Čínská vakcína firmy Sinovac na omikron nestačí, ukázala první studie

Vakcína Coronavac společnosti Sinovac Biotech, která je jednou z nejrozšířenějších vakcín na světě, neposkytuje dostatečné množství protilátek k neutralizaci varianty omikron, uvedli hongkongští vědci. Jejich oznámení je výsledkem prvních laboratorních zkoušek, kde se testovalo, jak si tato očkovací látka vede.

Výsledky výzkumu mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stovky milionů lidí, kteří se spoléhají na čínskou vakcínu, že je ochrání před vážným průběhem covidu-19. Zdaleka největší dopad by to mohlo mít v samotné Číně, která zatím úspěšně držela nový koronavirus mimo své hranice a nemůže se tedy ani spolehnout na protilákty získané onemocněním.

Jak vypadal výzkum

Vědci provedli první průzkum, který měl jen malý rozsah –⁠ aby co nejrychleji získali alespoň nějaké informace o účinnosti vakcíny proti nové mutaci. Ukázalo se, že ve skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou Coronavac se v krevním séru žádného z nich nevyskytly dostatečné protilátky k neutralizaci varianty omikron. Toto prohlášení zveřejnil tým vědců z hongkongské univerzity v úterý 14. prosince pozdě večer.

V jiné skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou na principu mRNA vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech mělo 5 lidí dostatečnou ochranu neutralizačních schopností proti nové variantě, uvedli vědci. Tento výsledek je podle autorů plně v souladu s předběžnými závěry, které Pfizer a BioNTech zveřejnily minulý týden –⁠ podle nichž by byla zapotřebí k plné ochraně proti omikronu třetí dávka jejich vakcíny.

Studie, kterou vedl profesor Yuen Kwok Yung, který se věnuje výzkumu infekčních chorob na Hongkongské univerzitě, už byla přijata k publikaci v lékařském časopise Clinical Infectious Diseases a je v současné době k dispozici on-line jako preprint.

Reálný výsledek může být lepší

Tato studie se věnovala pouze výzkumu protilátek, ale imunitní systém je očkováním povzbuzen více způsoby. Analýza tedy nemohla odhalit, jak budou reagovat T-buňky, další zbraň imunitního systému proti buňkám infikovaným virem. Je možné, že ty budou nějakou aktivitu projevovat, ale na další závěry je ještě brzy.

Podle singapurského deníku BusinessTimes jsou ale tato zjištění v každém případě ranou pro ty, kteří obdrželi 2,3 miliardy dávek Coronavacu –⁠ týká se se to zejména lidí v pevninské Číně a také v mnoha rozvojových zemích.

Klasická vakcína se zatím moc neosvědčila

„Očekává se, že Coronavac připraví tělo na obranu proti infekci virem SARS-CoV-2. Tato vakcína obsahuje virus SARS-CoV-2, který byl inaktivován (usmrcen) a nemůže tak způsobit onemocnění. Tato vakcína obsahuje také adjuvans, látku, která pomáhá posílit imunitní odpověď na vakcínu,“ uvádí o obecném principu Coronavacu český  Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a začne proti němu vytvářet protilátky. Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu se skutečným (živým) virem SARS-CoV-2, imunitní systém jej již rozpozná a bude proti němu schopen spustit imunitní reakci.“

Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil průběžné hodnocení této očkovací látky pro případné schválení v Evropě letos v květnu, zatím bez výsledku. Že je tato vakcína výrazně méně účinná než „západní“ vakcíny, se ukázalo už několikrát, například v dubnu v Brazílii. V létě to potvrdil další výzkum –⁠ hongkongská studie ukázala, že lidé, kteří dostali vakcínu proti covidu od společností Pfizer/BioNTech, měli desetkrát více protilátek než ti, kteří dostali čínskou vakcínu Sinovac. A do třetice na podzim dlouhodobější studie varovala, že i ty protilátky, které po čínské vakcíně vzniknou, rychle mizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 4 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...