Praha - Jaké byly osudy povstalců, zvaných podle svého velitele banderovci, a jak se probíjeli přes Československo na západ? Byli to masoví vrazi, nebo jen zoufalí lidé, kteří bránili svou svobodu? Můžeme dnes konečně posoudit, kdo skutečně byli a kdo byl jejich vůdce Stepan Bandera? Možná Vám na tyto a třeba i další otázky odpoví ojedinělý dokument České televize.
Těsně po druhé světové válce prchalo přes Československo několik stovek banderovců. Jejich vlast, Ukrajinu, ovládl Stalin a oni se chtěli probít do americké zóny vlivu. Československá armáda na ně uspořádala hon a nastupující komunistická moc jejich útěk přes hranice dokázala zúročit ke svým cílům.
Kdo ale skutečně byli lidé, kteří se během války byli schopni spojit s Hitlerem a kteří vraždili české i polské obyvatelstvo na Ukrajině? A za co vlastně skutečně bojovali? Televizní studio Ostrava natočilo dokument, který vyvolává řadu emocí. Přináší svědectví dosud žijících banderovců, ale i těch, kteří na Ukrajině přečkali jejich řádění. Českoslovenští vojáci vzpomínají na nerovný boj s daleko zdatnějším protivníkem, v němž umírali. V dokumentu hovoří čeští i ukrajinští historikové a objevují se unikátní dobové filmové záběry.
Dokumentární film Banderovci vstupuje na tenký led. Hledá odpověď na otázky, které jsou i na samotné Ukrajině velmi citlivým a výbušným politickým tématem. Vypráví příběhy lidí, které utrpení pod stalinistickým režimem přimělo ke krajním činům, a pokouší se českému divákovi bez ideologických předsudků přiblížit, kdo byli stoupenci Stepana Bandery.
Nový dokument o ukrajinských nacionalistech, kteří si až příliš pozdě uvědomili, že bojovali předem ztracenou válku, natočil režisér Aleš Koudela. Zabývá se i epizodou, kdy se skupiny banderovců probíjely přes Československo na západ.
Dokument se věnuje době, kdy se skupiny banderovců probíjely přes československé území. Chtěli se dostat na území spravované západními velmocemi se zoufalým poselstvím: Válka pokračuje, pomozte nám!
Stepan Bandera, který za druhé světové války bojoval za nezávislost Ukrajiny, proti Sovětskému svazu i za cenu spojenectví s nacistickým Německem, je v západní části Ukrajiny stále považován za hrdinu. Po druhé světové válce, když byli stoupenci Bandery poraženi Rudou armádou, se zbytky povstalců probíjely přes tehdejší Československo a Rakousko do americké zóny v obsazeném Německu. Pro československou armádu byly boje s banderovci největším poválečným střetnutím do té doby. Padlo v nich 49 československých vojáků, i tak ale v roce 1947 na západ proklouzlo 210 povstalců. Když zjistili, že nikdo nemá zájem jim pomáhat, rozešli se s pocitem křivdy do všech koutů světa.
