Český podíl na dobývání vesmíru roste, zapojilo se do něj už přes 60 firem

Český podíl na vesmírných programech v rámci Evropy postupně roste, když Česko za posledních deset let do programů Evropské vesmírné agentury (ESA) téměř sedminásobně navýšilo investice na současných zhruba 1,24 miliardy korun. Zvýšil se i počet zapojených firem, které se podílely na 350 projektech. Oznámili to zástupci tuzemských firem kosmického průmyslu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle nich se v roce 2018 do projektů ESA zapojilo přes 60 firem s téměř 600 zaměstnanci. Další desítky podniků pak působí jako subdodavatelé. Před deseti lety se do programů agentury zapojilo 15 firem. Češi se podílejí na výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů. Spolupracují přitom s mnoha firmami po celé Evropě.

Podle zástupců tuzemského kosmického průmyslu jsou vesmírné programy a zapojení českých firem do nich nezbytné pro celkový rozvoj průmyslu v zemi. Přínosy technologicky náročných projektů se projevují se zpožděním několika let.

Podle člena představenstva svazu a ředitele společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky se ovšem investice vracejí v průměru až čtyřnásobně. „Vedle toho je navíc potřeba počítat i sekundární přínosy v navazujících odvětvích, které nelze vyčíslit,“ podotkl.

Stát by proto podle Sobotky měl do budoucna dál tuzemský kosmický průmysl posilovat, a to jak investičně, tak i technologicky nebo rozvojem vzdělání. K tomu je podle něj nutná i změna některých způsobů vzdělávání a kvalifikace lidí.

S tím souhlasili i například Marek Šimčák z BD Sensors nebo Vít Lédl z centra Toptec, podle kterých má nyní ČR v rámci evropského vesmírného průmyslu velmi dobré postavení.

Do budoucna by přínosy z kosmických programů měly podle Svazu průmyslu dále růst. Analýza současných projektů ukázala, že v příštích 18 letech by se příjmy měly vyšplhat na 1,86 miliardy eur (zhruba 48,6 miliardy Kč) a dalších 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy Kč) by mělo přibýt z navazujících projektů. Vzniknout by pak mělo minimálně 1210 pracovních míst.

Průmysl, který koronavirus nezpomalil

Kosmický průmysl nezastavila ani koronavirová krize. Podle Sobotky na vývoj v této oblasti nedolehla omezení a výzkum mohl dál stabilně pokračovat. Firmy ovšem většinou problémy zaznamenaly, vedle kosmických programů totiž převážně působí i v leteckém průmyslu, který krize tvrdě zasáhla.

České firmy se podílejí na řadě evropských programů. Z poslední doby jde například o konstrukci pro evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně od MCE Slaný, dále adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výrobu hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth

Zemřel mezinárodně uznávaný fyzikální chemik a popularizátor vědy Pavel Jungwirth, bylo mu 60 let. Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, kde působil, uvedl, že tragicky zahynul ve čtvrtek 23. července. Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřila jeho alma mater Univerzita Karlova, na Jungwirtha jako na špičkového vědce a skvělého člověka vzpomínali na sociálních sítích také mnozí jeho kolegové, studenti a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko-americká posádka po osmi měsících na ISS přistála v Kazachstánu

Po osmi měsících na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
před 16 hhodinami

Šaman od Stonehenge byl ve skutečnosti kovářka. Analýza DNA přepsala známý nález

Mohyla šamana objevená jen šestnáct kilometrů od Stonehenge, patří už dvě stě let k nejslavnějším archeologickým objevům Velké Británie. Nová analýza ale odhalila, že v ní nebyl uložen šaman. A dokonce ani muž.
před 20 hhodinami

Astrofyzici zřejmě rozlouskli záhadu podivných rudých teček z počátku času

Před třemi lety se podařilo Vesmírnému dalekohledu Jamese Webba podívat do tak velké vzdálenosti, že v podstatě pozoroval dobu jen asi 600 milionů let po vzniku vesmíru, tedy relativně krátce po Velkém třesku.
25. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.