádově jde o desítky tisíc korun.
Motivační plán by také mohl přispět ke generační obměně v řadách praktických lékařů. Mezi mladými do 35 let totiž podle posledních údajů z roku 2013 v tomto oboru působí 294 doktorů, pediatrů pak jenom 23. Přitom mezi lékaři, kteří jsou starší než sedmdesát let, má otevřenou praxi 349 z nich, pediatrů je 102.
