Vědci z Hongkongu oznámili, že dospěli k přelomu v léčbě nakažlivých onemocnění. S úspěchem otestovali chemickou látku AM580, která by měla být schopná útoku na samotnou podstatu toho, co dělá virus virem. Otevřela se tak cesta k medikamentu, jenž by posloužil k širokému úderu proti virovým onemocněním – namísto úžeji cílených vakcín.
V posledních letech se začaly světem šířit nemoci, které byly neznámé, ale současně jsou značně nebezpečné – ať už jsou to různé kmeny ptačí chřipky, blízkovýchodní respirační syndrom MERS nebo těžký akutní respirační syndrom SARS.
Kvůli globalizaci se tato onemocnění šíří stále rychleji, není proti nim ale obrany až do doby, než vznikne vakcína. To ovšem může trvat i několik let, virus navíc může v mezičase zmutovat na jiný kmen, proti němuž už vakcína účinná nebude.
Vědci proto hledají cesty, jak nemoci způsobované viry porazit rychleji. Řešení by mohla představovat „širokospektrální antivirotika“, která pokládají za svatý grál na pomyslné křížové výpravě proti virům. Na rozdíl od vakcín, které se umí vypořádat jen s jedním kmenem viru, jsou totiž tyto nové látky schopné útočit na širokou škálu virů. A významný krok na tomto bitevním poli nyní učinili experti z Hongkongu.
Zastavit chřipkové viry, SARS i ziku
Vědecký tým použil chemikálii AM580 a její účinky už i otestoval, byť pouze na myších. Experimenty trvaly dva roky a byly víc než úspěšné, protože zastavily množení řady virů – chřipkové H1N1, H5N1 a H7N9, ale také ty, které způsobují nemoci SARS a MERS. A dokonce byly stejně účinné proti viru zika a Enteroviru71.
„Tohle je něco, čemu říkáme širokospektrální antivirové léčivo. Zabíjí množství virů,“ komentoval dokončený výzkum jeho hlavní autor, mikrobiolog Yuen Kwok-yung. „Je to velmi důležité pro včasnou kontrolu epidemie.“
Podle hongkongské zprávy je nová chemikálie „velice účinná v narušení životního cyklu virů“ a v budoucnu by se mohla dát využít jako širokospektrální léčivo proti virovým onemocněním – a to dokonce i proti virům, které lidstvo ještě vůbec nezná.
Naděje z Japonska
Asijský výzkum vychází z práce virologů, kteří se zaměřují na nepřímé útoky, tedy na výzkum léků, které necílí přímo na virus. Místo toho sledují látky, které narušují způsob, jakým viry dokážou využívat klíčově důležité mastné kyseliny (neboli lipidy) v buňkách, aby se s jejich pomocí množily.
Dalším krokem čínských výzkumníků bude testování na dalších laboratorních zvířatech; na řadu nyní přijdou prasata a primáti, tedy tvorové, kteří jsou člověku geneticky bližší než myši. Princip, se kterým AM580 šíření virů zastavovala, by sice měl fungovat stejně u všech savců, ale aby mohl výzkum pokračovat, je třeba to ověřit. Hongkongští vědci však svému výzkumu věří – nechali si ho už patentovat v USA.
Derivát látky AM580 navíc není pro virology zcela nový. V Japonsku ho už použili k léčbě rakoviny, což jen zvyšuje pravděpodobnost, že pro člověka nebude tato látka toxická.
Americký virolog Benjamin Neuman, který se věnuje stejné oblasti bádání, ale varuje před předčasným nadšením. Tato antivirotika totiž podobně jako některé chemoterapie nepřátelské organismy de facto vyhladoví.
To poškozuje buňky v lidském těle, a i když se mohou opravit, není doposud jasné, jestli na to bude mít člověk dost energie. Vědci tedy budou muset velice pečlivě prozkoumat, v jaké situaci tyto látky používat – jinak by se totiž mohly objevit větší problémy, než způsobuje samotná nemoc.
