Český podíl na dobývání vesmíru roste, zapojilo se do něj už přes 60 firem

Český podíl na vesmírných programech v rámci Evropy postupně roste, když Česko za posledních deset let do programů Evropské vesmírné agentury (ESA) téměř sedminásobně navýšilo investice na současných zhruba 1,24 miliardy korun. Zvýšil se i počet zapojených firem, které se podílely na 350 projektech. Oznámili to zástupci tuzemských firem kosmického průmyslu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle nich se v roce 2018 do projektů ESA zapojilo přes 60 firem s téměř 600 zaměstnanci. Další desítky podniků pak působí jako subdodavatelé. Před deseti lety se do programů agentury zapojilo 15 firem. Češi se podílejí na výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů. Spolupracují přitom s mnoha firmami po celé Evropě.

Podle zástupců tuzemského kosmického průmyslu jsou vesmírné programy a zapojení českých firem do nich nezbytné pro celkový rozvoj průmyslu v zemi. Přínosy technologicky náročných projektů se projevují se zpožděním několika let.

Podle člena představenstva svazu a ředitele společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky se ovšem investice vracejí v průměru až čtyřnásobně. „Vedle toho je navíc potřeba počítat i sekundární přínosy v navazujících odvětvích, které nelze vyčíslit,“ podotkl.

Stát by proto podle Sobotky měl do budoucna dál tuzemský kosmický průmysl posilovat, a to jak investičně, tak i technologicky nebo rozvojem vzdělání. K tomu je podle něj nutná i změna některých způsobů vzdělávání a kvalifikace lidí.

S tím souhlasili i například Marek Šimčák z BD Sensors nebo Vít Lédl z centra Toptec, podle kterých má nyní ČR v rámci evropského vesmírného průmyslu velmi dobré postavení.

Do budoucna by přínosy z kosmických programů měly podle Svazu průmyslu dále růst. Analýza současných projektů ukázala, že v příštích 18 letech by se příjmy měly vyšplhat na 1,86 miliardy eur (zhruba 48,6 miliardy Kč) a dalších 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy Kč) by mělo přibýt z navazujících projektů. Vzniknout by pak mělo minimálně 1210 pracovních míst.

Průmysl, který koronavirus nezpomalil

Kosmický průmysl nezastavila ani koronavirová krize. Podle Sobotky na vývoj v této oblasti nedolehla omezení a výzkum mohl dál stabilně pokračovat. Firmy ovšem většinou problémy zaznamenaly, vedle kosmických programů totiž převážně působí i v leteckém průmyslu, který krize tvrdě zasáhla.

České firmy se podílejí na řadě evropských programů. Z poslední doby jde například o konstrukci pro evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně od MCE Slaný, dále adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výrobu hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...