Psi rozeznávají různé lidské jazyky, zjistili vědci předčítáním Malého prince

Psi dokážou rozlišit jazyk, v němž byli vycvičeni, od neznámé řeči. Ve studii, kterou vydal časopis NeuroImage, to uvádí tým vědců z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti. Výzkumníci sledovali aktivitu mozku u osmnácti psů, když jim předčítali pasáže z Malého prince ve dvou odlišných jazycích, informovala agentura EFE.

Laura Cuayaová dostala nápad na výzkum, když se kvůli práci přestěhovala z Mexika do Budapešti. Do maďarského hlavního města ji doprovázel i její pes Kun-Kun. „Zajímalo mě, zda si Kun-Kun uvědomuje, že lidé v Budapešti mluví odlišným jazykem,“ řekla.

Vědci zařadili do experimentu osmnáct psů včetně právě Kun-Kuna. Předčítali jim pasáže z Malého prince ve španělštině a maďarštině. V jednom jazyce byl pes jako štěně vycvičen a s druhým do té doby takřka nepřišel do kontaktu. Badatelé současně sledovali aktivitu mozku těchto psů. Ve studii následně uvedli, že se poprvé podařilo prokázat, že tito mazlíčci vnímají jinak známý a neznámý jazyk.

Jazyky mají své melodie a rytmy

„Každý jazyk se vyznačuje tím, že má nějaké pravidelnosti ve zvuku. Naše poznatky napovídají, že psi během života s lidmi vnímají pravidelnosti jazyka, kterému jsou vystaveni,“ vysvětluje expert Raúl Hernández-Pérez. Podle dalšího vědce Attily Andicse si psi mohli tuto schopnost evolučně vyvinout díky dlouhému soužití s člověkem.

Vědci také sledovali aktivity psích mozků, když jim předčítali pasáže z knihy a když jim četli zcela nesmyslný text, jehož zvuk byl „výrazně nepřirozený“. I v tomto případě byla odezva odlišná. Podle Hernándeze-Péreze tak psi prokázali podobnou schopnost jako lidi rozeznat řeč od zvuků, které řečí nejsou. „Fungování této schopnosti rozeznat řeč může být ale odlišné od lidského vnímání řeči,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 11 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 13 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 15 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...