Psi rozeznávají různé lidské jazyky, zjistili vědci předčítáním Malého prince

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.

Laura Cuayaová dostala nápad na výzkum, když se kvůli práci přestěhovala z Mexika do Budapešti. Do maďarského hlavního města ji doprovázel i její pes Kun-Kun. „Zajímalo mě, zda si Kun-Kun uvědomuje, že lidé v Budapešti mluví odlišným jazykem,“ řekla.

Vědci zařadili do experimentu osmnáct psů včetně právě Kun-Kuna. Předčítali jim pasáže z Malého prince ve španělštině a maďarštině. V jednom jazyce byl pes jako štěně vycvičen a s druhým do té doby takřka nepřišel do kontaktu. Badatelé současně sledovali aktivitu mozku těchto psů. Ve studii následně uvedli, že se poprvé podařilo prokázat, že tito mazlíčci vnímají jinak známý a neznámý jazyk.

Jazyky mají své melodie a rytmy

„Každý jazyk se vyznačuje tím, že má nějaké pravidelnosti ve zvuku. Naše poznatky napovídají, že psi během života s lidmi vnímají pravidelnosti jazyka, kterému jsou vystaveni,“ vysvětluje expert Raúl Hernández-Pérez. Podle dalšího vědce Attily Andicse si psi mohli tuto schopnost evolučně vyvinout díky dlouhému soužití s člověkem.

Vědci také sledovali aktivity psích mozků, když jim předčítali pasáže z knihy a když jim četli zcela nesmyslný text, jehož zvuk byl „výrazně nepřirozený“. I v tomto případě byla odezva odlišná. Podle Hernándeze-Péreze tak psi prokázali podobnou schopnost jako lidi rozeznat řeč od zvuků, které řečí nejsou. „Fungování této schopnosti rozeznat řeč může být ale odlišné od lidského vnímání řeči,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...