Čínská vakcína firmy Sinovac na omikron nestačí, ukázala první studie

Vakcína Coronavac společnosti Sinovac Biotech, která je jednou z nejrozšířenějších vakcín na světě, neposkytuje dostatečné množství protilátek k neutralizaci varianty omikron, uvedli hongkongští vědci. Jejich oznámení je výsledkem prvních laboratorních zkoušek, kde se testovalo, jak si tato očkovací látka vede.

Výsledky výzkumu mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stovky milionů lidí, kteří se spoléhají na čínskou vakcínu, že je ochrání před vážným průběhem covidu-19. Zdaleka největší dopad by to mohlo mít v samotné Číně, která zatím úspěšně držela nový koronavirus mimo své hranice a nemůže se tedy ani spolehnout na protilákty získané onemocněním.

Jak vypadal výzkum

Vědci provedli první průzkum, který měl jen malý rozsah –⁠ aby co nejrychleji získali alespoň nějaké informace o účinnosti vakcíny proti nové mutaci. Ukázalo se, že ve skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou Coronavac se v krevním séru žádného z nich nevyskytly dostatečné protilátky k neutralizaci varianty omikron. Toto prohlášení zveřejnil tým vědců z hongkongské univerzity v úterý 14. prosince pozdě večer.

V jiné skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou na principu mRNA vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech mělo 5 lidí dostatečnou ochranu neutralizačních schopností proti nové variantě, uvedli vědci. Tento výsledek je podle autorů plně v souladu s předběžnými závěry, které Pfizer a BioNTech zveřejnily minulý týden –⁠ podle nichž by byla zapotřebí k plné ochraně proti omikronu třetí dávka jejich vakcíny.

Studie, kterou vedl profesor Yuen Kwok Yung, který se věnuje výzkumu infekčních chorob na Hongkongské univerzitě, už byla přijata k publikaci v lékařském časopise Clinical Infectious Diseases a je v současné době k dispozici on-line jako preprint.

Reálný výsledek může být lepší

Tato studie se věnovala pouze výzkumu protilátek, ale imunitní systém je očkováním povzbuzen více způsoby. Analýza tedy nemohla odhalit, jak budou reagovat T-buňky, další zbraň imunitního systému proti buňkám infikovaným virem. Je možné, že ty budou nějakou aktivitu projevovat, ale na další závěry je ještě brzy.

Podle singapurského deníku BusinessTimes jsou ale tato zjištění v každém případě ranou pro ty, kteří obdrželi 2,3 miliardy dávek Coronavacu –⁠ týká se se to zejména lidí v pevninské Číně a také v mnoha rozvojových zemích.

Klasická vakcína se zatím moc neosvědčila

„Očekává se, že Coronavac připraví tělo na obranu proti infekci virem SARS-CoV-2. Tato vakcína obsahuje virus SARS-CoV-2, který byl inaktivován (usmrcen) a nemůže tak způsobit onemocnění. Tato vakcína obsahuje také adjuvans, látku, která pomáhá posílit imunitní odpověď na vakcínu,“ uvádí o obecném principu Coronavacu český  Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a začne proti němu vytvářet protilátky. Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu se skutečným (živým) virem SARS-CoV-2, imunitní systém jej již rozpozná a bude proti němu schopen spustit imunitní reakci.“

Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil průběžné hodnocení této očkovací látky pro případné schválení v Evropě letos v květnu, zatím bez výsledku. Že je tato vakcína výrazně méně účinná než „západní“ vakcíny, se ukázalo už několikrát, například v dubnu v Brazílii. V létě to potvrdil další výzkum –⁠ hongkongská studie ukázala, že lidé, kteří dostali vakcínu proti covidu od společností Pfizer/BioNTech, měli desetkrát více protilátek než ti, kteří dostali čínskou vakcínu Sinovac. A do třetice na podzim dlouhodobější studie varovala, že i ty protilátky, které po čínské vakcíně vzniknou, rychle mizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 5 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 6 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 9 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 12 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...