Čínská vakcína firmy Sinovac na omikron nestačí, ukázala první studie

Vakcína Coronavac společnosti Sinovac Biotech, která je jednou z nejrozšířenějších vakcín na světě, neposkytuje dostatečné množství protilátek k neutralizaci varianty omikron, uvedli hongkongští vědci. Jejich oznámení je výsledkem prvních laboratorních zkoušek, kde se testovalo, jak si tato očkovací látka vede.

Výsledky výzkumu mohou mít dalekosáhlé důsledky pro stovky milionů lidí, kteří se spoléhají na čínskou vakcínu, že je ochrání před vážným průběhem covidu-19. Zdaleka největší dopad by to mohlo mít v samotné Číně, která zatím úspěšně držela nový koronavirus mimo své hranice a nemůže se tedy ani spolehnout na protilákty získané onemocněním.

Jak vypadal výzkum

Vědci provedli první průzkum, který měl jen malý rozsah –⁠ aby co nejrychleji získali alespoň nějaké informace o účinnosti vakcíny proti nové mutaci. Ukázalo se, že ve skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou Coronavac se v krevním séru žádného z nich nevyskytly dostatečné protilátky k neutralizaci varianty omikron. Toto prohlášení zveřejnil tým vědců z hongkongské univerzity v úterý 14. prosince pozdě večer.

V jiné skupině 25 osob plně očkovaných vakcínou na principu mRNA vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech mělo 5 lidí dostatečnou ochranu neutralizačních schopností proti nové variantě, uvedli vědci. Tento výsledek je podle autorů plně v souladu s předběžnými závěry, které Pfizer a BioNTech zveřejnily minulý týden –⁠ podle nichž by byla zapotřebí k plné ochraně proti omikronu třetí dávka jejich vakcíny.

Studie, kterou vedl profesor Yuen Kwok Yung, který se věnuje výzkumu infekčních chorob na Hongkongské univerzitě, už byla přijata k publikaci v lékařském časopise Clinical Infectious Diseases a je v současné době k dispozici on-line jako preprint.

Reálný výsledek může být lepší

Tato studie se věnovala pouze výzkumu protilátek, ale imunitní systém je očkováním povzbuzen více způsoby. Analýza tedy nemohla odhalit, jak budou reagovat T-buňky, další zbraň imunitního systému proti buňkám infikovaným virem. Je možné, že ty budou nějakou aktivitu projevovat, ale na další závěry je ještě brzy.

Podle singapurského deníku BusinessTimes jsou ale tato zjištění v každém případě ranou pro ty, kteří obdrželi 2,3 miliardy dávek Coronavacu –⁠ týká se se to zejména lidí v pevninské Číně a také v mnoha rozvojových zemích.

Klasická vakcína se zatím moc neosvědčila

„Očekává se, že Coronavac připraví tělo na obranu proti infekci virem SARS-CoV-2. Tato vakcína obsahuje virus SARS-CoV-2, který byl inaktivován (usmrcen) a nemůže tak způsobit onemocnění. Tato vakcína obsahuje také adjuvans, látku, která pomáhá posílit imunitní odpověď na vakcínu,“ uvádí o obecném principu Coronavacu český  Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Když je člověku podána tato vakcína, jeho imunitní systém identifikuje inaktivovaný virus jako cizorodou částici a začne proti němu vytvářet protilátky. Pokud později očkovaná osoba přijde do kontaktu se skutečným (živým) virem SARS-CoV-2, imunitní systém jej již rozpozná a bude proti němu schopen spustit imunitní reakci.“

Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájil průběžné hodnocení této očkovací látky pro případné schválení v Evropě letos v květnu, zatím bez výsledku. Že je tato vakcína výrazně méně účinná než „západní“ vakcíny, se ukázalo už několikrát, například v dubnu v Brazílii. V létě to potvrdil další výzkum –⁠ hongkongská studie ukázala, že lidé, kteří dostali vakcínu proti covidu od společností Pfizer/BioNTech, měli desetkrát více protilátek než ti, kteří dostali čínskou vakcínu Sinovac. A do třetice na podzim dlouhodobější studie varovala, že i ty protilátky, které po čínské vakcíně vzniknou, rychle mizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 43 mminutami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 23 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.