Český podíl na dobývání vesmíru roste, zapojilo se do něj už přes 60 firem

Český podíl na vesmírných programech v rámci Evropy postupně roste, když Česko za posledních deset let do programů Evropské vesmírné agentury (ESA) téměř sedminásobně navýšilo investice na současných zhruba 1,24 miliardy korun. Zvýšil se i počet zapojených firem, které se podílely na 350 projektech. Oznámili to zástupci tuzemských firem kosmického průmyslu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle nich se v roce 2018 do projektů ESA zapojilo přes 60 firem s téměř 600 zaměstnanci. Další desítky podniků pak působí jako subdodavatelé. Před deseti lety se do programů agentury zapojilo 15 firem. Češi se podílejí na výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů. Spolupracují přitom s mnoha firmami po celé Evropě.

Podle zástupců tuzemského kosmického průmyslu jsou vesmírné programy a zapojení českých firem do nich nezbytné pro celkový rozvoj průmyslu v zemi. Přínosy technologicky náročných projektů se projevují se zpožděním několika let.

Podle člena představenstva svazu a ředitele společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky se ovšem investice vracejí v průměru až čtyřnásobně. „Vedle toho je navíc potřeba počítat i sekundární přínosy v navazujících odvětvích, které nelze vyčíslit,“ podotkl.

Stát by proto podle Sobotky měl do budoucna dál tuzemský kosmický průmysl posilovat, a to jak investičně, tak i technologicky nebo rozvojem vzdělání. K tomu je podle něj nutná i změna některých způsobů vzdělávání a kvalifikace lidí.

S tím souhlasili i například Marek Šimčák z BD Sensors nebo Vít Lédl z centra Toptec, podle kterých má nyní ČR v rámci evropského vesmírného průmyslu velmi dobré postavení.

Do budoucna by přínosy z kosmických programů měly podle Svazu průmyslu dále růst. Analýza současných projektů ukázala, že v příštích 18 letech by se příjmy měly vyšplhat na 1,86 miliardy eur (zhruba 48,6 miliardy Kč) a dalších 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy Kč) by mělo přibýt z navazujících projektů. Vzniknout by pak mělo minimálně 1210 pracovních míst.

Průmysl, který koronavirus nezpomalil

Kosmický průmysl nezastavila ani koronavirová krize. Podle Sobotky na vývoj v této oblasti nedolehla omezení a výzkum mohl dál stabilně pokračovat. Firmy ovšem většinou problémy zaznamenaly, vedle kosmických programů totiž převážně působí i v leteckém průmyslu, který krize tvrdě zasáhla.

České firmy se podílejí na řadě evropských programů. Z poslední doby jde například o konstrukci pro evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně od MCE Slaný, dále adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výrobu hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled