Psi rozeznávají různé lidské jazyky, zjistili vědci předčítáním Malého prince

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.

Laura Cuayaová dostala nápad na výzkum, když se kvůli práci přestěhovala z Mexika do Budapešti. Do maďarského hlavního města ji doprovázel i její pes Kun-Kun. „Zajímalo mě, zda si Kun-Kun uvědomuje, že lidé v Budapešti mluví odlišným jazykem,“ řekla.

Vědci zařadili do experimentu osmnáct psů včetně právě Kun-Kuna. Předčítali jim pasáže z Malého prince ve španělštině a maďarštině. V jednom jazyce byl pes jako štěně vycvičen a s druhým do té doby takřka nepřišel do kontaktu. Badatelé současně sledovali aktivitu mozku těchto psů. Ve studii následně uvedli, že se poprvé podařilo prokázat, že tito mazlíčci vnímají jinak známý a neznámý jazyk.

Jazyky mají své melodie a rytmy

„Každý jazyk se vyznačuje tím, že má nějaké pravidelnosti ve zvuku. Naše poznatky napovídají, že psi během života s lidmi vnímají pravidelnosti jazyka, kterému jsou vystaveni,“ vysvětluje expert Raúl Hernández-Pérez. Podle dalšího vědce Attily Andicse si psi mohli tuto schopnost evolučně vyvinout díky dlouhému soužití s člověkem.

Vědci také sledovali aktivity psích mozků, když jim předčítali pasáže z knihy a když jim četli zcela nesmyslný text, jehož zvuk byl „výrazně nepřirozený“. I v tomto případě byla odezva odlišná. Podle Hernándeze-Péreze tak psi prokázali podobnou schopnost jako lidi rozeznat řeč od zvuků, které řečí nejsou. „Fungování této schopnosti rozeznat řeč může být ale odlišné od lidského vnímání řeči,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 19 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled